Není jedno, proč je vám zle. Viroložka nabádá k testování na covid

Evropou i Spojenými státy proběhla další vlna koronaviru. Covid už sice neděsí společnost tak jako v krizových časech pandemie, odborníci ale stále nabádají k opatrnosti. Lednová výzva českého ministra zdravotnictví k očkování ale velký ohlas neměla. Jaký vztah by společnost měla vůči covidu zaujmout?

Jsou to více než dva týdny, co ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přišel s novou výzvou k očkování proti covidu-19. Kromě předcházení těžkému průběhu nemoci argumentoval třeba i nákladností antivirových léků. „Očkování šetří peníze, abychom pak měli například na léčbu pacientů se vzácným onemocněním,“ řekl ministr a dodal, že stát loni za antivirotika na covid vydal přes miliardu korun.

Nezdá se ale, že by Válkova výzva změnila dosavadní skomírající zájem. Podle dat z resortu zdravotnictví si totiž denně přijdou pro covidovou vakcínu maximálně stovky zájemců. Například třetí posilující dávku má dnes zhruba 245 tisíc lidí, čtvrtou jen více než 17 tisíc.

„Stále je velmi malá informovanost o tom, že vakcinace má svůj význam,“ říká viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vědkyně, která rovněž vede Národní referenční laboratoř pro papillomaviry a polyomaviry, považuje absenci viditelné propagace očkování za „velkou mezeru“ v přístupu státu směrem ke společnosti. „Měla by to být kontinuální kampaň ve sdělovacích prostředích –⁠ tak jako máme reklamy na produkty, které si můžeme koupit,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro podcast 5:59.

Zmíněná kampaň by podle Tachezy měla vysvětlovat, jak je očkování důležité pro ochranu lidí se zdravotními riziky. Zároveň se ale přínosy nevztahují jen na ně. Viroložka například upozorňuje na vědecké studie, podle kterých větší počet dávek vakcíny zmenšuje riziko, že člověka zasáhnou nepříjemné následky tzv. dlouhého covidu.

Jiné vědecké práce pak ukazují, že současné očkovací látky stále pomáhají i proti nejnovějším variantám koronaviru. Včetně velmi nakažlivé JN.1, která je už v Česku nejčastější detekovanou variantou.

„Ochranný efekt je nižší, ale stále to funguje. Tudíž má cenu se přeočkovávat,“ podotýká Ruth Tachezy. A jak dodává, dnešní vakcinace nejspíš bude mít přínos i proti budoucím variantám: „V mnoha studiích bylo prokázáno, že když se pravidelně očkujete, máte vyšší míru ochrany, i když se ta vakcína třeba přesně netrefí do kmene, který bude cirkulovat.“

Dalším pilířem boje s virem se během pandemických let stalo testování. A podle Tachezy také u něj dnes platí podobný argument jako u očkování. S ohledem na ochranu svého okolí totiž není jedno, jestli jsou vaše zdravotní potíže pouhý kašel a rýma, nebo jestli jde o covid-19. „Kolem vás je spousta ohrožených lidí. Je třeba si uvědomit, že s nárůstem kvality lékařské péče máme mnoho pacientů, kteří mohou být před nebo po transplantaci nebo kteří procházejí onkologickou léčbou. Tito pacienti jsou samozřejmě velmi oslabení,“ vysvětluje viroložka.

Jenže je tu i potíž spojená s rozdílnou citlivostí různých antigenních testů. Nebo také s tím, že odlišné varianty koronaviru vyvolají s jiným odstupem vrchol virové nálože u pacienta. Což je ale zároveň období, kdy antigenní testy nákazu nejlépe detekují.

Podle Rutch Tachezy ale z této „šlamastyky“ vede cesta: Když sdělíte lékaři své podezření, že máte covid-19, může vám předepsat PCR test. A ten už by se mýlit neměl.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké možnosti covidové léčby jsou aktuálně v Česku dostupné nebo jak důsledně se sleduje výskyt nových variant. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.