Hlavní obsah

„Na staré prý není hezký pohled“. V obci nechtějí mít seniory vedle dětí

Foto: Zdeněk Němec / MAFRA / Profimedia, Seznam Zprávy

Lidé v Horní Lidči odmítli v referendu už zahájený projekt stavby nového domova pro seniory.

Článek

Přes dva týdny už obec Horní Lideč na Vsetínsku hledá cestu z nejistoty, co dál s rozjetou stavbou domova pro seniory. Místní lidé se proti ní postavili v referendu a od části odpůrců zněly i argumenty mířící proti myšlence mezigeneračního soužití. Co vedlo k zamítavému výsledku plebiscitu? A jak souvisí s nastavením širší společnosti?

Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte

  • Jaké argumenty znějí v obci, která na sebe upoutala pozornost zamítavým referendem vůči už zahájené stavbě domova pro seniory.
  • Proč se reportérka Respektu Ivana Svobodová domnívá, že veřejné mínění v obci ovlivnila kampaň odpůrců stavby, která pracovala se strachem.
  • Že podle sociologa Pavla Pospěcha v podobných případech hraje roli také tendence společnosti vytěsňovat témata stáří a smrti.

Měl tam vyrůst nový domov pro seniory, jehož služeb by v budoucnu využívali i místní lidé. Jenže přestože se už v Horní Lidči na Vsetínsku rozjely stavební práce, z projektu nakonec možná nic nebude. Místo toho teď vedení obce hledá způsob, jak se vyhnout hrozbě, že zhotoviteli plánované stavby bude muset vyplatit náhradu ve výši desítek milionů korun. A zároveň Horní Lideč získává nepříliš pozitivní publicitu.

Místní obyvatelé se totiž proti vzniku domova pro seniory postavili v zářijovém referendu. V obci s necelými jedenácti stovkami oprávněných voličů jich výstavbu podpořilo 275, proti hlasovalo 348. Ještě výraznějším rozdílem pak dopadlo rozhodování o druhé otázce plebiscitu – jestli má domov vzniknout v lokalitě vedle místní základní školy.

„Po této zkušenosti už vím, že ne se dá říct na cokoliv. Teď to bylo na staré lidi,“ říká reportérka týdeníku Respekt Ivana Svobodová, která přímo v Horní Lidči zjišťovala důvody odporu proti záměru, který by zřejmě kdekdo označil za prospěšný a žádoucí. Kritické hlasy novinářka nasbírala pro svou původní reportáž. „Argumentů, pocitů nebo námitek (proti domovu) byla obrovská a pestrá škála,“ říká nyní v rozhovoru pro podcast 5:59.

Foto: archiv Ivany Svobodové

Reportérka týdeníku Respekt Ivana Svobodová.

Oslovení lidé si například stěžovali, že se kvůli stavbě domova přesouvá dětské hřiště. Jiní zmiňovali obavy ze silnějšího provozu na příjezdové komunikaci nebo z hluku dětí, který by prý mohl seniory rušit. Často si ale Svobodová vyslechla také názor, že právě místní děti by neměly být vystaveny pohledu na stáří a umírání. Jenže v Horní Lidči neměl vzniknout hospic, nýbrž zařízení, ve kterém by senioři mohli strávit řadu let.

„Obcí se ale rozneslo, že je (místní) někdo chce obalamutit a že tam lidé půjdou na jeden nebo dva měsíce, tedy na své poslední chvíle,“ podotýká reportérka Respektu s tím, že někteří respondenti měli obavu i z toho, že do lokality sousedící se základní školou budou z tohoto důvodu častěji zajíždět vozy pohřební služby. A když už některé výtky odpůrců narazily na vysvětlování z druhé strany – třeba takové, že skutečně nemá jít o hospic –, lidé se podle Svobodové nakonec mnohdy uchýlili k „argumentu starobou, která není pro děti vhodná“.

Zastánci vzniku domova naopak uváděli, že projekt, který počítá s kapacitou 25 míst pro seniory, by pro obec byl přínosem. Poukazovali zejména na to, že díky získaným dotacím výstavba neměla stát obecní pokladnu ani korunu. „Po referendu mají tito lidé (podporovatelé vzniku domova) pocit, že jsou obětí emocí jiných lidí (…), protože tady data a fakta zkrátka nepřeválcovala ty emoce, které se zvedly,“ podotýká reportérka.

Foto: Informační centrum Horní Lideč / Facebook

Horní Lideč leží na jižním okraji chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Návštěva Horní Lidče nicméně novinářce Respektu ukázala ještě jednu věc – vliv iniciátorů referenda na veřejné mínění v obci. V čele kampaně stáli manželé Martina a Stanislav Brhelovi, kteří mimo jiné kritizují postup vedení obce při realizaci projektu a zpochybňují jeho úmysly.

Ostatní lidé v obci pak v rámci kampaně dostali do schránek materiály, jejichž obsah se často odrážel v názorech, které Svobodová od místních slyšela. Závěrečné doporučení v letácích přitom znělo jasně: V referendu volte proti. A to se také stalo, voliči domov pro seniory odmítli.

Řada odpůrců, se kterými Svobodová mluvila, přitom odmítla, že by byli a priori proti seniorům jako takovým. Některé své argumenty prý lidé ani neuměli obhájit a odkazovali se na zmíněné letáky a jejich autory. Podle reportérky je tak v podobných místních hlasováních klíčové, pokud se objeví malá skupinka lidí, která dokáže strhnout ostatní. A to třeba i za pomoci šíření strachu a domněnek o tom, že se děje něco nekalého. „A na základě těchto emocí lidé jdou a hází do urny svoje ne,“ dodává novinářka.

Zavíráme oči před stářím a smrtí?

Výsledek jednoho lokálního hlasování každopádně Horní Lidči zajistil pozornost, o jakou místní zřejmě nestáli. Odmítnutí stavby domova pro seniory v obci jen nedaleko od slovenských hranic teď poutá širší zájem médií a veřejnosti.

Je nicméně možné hledat v uvažování části hornolidečských voličů také nějaké hlubší souvislosti?

„V tomto referendu i napříč moderní společností vidíme proces vytěsňování stáří a smrti z naší každodennosti,“ podotýká další host podcastu 5:59, sociolog Pavel Pospěch z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle něj platí, že si s přítomností stáří a smrti neumíme poradit, protože jde o fenomén, který stojí mimo naši kontrolu. „A je to něco, co není přitažlivé, není to pěkné. Bolest, ztráta – to se zkrátka špatně prodává,“ uvádí expert.

Foto: archiv Pavla Pospěcha

Sociolog Pavel Pospěch působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

V Česku navíc do rovnice vstupuje faktor menšího vlivu náboženství než v řadě jiných evropských států, což se z Pospěchova pohledu odráží na jazyku, jakým jsme o smrti schopni – nebo možná spíše neschopni – mluvit.

Výsledku referenda v Horní Lidči se tak prý dá porozumět právě i jako projevu tendence „vytěsnit, nevidět“. Podle sociologa voliči najednou byli konfrontováni s tím, že musí vidět něco, co vidět nechtějí. „A může nás to vést k širším otázkám – třeba k té, jaké jiné věci než jen situaci starých lidí vidět nechceme a ze života je vytěsňujeme,“ dodává Pospěch.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak na zamítavý výsledek referenda reaguje vedení obce Horní Lideč nebo jaké cesty vedou podle sociologa Pavla Pospěcha k tomu, aby se česká společnost stala mezigeneračně soudržnější a solidárnější. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.

Editor a koeditor: Pavel Vondra, Matěj Válek

Sound design: David Kaiser

Hudba: Martin Hůla

Zdroje audioukázek: ČT24, TV Nova, CNN Prima News

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Doporučované