Strach přerůstá v nenávist. Chudší lidé v Česku vidí v Ukrajincích konkurenty

V Brně pohřbili mladého Roma, jehož násilná smrt rozdmýchala nevraživost mezi ukrajinskou a romskou komunitou. Na úterní obřad přišly desítky lidí. Už o víkendu se uskutečnila pieta, kde ale zazněly i výroky proti Ukrajincům. Jak napětí v Brně rostlo? A co ovlivňuje pohled na uprchlíky z Ukrajiny nejen u Romů, ale i u dalších částí společnosti?

Napětí mezi dvěma menšinami roste v Brně od chvíle, kdy předminulou sobotu zemřel na bodná zranění 23letý Rom. Už krátce po incidentu u brněnské přehrady policie zadržela podezřelého, jehož v minulém týdnu soud poslal do vazby. Podle nepotvrzených zpráv jde o Ukrajince. Okolnosti případu se stále vyšetřují.

„(Úmrtí) vyvolalo velké vášně. Byl tam i národnostní motiv a hned den poté začaly tu potyčku na přehradě řešit i některé postavy dezinformační scény a populistických stran,“ popisuje v podcastu 5:59 brněnský reportér Seznam Zpráv Tomáš Svoboda. Ten se byl podívat i na pietní akci, na níž se u Janáčkova divadla minulou sobotu sešlo na tisíc lidí.

Pořadatelé z řad Romů se sice snažili krotit emoce, při vzpomínkovém shromáždění se ale objevily i slovní výpady proti ukrajinským uprchlíkům v Česku. A některé negativní pohledy Svoboda zaznamenal také mezi zhruba desítkou lidí, které na místě vyzpovídal. „Často mají pocit, že stát teď preferuje ukrajinskou komunitu nebo že jim Ukrajinci berou práci,“ líčí novinář. „Rozbušek“ napětí ale od účastníků akce vyslechl více – třeba frustraci ze zdražování a složité ekonomické situace.

Ukrajinci už dříve v tuzemsku tvořili jednu z početných menšin. Útěk před ruskou invazí ale znamenal, že jich přišly další statisíce. Podle údajů Ministerstva vnitra je teď v Česku kolem 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny.

Že pohled na tyto uprchlíky u řady lidí v Česku ovlivňují ekonomické faktory, potvrzuje analytička agentury PAQ Research Martina Kavanová. „Netýká se to jen Romů, ale obecně chudší populace. Vůči přijímání uprchlíků má méně kladné postoje, souvisí to se strachem ze snižování podpory ze strany státu. Ale vnímá i nějaké soutěžení na trhu práce a také o tu státní podporu,“ říká.

Chudoba, vzdělání a strach z negativních dopadů – to jsou podle Kavanové hlavní faktory, které ovlivňují náhled různých částí společnosti na uprchlíky. Analytička PAQ Research se v rámci výzkumné série Hlas Ukrajinců v Česku už rok zabývá mírou jejich zdejší integrace.

Jaký obrázek se zatím ukazuje? V mnoha věcech prý Česko postupovalo dobře. „A to hlavně na začátku uprchlické krize, kdy se podařilo rychle poskytnout možnost zapojit se do pracovního trhu. Ale hlavně se podařilo zapojit solidární domácnosti,“ uvádí expertka s odkazem na nástroj, kdy stát vyplácí příspěvek lidem, kteří uprchlíky ubytují.

Jenže právě solidární příspěvek, ale také dávky vyplácené přímo ukrajinským uprchlíkům čeká od července výrazné osekání. Podle analytičky je pravděpodobné, že někteří Ukrajinci skončí na ulici. Ale může prý také ještě více narůst počet těch, kteří spadnou do šedé ekonomiky.

Kromě nedostatečného plánování podpory bydlení nebo zapojení uprchlíků do standardního systému sociální podpory ale Kavanová vidí i další minusy v přístupu státu. Uvádí třeba, že tito Ukrajinci často nedosáhnou na kvalifikované pozice na trhu práce. Problémem je prý také nedostatečná výuka češtiny u dětí i dospělých.

Přitom pokud by se podařilo ukrajinské uprchlíky dobře integrovat, mělo by to jednoznačně pozitivní vliv na soužití s českou populací. „V našich datech vidíme, že podpora setrvání Ukrajinců hodně souvisí s tím, jak je vnímán úspěch v jejich integraci na pracovním trhu a obecně do společnosti,“ dodává analytička Martina Kavanová.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak vnímají své postavení ve společnosti zástupci brněnských Romů nebo jak česká populace podle průzkumů vnímá naopak ukrajinské uprchlíky. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.