Orbán si vzal Ukrajinu jako rukojmí. „Vyrůst mu pomohli i čeští politici“

Předsednictví Česka v Evropské unii jen krátce před finišem narazilo na dosud zřejmě největší překážku – finanční pomoc pro válkou zkoušenou Ukrajinu uvázla na odporu Maďarska. Nepodcenila česká vláda jednání s Budapeští? A jak teď někteří politici vládní ODS obhajují svou letitou náklonnost vůči Viktoru Orbánovi?

Osmnáct miliard od Evropské unie, v přepočtu asi 440 miliard korun. Půjčka, která měla podpořit fungování Ukrajiny na další rok. Například se z ní měli platit zdravotníci nebo dávky pro seniory a pořizovat nezbytnosti jako generátory. Finanční podpora EU je ale nyní v ohrožení.

Maďarsko zablokovalo schválení úvěru na příští rok s tím, že nechce, aby se Unie zadlužovala. A místo toho nabídlo, že Ukrajině pošle patřičnou část pomoci z vlastního rozpočtu. Podle některých evropských politických špiček jsou ale maďarské důvody „zástupné“.

Roli by podle zpravodajky Respektu, Aktuálně.cz a Hospodářských novin v Bruselu Kateřiny Šafaříkové spíše mohlo hrát to, že Maďarsko dlouhodobě čelí kritice za netransparentnost při rozdělování evropských fondů.

„(Maďarský premiér) Viktor Orbán – ačkoliv to takhle veřejně neformuloval – spojil souhlas s Ukrajinou s tím, že si vymůže postoj zbytku Evropské unie ve věcech týkajících se Maďarska. To se zatím nepodařilo, proto zablokoval peníze Ukrajině,“ vysvětluje. „Vzal Ukrajinu – a i zbytek Evropské unie – jako rukojmí svých zájmů a potřeb,“ dodává.

Jde o první výrazný neúspěch, který se udál během předsednictví České republiky. Podle Šafaříkové přitom nic nenasvědčuje tomu, že by čeští diplomaté vyjednávání podcenili.

„Například jsem mluvila s poradcem premiéra mimo jiné pro evropské záležitosti Tomášem Pojarem a ten mi potvrdil, že české předsednictví opakovaně kontaktovalo všechny relevantní hráče a mluvili s nimi všichni relevantní lidé, včetně premiéra (Orbána),“ popisuje.

K současnému vývoji ale mohl přispět i jeden méně zjevný faktor. Někteří zástupci ODS, KDU-ČSL nebo hnutí ANO v časech před válkou na Ukrajině dlouhodobě přivírali oči před politikou Viktora Orbána a někteří – jako europoslanec Jan Zahradil (ODS) – i veřejně dávali najevo, že s některými jeho myšlenkami sympatizují.

Také současný český premiér Petr Fiala (ODS) s kritikou Orbánova režimu ještě nedávno šetřil.

Před loňskými parlamentními volbami, kdy došlo v Maďarsku ke schválení jednoho z „homofobních“ zákonů, například řekl, že není úkolem české politiky, aby jakkoli vychovávala Viktora Orbána. A v roce 2015 se jako jeden z prvních evropských politiků přijel vyfotit k plotu proti migrantům, který maďarská vláda nechala postavit.

„Tato apologetika (obhajoba, pozn. red.), ten dlouhodobý trend vedl k tomu, že – a teď zdůrazňuju – nejen středoevropská, ale i část západoevropské politiky pomohly přízraku Viktora Orbána vyrůst do těch současných rozměrů,“ říká Šafaříková.

Jak se Česko se současnou situací jako předsednická země vypořádá, není zatím jasné. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale chce hledat možnosti, jak peníze na Ukrajinu dostat.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli členové ODS cítí zodpovědnost za to, že je Viktor Orbán v pozici, ze které může Evropskou unii vydírat, a zda mohou dřívější vyjádření straníků i českého premiéra Fialy narušit jejich obraz na evropské úrovni. Poslechněte si v audiu na začátku článku.