Analytik: Rozdíl v přístupu k Putinovi a Netanjahuovi se Česku může vrátit

Antisemitský krok, nástup spravedlnosti, nebo nešťastné rozhodnutí? Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a exministra obrany Joava Galanta kvůli způsobu vedení války v Gaze a reakce na tento krok se velmi různí. O čem to svědčí? A může to něco změnit?

Reakce na vydání zatykačů na vrcholné izraelské politiky pro podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy hýbou už několik dní světovou politikou a téma mají na své probíhající schůzce v italském městečku Fiuggi nedaleko Říma probírat i ministři zahraničí zemí skupiny G7.

Spektrum reakcí je velmi široké a odráží polarizaci postojů k Izraeli a k blízkovýchodnímu konfliktu, jehož je součástí. Zároveň je na nich podle výzkumného pracovníka Ústavu mezinárodních vztahů v Praze Jana Daniela, který se zaměřuje na Blízký východ, vidět, „kdo se jak chce vztahovat k mezinárodnímu řádu tak, jak byl budovaný v 90. letech a v první dekádě 21. století, tedy v éře, z níž Mezinárodní trestní soud vychází“.

„Zároveň to hodně napoví, co můžeme čekat v letech budoucích. Protože hodně se mluví o tom, že právě to, jak zvládneme udržet mezinárodní právo – třeba i ve vztahu k Mezinárodnímu trestnímu soudu –, bude dost klíčové v tom, jak ‚přežijeme‘ Trumpovu administrativu a jeho velmi silný unilateralismus,“ říká Daniel v rozhovoru pro podcast 5:59.

Žalobu vnímá také jako „připomenutí ze strany soudu, že lidská práva jsou univerzální a platí pro všechny“. A to přesto, že samotný Izrael – podobně jako Spojené státy, které jsou jeho hlavním spojencem (i během různých hlasování na půdě OSN) – není smluvní stranou soudu a nemusí se proto jeho verdikty řídit.

„Myslím, že pokud by ICC zatykač nevydal, pokud by nedotáhl tento proces do konce, tak bude nadále viděn jako soud, který slouží jenom k tomu, aby odsuzoval diktátory v Africe nebo v jižní Asii, případně aby mířil na Putina, tedy na tzv. nepřátele Západu,“ říká Daniel a dodává: „Ale pokud chce skutečně udržet roli garanta mezinárodního práva, které platí pro všechny, samozřejmě musí z mého pohledu v tomto případě jednat.“

To, že úřad izraelského premiéra označil vydání zatykačů za „antisemitské“ a „absurdní“, vnímá blízkovýchodní expert jako pokračování dlouhodobé kampaně Izraele vůči ICC a jeho žalobcům, jejíž součástí byly i snahy o zastrašování.

„Ze strany Netanjahua je to samozřejmě i prostředek určité strategické komunikace, kdy se snaží říct, že jakákoliv kritika Izraele je primárně nelegitimní, protože Izrael se jenom brání a všichni mu hází klacky pod nohy,“ vysvětluje Jan Daniel rétorické manévry nejdéle sloužícího premiéra v izraelských dějinách.

K tomu, že by vydání zatykače ICC mohlo něco změnit na dalším průběhu války v Gaze, např. urychlit uzavření příměří, je blízkovýchodní expert podle svých slov skeptický. Na izraelském postupu v Gaze se toho prý od květnového zveřejnění návrhu žaloby mnoho nezměnilo: „Nadále byl omezován průchod humanitární pomoci, potravin a léků do severní Gazy, ze které izraelská armáda začala vyhánět civilisty a začala ji postupně obsazovat. Takže nevidíme, že by se izraelská armáda snažila neopakovat to, na co ta žaloba směřuje.“

Česká pozice je podle Jana Daniela „dlouhodobě velmi specifická“ a „velmi vychýlená proizraelsky“, pročež oceňuje, že „alespoň ze strany mluvčího Ministerstva zahraničních věcí zaznělo, že (rozhodnutí ICC) budeme respektovat a že samozřejmě máme nějaký základní respekt k mezinárodnímu právu“. Osobně by však prý byl radši, „kdybychom takováto vyjádření slyšeli i ze strany politiků, kteří koneckonců deklarují, že patříme na Západ a že lidská práva jsou pro nás důležitá“.

„Myslím si, že nám to určitě někdo rád připomene. Pokud se následně budeme silně vyjadřovat o tom, že ‚Putin patří do Haagu‘, dokážu si představit, že se někdo zeptá – ať už pana premiéra, nebo kohokoliv dalšího – proč se tedy nevyjadřujeme vůči všem stejně, když mezinárodní právo má z definice platit pro všechny,“ říká Daniel.

Žaloba ICC podle něj „přišla ve chvíli, kdy se bavíme o budoucnosti mezinárodního řádu jako takového, kdy se bavíme o tom, co bude s OSN, co bude s mezinárodním právem, co bude s tzv. mezinárodním řádem založeným na pravidlech v budoucnosti po nástupu (zvoleného amerického prezidenta Donalda) Trumpa“.

Od příští americké administrativy očekává Jan Daniel možný útok na tento řád i mezinárodní instituce a připomíná, že Česká republika z nich jako (globálně) malý stát benefituje a „měla by se proto stavět za mezinárodní právo a za to, že lidská práva je třeba dodržovat, že agrese proti slabším není přípustná a že není přípustné vést válku způsobem, který zasahuje práva civilistů a nebere ohledy na válečné právo“.

V podcastu 5:59 také uslyšíte pohled blízkovýchodního experta na reakce ostatních zemí Blízkého východu na vydání zatykače ICC nebo to, zda by se Izrael mohl ocitnout v mezinárodní izolaci. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.