Rozbouřená Brazílie. „Šíří se konspirační teorie o ukradených volbách“

Vypjaté prezidentské volby doznívají v Brazílii i několik dní po vyhlášení vítěze. Proti porážce protestují na řadě míst příznivci dosavadní krajně pravicové hlavy státu Jaira Bolsonara. Ani on zatím prohru otevřeně neuznal. Kam napětí v Brazílii míří? A co po vládě kontroverzního lídra může přinést vítěz voleb, levicový Luiz Inácio Lula da Silva?

Brazilským prezidentem byl už potřetí - po dvanáctileté pauze v čele země - zvolen Luiz Inácio Lula da Silva. O necelé dva procentní body, tedy zhruba o dva miliony voličských hlasů, porazil dosavadní hlavu státu Jaira Bolsonara. Ten jako první prezident od 90. let neobhájil mandát.

„Můžeme se těšit, nebo naopak obávat toho, že se hodně konkrétních politik i celková atmosféra ve společnosti proti těm předchozím čtyřem letům promění,“ říká antropolog, spisovatel zaměřující se na Latinskou Ameriku a spolupracovník Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy František Kalenda.

Lula se ujme moci 1. ledna. Jeho nástup bude podle Kalendy znamenat posílení té části společnosti, která se v poslední době obávala o osud demokracie v zemi. A vliv bude mít výsledek voleb i na další vývoj situace v amazonském pralese.

„V této oblasti, která je klíčová nikoliv jen pro Brazílii, ale pro celý svět, docházelo v posledních čtyřech letech k bezprecedentnímu nárůstu odlesňování a zároveň k bezprecedentním útokům na původní obyvatele. A právě ti se nyní budou moci cítit o něco bezpečněji,“ vysvětluje antropolog.

Část Brazilců také v době Bolsonarovy vlády musela bojovat se stagnující ekonomikou a chudobou. A po čase se do země vrátil i hlad. Ten se téměř podařilo vymýtit, teď se s ním ale potýkají miliony lidí.

Nejen jim Lula během kampaně slíbil, že se podobně jako před rokem 2011, kdy byl u moci, vrátí k takzvané politice nulového hladu. A avizoval i další sociální jistoty jako plnou zaměstnanost, rozšíření sociálních programů a navýšení minimální mzdy.

Kromě hlasů chudší části společnosti tak Lula získal i přízeň střední třídy ve velkých městech. A právě to mu podle Kalendy získalo vítězství.

Tvrdé jádro Bolsonarových příznivců - což je podle antropologa zhruba 20 až 30 procent voličů - nicméně neslo výsledek voleb těžko. Na řadu záběrů z vyhlašování bylo patrné, že lidé pláčou a modlí se.

„Část z nich je přesvědčená, že Lula nastoupí cestu k nějaké komunistické diktatuře, že jim sebere jejich zbraně, sebere jim jejich práva. Mají strach,“ vysvětluje Kalenda. A zároveň varuje, že někteří se s Bolsonarovou prohrou nikdy nesmíří a roky se jí budou sžírat.

Mezitím se nejlidnatější zemí Jižní Ameriky na sociálních sítích šíří konspirační teorie o ukradených volbách. „Bolsonaro už celé měsíce dopředu zpochybňoval to, že se bude sčítat férově,“ říká expert s tím, že atmosféra je „dost napjatá“.

Sám Bolsonaro v úterý večer (středoevropského času) v dlouho očekávaném projevu porážku otevřeně neuznal. V krátkém prohlášení nicméně uvedl, že bude dodržovat ústavu. Vítězi voleb ale nepogratuloval.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak poslední čtyři roky vnímali ti, co volili dosavadního prezidenta Bolsonara, a kam se může vyvíjet situace v Brazílii v dalších měsících. Poslechněte si v audiu na začátku článku.