České podsvětí si našlo byznys, který je „in“

Miliardy eur mizí každoročně ze státních rozpočtů evropských zemí kvůli daňovým podvodům. Reportéři Seznam Zpráv zmapovali a popsali příběh italské mafie, která jako jednu ze svých základen pro podvody s DPH využívala Česko. Jak fungovala v tomto případu síť bílých koní, která v tuzemsku vznikla?

Italská rodina Borgato vytvořila síť firem po celé Evropě, která jí podle italské policie pomáhala s krácením daní. Jednoduše: Spleť podniků v čele s nastrčenými bílými koňmi obchoduje mezi sebou, ale neodvádí daně a naopak od státu vytahuje peníze vratkami za DPH - i když tuto daň nikdo státu předtím nezaplatil.

Kriminalisté dovozují, že tak obrali italskou státní kasu v přepočtu o 1,5 miliardy korun českých. „Jak to ale u daňových podvodů s DPH bývá, i v tomto případě je to zatím policií spočítané minimum,“ vysvětluje v podcastu 5:59 reportér Seznam Zpráv Lukáš Valášek, který společně s kolegyní Adélou Jelínkovou případ popsal.

O Borgatovy se ale zajímá i česká policie. Chapadla jejich byznysu totiž sahají až do Brna, ke kterému měli poměrně silné vazby. Podle zjištění Seznam Zpráv si v Česku nechali na tzv. bílé koně zřídit hned několik firem. Reportérům se dokonce podařilo vypátrat jména několika lidí, kteří ve firmách italské daňové mafie figurovali nebo s nimi obchodovali.

Borgatovi, ale i jiné italské rodiny například při zakládání společností často využívali služeb Itala Marca Signorelliho, který dlouhodobě žije v Brně, kde nabízí právní a daňové služby. Ten spolupracuje s Dagmar Langrovou, která podle rejstříku sedí v dozorčí radě zhruba padesátky firem. Ty jsou většinově italské. V další padesátce figurovala dříve.

Signorelli popírá, že by jednal nelegálně. A na adrese, kde má žít Langrová, reportéři našli pouze její matku. Ta o žádných firmách své dcery nevěděla.

Policie nicméně zatím nezjistila, že by italská rodina krátila daně i v Česku. Podle Valáška důkazy spíše ukazují na to, že „Česko sloužilo ke kamufláži dlouhých řetězců firem“. Díky nim bylo pro italskou rodinu snazší tajit před italskými úřady, že neodvádí daně. Zároveň některé stopy podle reportéra ukazují na to, že v Brně mohlo docházet k praní peněz.

Podobné podvody podle Valáška fungují zejména na dvou jednoduchých principech. Zaprvé pachatelé vytvoří složitý systém firem, ve kterém se úřady nedokážou zorientovat, a nemohou tak jednoduše dohledat, jestli společnosti zaplatily daně.

„Mnohem častější - a na to jsme narazili v jiných případech - je situace, kdy si ty firmy mezi sebou prodávají zboží nebo služby zcela fiktivně,“ vypráví Valášek. Zboží přitom nemusí ani existovat nebo prostě jen leží ve skladu, i když firmy tvrdí, že si ho přeprodaly. Poté žádají stát, aby jim vracel DPH za prodeje, které nikdy neproběhly.

Vyšetřovatelům ideálně ještě ztíží práci tím, že prodeje probíhají mezi firmami z několika států.

Podle Valáška si nicméně můžeme jenom domýšlet, proč si italská rodina vybrala pro svůj „byznys“ právě Česko. „Můžeme dovozovat, že si vybírali pro sídla svých firem oblasti, u kterých nepočítali s tím, že (tamní) úřady dokážou rozšifrovat, čemu se ty firmy skutečně věnují,“ myslí si reportér.

Jeho zkušenosti prý hovoří jasně: Pro české podsvětí jsou daňové podvody kriminální činnost, která je „in“. „Riziko odhalení a nějakého vězení je poměrně nízké,“ dodává. Policii se podle něj sice daří některé kauzy odhalovat, spravedlnosti se ale často dočkají jen menší ryby. Naopak pomyslné mozky celé operace zůstanou bez trestu.

„Česká policie je ale samozřejmě omezená svými prostředky, lidmi. A i pokud se bavíme o elitních útvarech typu NCOZ, tak těch lidí tam prostě není dost na to, aby mohli rozplétat takto složité pavučiny firem,“ vysvětluje Valášek.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, kde skončila luxusní auta, která si Borgatovi v Česku zaregistrovali, nebo jaké další případy krácení daní se v Česku v posledních letech objevily. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.