Šlo o to, mít záběry Kremlu pod útokem, myslí si novinář o akci v Moskvě

Dopady ruské války na Ukrajině překračují území napadené země. Vedle nových úderů na ukrajinská města totiž upoutal pozornost i tajemný výbuch v centru Moskvy. A zároveň v Nizozemsku ukrajinský prezident vyzval k ustavení tribunálu, který by soudil Rusko. Neustávají však ani dohady o možné ofenzivě ukrajinské armády. Jak zásadní může být pro další vývoj války?

Ukrajinská města pod novými útoky ruských raket a dronů. Obvinění ze strany Moskvy, že Ukrajina se pokusila o atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina - což Kyjev ostře odmítá. A také třeba návštěva ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského v Haagu, kde trval na vzniku tribunálu, který by soudil Rusko za agresi. To je výčet některých důležitých událostí spojených s válkou z posledních dnů.

Pro samotný osud konfliktu ale může být klíčová jiná věc - protiofenziva ukrajinské armády, o které se debatuje už několik měsíců. Máme signály, kde a kdy by mohli obránci přejít do útoku?

„Ukrajina bude chtít do poslední chvíle vzbudit dojem , že to může proběhnout kdekoliv,“ říká v rozhovoru pro podcast 5:59 redaktor Seznam Zpráv Matouš Lázňovský, který už rok monitoruje válečné dění a pohyby na frontě. Podle Lázňovského je patrné, že „horká“ vojenská ofenziva ještě nezačala. Přípravy na ukrajinské straně ale běží. A i v této fázi jde o hodně.

Velká pozornost je přitom věnovaná propagandě. Právě její součástí mohly být útoky na Kreml - tedy pokud by platilo, že za nimi opravdu stojí ukrajinská strana, myslí si Lázňovský. „Šlo o symbolický akt. Drony neměly ani takovou nálož, aby budovu vážně poškodily. Jde o to, aby byly k dispozici záběry toho, že na Kreml někdo zaútočil.“ Podle něj také obě armády nyní shromažďují zásoby, které budou po zahájení ofenzivy klíčové.

Ukrajinci i Rusové se pokoušejí zmást svého protivníka. Cílem je získat do začátku ofenzivy co nejvýhodnější pozici. Hlavně Kyjev se tak může snažit vyvolat dojem, že svůj útok zahájí jinde, než se nakonec ve skutečnosti stane. Na několika místech fronty se proto mohou objevit „podpůrné operace“. Dlouho zřejmě nebude jasné, která nebo které z nich se nakonec promění v hlavní směr útoku.

Fronta války na Ukrajině přesahuje tisíc kilometrů. Přesto podle Lázňovského existuje místo, kde je ukrajinská ofenziva nejpravděpodobnější: Záporožská oblast.

„Nabízí se tam poměrně dobrá možnost, jak přetnout pevninské cesty z Ruska na Krym. Poté by jedinou hlavní spojnicí zůstal Kerčský most,“ vysvětluje novinář. A pokud by se navíc Ukrajinci dostali až k moři, důležitá spojnice by se rázem ocitla v dostřelu jejich raketových systémů.

A bombardovaný most pochopitelně není zrovna ideální zásobovací cesta. Ukrajina by si tak podle Lázňovského splnila velký cíl - návrat co největší části svého území pod vlastní kontrolu. „Bez pevninské spojnice na Krym by pro ruskou armádu bylo těžké se na něm udržet. Dá se se předpokládat, že by se musela stáhnout,“ dodává.

Jenže Krym je velký cíl někde v dáli. V kratším výhledu novinář Seznam Zpráv nepředpokládá, že by start ukrajinské ofenzivy mohl podobu války zásadně proměnit. Rychlý kolaps ruské obrany se totiž očekávat nedá, protože pevnost ruských linií podpořila ruská mobilizace. I přestože se jí mnozí vysmívali.

„Ta mobilizace splnila hlavní účel - doplnila stavy ruské armády na Ukrajině,“ zdůrazňuje Matouš Lázňovský. Odrazuje proto od myšlenky, že protiofenziva ukrajinských sil přinese blesková vítězství: „Spíše očekávejme vleklý konflikt, při kterém bude opět umírat spousta lidí, bude se ničit hodně techniky a obě strany se znovu vyčerpají. Poté válka možná opět upadne do stagnace.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co okolnosti „incidentu nad Kremlem“ napovídají o možných strůjcích nebo proč Rusko opět přistoupilo k útokům na ukrajinská města. Celou epizodu si poslechněte v přehrávači v úvodu článku.