Britský novinář o Trumpově efektu: Lidem nedochází, v jak hluboké jsme krizi

Starý kontinent hledá po nástupu Donalda Trumpa cestu, jak zajistit svou bezpečnost. A také jak s novou administrativou ve Washingtonu vycházet. Prubířským kamenem je postoj Spojených států k Ukrajině, se kterou chce Trump uzavřít dohodu o nerostných surovinách. Známý britský novinář Edward Lucas ale v 5:59 vysvětluje, proč by Evropané měli vnímat širší obrázek.

Razantní změna kurzu americké politiky pod prezidentem Donaldem Trumpem otřásá vztahy Spojených států s jejich sousedy i vzdálenějšími spojenci. Ve vztahu k Evropě a bezpečnosti kontinentu v posledních dnech rezonuje především otázka dalšího osudu dohody o nerostných surovinách, kterou chce Washington podepsat s ukrajinskou stranou.

Trump tvrdí, že dokument otevírá cestu k míru ve válce vedené Ruskem proti Ukrajině. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj nicméně opakovaně upozornil, že napadená země potřebuje jasné bezpečnostní záruky. A po roztržce obou politiků z minulého týdne se zdálo, že dohoda ze stolu padá. V úterý však obě strany naznačily ochotu k jejímu uzavření.

„Představa, že válkou zasažená Ukrajina se nějakým zázrakem stane bezpečnější tím, že v ní budou investovat americké společnosti, je naprosto iluzorní,“ uvádí nicméně v rozhovoru pro podcast 5:59 britský novinář a bezpečnostní expert Edward Lucas. Podle něj je skutečným motivem Trumpovy administrativy snaha naklonit si Rusko a také hledání způsobu, jak z konfliktu odejít „alespoň se zdáním mírové dohody“.

Přetahovanou o surovinovou dohodu navíc Lucas považuje za detail v mnohem závažnějším celku. „Ve skutečnosti dochází ke konci atlantické aliance, ke konci NATO a k nejradikálnějšímu zlomu ve světové geopolitice za posledních 70 let,“ míní expert a připomíná, že Spojené státy po Trumpově návratu k moci například ve Valném shromáždění OSN hlasovaly spolu s Ruskem či Severní Koreou proti svým tradičním spojencům. Nebo že Pentagon podle amerických médií nařídil armádě zastavit útočné kybernetické operace na ruské cíle.

Patrná redefinice americké zahraniční a bezpečnostní politiky vede Edwarda Lucase k jasnému konstatování: „NATO skončilo.“ Podotýká, že smyslem Severoatlantické aliance bylo zapojovat svým vnitřním nastavením vojenskou sílu USA do obrany Evropy. A pokud už na toto angažmá nebude spolehnutí, ztrácí prý organizace smysl. Ve vznikajícím vakuu pak z pohledu britského autora platí, že Evropa musí nejen budovat vojenské síly, ale v rámci snahy o odstrašování Ruska také dávat jasně najevo odhodlání tvrdě se bránit.

„Podle mě zřejmě potřebujeme NETO - North European Treaty Organization (v překladu Organizace Severoevropské smlouvy neboli Severoevropská aliance, pozn. red.). (…) Země severní a střední Evropy většinově chtějí zůstat svobodné a v bezpečí a jsou ochotné pro ten účel vynaložit patřičné peníze,“ uvádí expert s tím, že důležitou součástí nové bezpečnostní architektury by měla být i spolupráce s dalšími partnery, jako je Kanada nebo Japonsko.

Řada evropských států zároveň v posledních týdnech oznamuje navyšování výdajů na zajištění vlastní bezpečnosti. Česká vláda ve středu rozhodla o postupném růstu obranného rozpočtu o dvě desetiny procenta ročně až do roku 2030. Cílem je podle premiéra Petra Fialy (ODS) vydávat na obranu tři procenta HDP. Novou iniciativu, která by na „přezbrojení Evropy“ mobilizovala až 800 miliard eur, představila i Evropská komise.

A také Edward Lucas upozorňuje, že potřebná odpověď kontinentu na geopolitické změny bude „velmi drahá, riskantní - a možná to nebude fungovat“. Vina však podle něj leží na samotné Evropě. „Neměli bychom obviňovat Donalda Trumpa z chyb, kterých jsme se sami dopustili,“ zdůrazňuje a dodává, že to nebyl Trump, kdo způsobil snižování evropských výdajů na obranu v 90. letech a po přelomu tisíciletí. A nebyl to Trump, kdo například otevřel evropské energetické systémy ruskému plynu nebo kdo zaspal v boji s dezinformacemi nebo s přívalem špinavých peněz do evropských politických systémů.

„To všechno jsou věci, které jsme si způsobili sami, protože jsme byli hloupí, naivní a nejvíce ze všeho chamtiví. A teď se musíme vypořádat s důsledky. Myslím, že to můžeme zvládnout. Ale nebude to snadné a já ohledně toho vůbec nejsem optimista,“ říká Lucas.

Nová nejistota vybudila k velké aktivitě i vládu země, která se k dění v kontinentální Evropě už tradičně staví s určitým odstupem. Teď však britský premiér Keir Starmer organizuje mimořádné summity, ostentativně dává najevo podporu Ukrajiny a zároveň napíná síly i na diplomatické frontě směrem k Donaldu Trumpovi.

„Nemáme (jako Britové) jinou možnost než se snažit o zachování dobrých vztahů (se Spojenými státy),“ komentuje Starmerovy kroky Edward Lucas. Možná ale překvapí důvod, který zmiňuje: „Jsme Amerikou přímo ohroženi.“

Expert totiž poukazuje na dvě roviny, ve kterých je ostrovní monarchie se Spojenými státy úzce propojená. Jednak jde o oblast špionáže a zpravodajské činnosti, kde Londýn výrazně profituje z těsného kontaktu s americkými tajnými službami. Druhým důležitým faktorem je poté jaderný arzenál, ve kterém Británie závisí na balistických střelách Trident vyráběných a servisovaných v USA.

Podle Lucase je proto otázkou, jestli je britská jaderná síla skutečně tak nezávislá, za jakou ji lidé považují. „Jde o nejdůležitější a také nejdražší součást naší obrany a systému odstrašení, která ale do značné míry závisí na Spojených státech,“ dodává britský novinář s tím, že je proto pro ostrovní zemi životně důležité, aby se vztahy s Trumpem nevyhrotily natolik, že by se šéf Bílého domu dokonce mohl rozhodnout pro ukončení zmíněné jaderné spolupráce.

Závislost na amerických vojenských technologiích tím ale nekončí. Nejen Velká Británie totiž do své výzbroje pořídila třeba bojové letouny F-35, považované za to nejmodernější, co je na trhu k dispozici. Také u nich ale Lucas upozorňuje na nejistotu, jestli by Spojené státy v případě potřeby nebyly schopné znemožnit Evropanům používání těchto strojů. „Takže nevím, jestli si veřejnost uvědomuje, jak hluboká ta současná krize je,“ říká expert s odkazem na oslabení důvěry mezi oběma břehy Atlantiku.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o tom, proč podle Edwarda Lucase nedává pro Ukrajinu smysl dohoda o nerostných surovinách s USA, nebo jakým způsobem se Londýn snaží budovat dobré vztahy s Donaldem Trumpem. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.