Konspiritualita. Co ukazuje nový průzkum víry v dezinformace

Šíření dezinformací a konspirací má na život v Česku viditelné dopady. Projevem radikalizace bylo třeba nedávné vtrhnutí davu do soudní síně, kde se projednával případ spojený se šířením poplašné zprávy. Jakým způsobem a na koho falešná tvrzení v Česku dopadají?

Dezinformace a konspirace nejsou vynález posledních let. Události jako covidová pandemie či ruská invaze na Ukrajinu jim ale poskytly novou živnou půdu. A také v Česku se mluví o dopadech jejich šíření na společnost. Přesnější pohled na téma konspirací a dezinformací teď přinesl nový výzkum, který pro zpravodajský server Českého rozhlasu iROZHLAS.cz vypracovali odborníci z Národního institutu SYRI.

„Tvrdé jádro silných příznivců konspirací vychází na šest procent (české společnosti),“ říká s odkazem na zjištěné výsledky antropoložka Marie Heřmanová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, která se na výzkumu podílela. Expertka vysvětluje, že do tohoto „tvrdého jádra“ patří lidé, kteří se ostře vymezují vůči systému a zároveň se výrazně angažují – včetně toho, že s dezinformacemi pracují a aktivně je šíří.

Výzkumníci na vzorku téměř čtyř tisíc Čechů otestovali jejich znalost a víru v některé dezinformační a konspirační příběhy – např. o vlivu mobilních 5G sítí na lidské zdraví, roli americké vlády v útocích z 11. září 2001 nebo o očkování proti covidu-19 jako součásti plánu na snížení počtu lidí na Zemi. Nechyběly ani některé proruské dezinformační narativy spojené s válkou Moskvy na Ukrajině. A zároveň lidé odpovídali na to, odkud čerpají své informace nebo jak důvěryhodní jsou pro ně politici a státní instituce.

Kromě zmíněného tvrdého jádra – které podle Heřmanové není „zásadně velké“ – patří Češi podle výzkumu naopak třeba i do skupiny silných odpůrců konspirací, kterých je ve společnosti 17 procent.

Najde se ale také řada těch, kteří v názoru na platnost dezinformací a konspirací váhají. Sem patří skupina „Něco na tom je“ se 13 procenty. „Jsou to lidé, kteří jsou znejistělí. U něčeho si řeknou: ‚Tohle zní opravdu jako blbost. Ale úplně bych to nevyloučil, vlastně by na tom mohlo něco být,‘“ popisuje antropoložka.

Co ovlivňuje, jestli člověk podlehne, nebo naopak odolá dezinformacím a konspiracím? Roli hraje vzdělání, socioekonomická situace nebo využívané zdroje informací. Ale také spiritualita – podle Heřmanové totiž lidé, kteří „mají tendenci sami sebe považovat za více spirituální“, častěji spadají do skupiny, která věří konspiračním narativům.

Zároveň ale výzkum ukázal nejrůznější „odstíny šedi“ vyznavačů nepravdivých zpráv. „Není to černobílé,“ zdůrazňuje antropoložka a poukazuje na skupinu tzv. mírných příznivců konspirací zaměřených na migraci. V české společnosti je těchto lidí přibližně 10 procent. Dezinformacím spojeným s uprchlíky podléhají i přesto, že jinak důvěřují systému a institucím, včetně těch zahraničních, jako je NATO a Evropská unie. Podle Heřmanové tak v případě této skupinky může jít o „dědictví“ uprchlické krize, která Evropu zasáhla v roce 2015.

Přitom právě důvěra ve stát, instituce nebo média je klíčovým parametrem, který ovlivňuje náchylnost člověka ke konspiracím. Pokud věří, že společenský systém funguje a že funguje také v jeho prospěch a že on sám je schopný se v takovém systému orientovat, pak tento jedinec podle výsledků výzkumu pravděpodobněji odolá svodům konspirací. „Důvěra je jednoznačným prediktorem, který přehluší třeba i vzdělání nebo socioekonomickou situaci,“ zdůrazňuje výzkumnice.

Podle Marie Heřmanové je tak důvěra ve stát a instituce – respektive její nedostatek – tím hlavním problémem, kterému Česko v souvislosti s dezinformacemi čelí. Jejich samotná existence je přitom zřejmě nevyhnutelná.

„Nějaké procento dezinformací a nějaké procento lidí, kteří inklinují k nějakým alternativním vysvětlením, tu vždycky bude. Není to o tom, že bychom tady měli polovinu populace úplně zmatenou a neschopnou se orientovat, to se zkrátka neukazuje. Tím největším problémem je důvěra a to, co nám to indikuje – ten rozpad důvěry v instituce a v to, že stát nějak funguje a že komunikuje s občany,“ dodává expertka.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké další skupiny obyvatel z pohledu víry v dezinformace v Česku žijí nebo jak důležité je to, kdo přesně mezi lidmi falešné zprávy šíří. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.