Východní Evropa jako zaostalé místo? Tenhle pohled je pryč, říká britský novinář

Únik utajovaných informací z Pentagonu znovu ukázal, že ruská válka na Ukrajině má řadu bojišť. Vede se i v informačním prostoru nebo na poli diplomacie. Do hry čím dál tím více vstupuje Čína, kterou si vedle Moskvy snaží naklonit i západní lídři. Kdo a jak může promluvit do dalšího vývoje války? A jak pevně drží moc v rukou Vladimir Putin?

Americká vláda se snaží mírnit škody způsobené velkým únikem utajovaných vojenských informací o válce na Ukrajině. Dokumenty - u kterých není jasné, jestli alespoň jejich část nebyla po úniku upravena - mimo jiné odhalují i některé podrobnosti o aktuálním stavu konfliktu nebo možné slabiny ukrajinského vybavení a strategie.

Informace a případné dezinformace však nejsou jediným vedlejším „bojištěm“ války. Stále tvrdší souboj se odehrává i v diplomacii. A jednou z hlavních trofejí, o kterou se tu hraje, je přízeň Číny.

V březnu tak ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě čínského lídra Si Ťin-pchinga. Naopak do Pekingu minulý týden vyrazili na námluvy francouzský prezident Emmanuel Macron a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Čína se v Evropě na poli bezpečnosti stala svým způsobem mocností. Ani k tomu nemusela vynaložit příliš mnoho diplomatické nebo jiné energie,“ říká v rozhovoru pro podcast 5:59 britský novinář a publicista Edward Lucas, který se na bezpečnost dlouhodobě zaměřuje. Podle něj teď takřka všichni západní lídři, kteří jednají s Čínou, mluví o Rusku a ptají se Si Ťin-pchinga, jaký tlak může vyvinout na Putina.

Jenže možnost, že se Čína stane prostředníkem k ukončení konfliktu, zřejmě není příliš velká. Podle Lucase chybí mimo jiné důvěra Ruska a Ukrajiny k čínskému prezidentovi. Ten navíc musí počítat s následky svých kroků. Peking by se například mohl pokusit zatlačit na Ukrajinu, aby s Putinem začala vyjednávat, jinak že poskytne Moskvě čínské zbraně. Podle britského autora to ale prezident Si nechce udělat, protože by takový scénář sjednotil Západ proti Číně.

Opačnou variantou je čínský nátlak na Kreml tím, že mu pohrozí ukončením své podpory. Ale ani to čínský vládce „nechce doopravdy udělat“, uvádí novinář, podle něhož jsou tak šance na diplomatické zprostředkování jen malé. „Vidíme tu spíše diplomatické tanečky Evropanů, kteří přesně nevědí, jaký přístup zvolit. Doufají, že pomocí jednání s Čínou se nějak vyhrabou z kaše, do které ze svého pohledu zabředli,“ podotýká.

Důležitým hráčem je i samotná Evropa, kde přitom od začátku války dochází k výraznému posunu. „Těžiště se v Evropě přesouvá směrem na východ, zvlášť pokud mluvíme o bezpečnosti,“ myslí si Lucas. Poukazuje na roli Polska, Estonska nebo Finska, které poskytují Ukrajině výraznou podporu. Navíc se poměrně daří i ekonomice těchto zemí, některé také vynikají důrazem na inovace.

Když se to porovná s realitou západní Evropy, která se potýká s problémy v ekonomice, inovacích i společenské soudržnosti, je podle Lucase patrný zvrat. Obrátila se prý situace, kdy byla východní Evropa považovaná za „chudou a problematickou“ a kdy západní část byla jakýmsi „učitelem“. „Když dnes sleduji obě oblasti, vidím větší dynamiku na východě,“ upozorňuje.

Hlavní slovo o budoucnosti války má samozřejmě Vladimir Putin. Jenže i okolo něj se z pohledu britského autora vede skrytý politický konflikt. Dodává, že v Moskvě je řada lidí, kterým dochází, že válka se nevyvíjí dobře.

Nabízí se proto otázka, jak pevně drží Putin v rukou moc. Jenže podle Lucase tu zeje neprůhledná černá díra - zkrátka to nevíme. Jisté ale je, že jednou Putin odejde. „Osobně bych si vsadil, že bude pryč spíš dříve než později. A myslím si, že pro něj bude velmi těžké přežít závažné vojenské porážky, pokud k nim letos dojde díky ukrajinské ofenzivě,“ zamýšlí se novinář.

Zároveň ale ruské porážky nutně nemusí vést k zesílení hrozby, že Putin použije jaderné zbraně. Podle publicisty bychom se neměli tolik obávat eskalace konfliktu, protože „jaderná karta je pro Putina mimořádně neatraktivní“.

„Použití jaderných zbraní je mimořádně nevýhodné. Absolutně by to rozzuřilo Čínu, Putin by ztratil jakoukoliv diplomatickou důvěryhodnost, kterou má v zemích globálního Jihu. A navíc by to tak jako tak nebylo příliš účinné z vojenského hlediska,“ dodává Lucas.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak do vyhrocené válečné atmosféry zapadá nedávné zatčení amerického novináře v Rusku nebo proč bude nejspíš Rusko hrozbou pro Západ i po skončení války na Ukrajině. Celou epizodu si pusťte v přehrávači v úvodu článku.