Ukrajinská novinářka: Nezbývá než se bránit, alternativa je příliš hrozivá

Ukrajina si připomíná dva roky od počátku ruské invaze. Moskva kontroluje asi pětinu ukrajinského území. Frontové linie se ale v posledních měsících příliš nehýbou. Ukrajinská armáda přitom nemá dostatek munice. Stále totiž čeká na slibovanou americkou vojenskou pomoc. Jak vnímají Ukrajinci postoje západních společností k válce? A jak ke konfliktu sami po dvou letech přistupují?

Nedostatek munice, nepolevující ruské útoky, lidé uvázlí na okupovaných územích a samozřejmě rostoucí počet mrtvých. Ukrajina na prahu dvouletého výročí začátku ruské invaze do země čelí řadě vážných problémů a tragédií. Přesto je většina Ukrajinců odhodlána v boji proti Rusku pokračovat, říká v podcastu 5:59 ukrajinská novinářka Natalia Gumenyuk.

Nejde jen o vojáky, ale i o rezistenci civilistů. Podle Gumenyuk si například obyvatelé Kyjeva i přes hrozbu ruských raket zachovávají zdání normálnosti, tedy jezdí městskou hromadnou dopravu, udržují chod elektrické sítě, chodí do restaurací a obchodů. Odpor, který je možná až příliš dávaný na odiv.

Tento přístup totiž může ve světě včetně zemí na Západě vytvářet zkreslující obrázek o současném vývoji konfliktu, upozorňuje novinářka. „Myslím si, že to Ukrajinci se svou odolností trochu přehánějí, ukazují, jak silní jsou, a někteří lidé pak nedocení, jak těžká je naše situace,“ říká Natalia Gumenyuk s tím, že Západ bere ono zdání normálnosti za samozřejmost.

Drastické dopady války jsou přitom podle novinářky citelné i v Kyjevě. Novinářka se podělila o příběh jedné své kolegyně, která do Kyjeva dorazila z Avdijivky v Doněcké oblasti. Po měsících urputných bojů Rusové město za velkých ztrát na obou stranách před týdnem dobyli. Z města přitom zbyly jen ruiny. „Takže i pro nás tady v Kyjevě je válka velmi blízko. Přesto se snažíme zachovat zdání normality, navzájem se povzbuzujeme, říkáme si: Jednou se vrátíme a město znovu postavíme. Je to psychicky velmi náročné, ale snažíme se vytrvat,“ popisuje stav ukrajinské mysli Gumenyuk.

Podle ní není jiné cesty než ve válce proti Rusku Vladimira Putina pokračovat. Odmítá, že by se Ukrajina měla za současné nelehké situace snažit s Kremlem domluvit na nějakém kompromisu. Gumenyuk se ve svém nedávném komentáři pro list New York Times vymezila proti názoru některých západních intelektuálů, kteří Ukrajinu tlačí k jednacímu stolu s Putinem.

O motivech ruského vůdce totiž nemá žádné iluze. Podle ní Putin čeká, až Ukrajině dojdou zbraně, a také pošilhává po amerických prezidentských volbách, které by mohl vyhrát exprezident Donald Trump. Ten mimo jiné řekl, že by jako prezident válku ukončil během 24 hodin. Putina odmítá byť jen kritizovat.

„Jsou tu bohužel některé země, které si myslí, že tu válku mohou začít ignorovat, a rády by měly po ruce výmluvu, proč je lepší se v té věci nijak neangažovat. My ale takovou možnost nemáme, musíme být pragmatičtí a realističtí,“ domnívá se Gumenyuk, která úvahy o jednání s Ruskem považuje za velmi nebezpečné, protože Rusku pouze dávají čas, aby situaci na frontě mohlo eskalovat.

„Pro Ukrajinu je alternativa tak zlá, že je snadné pochopit, že jedinou možností je pokračovat v obraně,“ dodává novinářka, která také pracuje pro organizaci Reckoning Project. Ta sbírá důkazy o ruských válečných zločinech a porušování lidských práv na Ukrajině.

Vedle dodávek zbraní bude pro úspěch Ukrajiny zřejmě stěžejní, jestli Kyjev dokáže do války naverbovat dostatečné posily, které přitom musí najít mezi civilisty. Novinářka se proto ptá, jak takovou armádu a potažmo ukrajinskou společnost zorganizovat, aby v této válce dokázala nadále bojovat. Zvlášť s přihlédnutím k faktu, že před ruskou invazí země neměla všeobecnou brannou povinnost.

„Ukrajinci jsou zvyklí působit primárně v civilní sféře, a naprostá většina lidí, kteří byli předloni povoláni do zbraně, žili a pracovali stejně jako já nebo vy v České republice,“ připomíná Gumenyuk.

Zdůrazňuje, že by se svět měl na Ukrajinu v tomto smyslu dívat jako na „obyčejnou zemi se všemi vadami“, kde nežijí pouze hrdinové. „Není to tak, že je třeba ji (Ukrajinu) podporovat, protože ji tvoří ze sta procent neskutečně odolní, ideální lidé. Ale myslím si, že je tu dost neuvěřitelně hrdinných lidí,“ říká novinářka s tím, že by tito odolní bojovníci mohli být vzorem pro Ukrajince, kteří se k armádě dosud nepřidali.

Končí vzkazem adresovaným lidem, kteří dnes o Ukrajině pochybují, nebo ztratili víru v její bojové schopnosti a odhodlání Rusům nadále vzdorovat: „Přeji si, aby si lidé - včetně obyvatel Evropy - opět začali myslet, že je možné vyhrát a zachovat si sebevědomí, protože to je jediná cesta.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké případy válečných zločinů se organizaci Reckoning Project zatím podařilo zdokumentovat, nebo uslyšíte o osudu Ukrajinců, kteří zůstali na Ruskem okupovaných ukrajinských územích. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.