Expert: Ruské ekonomice už dávno došel dech

Ruská válka proti Ukrajině vstoupila do čtvrtého roku a Evropané řeší, jak napadené zemi pomoct i bez Spojených států. Přiměla je k tomu vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa přebírající ruskou interpretaci konfliktu. Jak se na to vlastně dívá Moskva? A jak dlouho vydrží ruská ekonomika financovat Putinovo válečné tažení?

Státníci řady evropských zemí v pondělí, v den třetího výročí napadení Ukrajiny Ruskem, zasedli v Kyjevě ke kulatému stolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby jeho zemi vyjádřili podporu a potvrdili, že jí i nadále budou pomáhat.

Podobná slova ještě nedávno zaznívala i z Washingtonu, po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu se však situace radikálně změnila. Na adresu Zelenského a Ukrajiny míří z jeho úst naopak silná kritika, nápadně připomínající rétoriku Kremlu. Zástupci USA a Ruska si navíc minulý týden poprvé od ruského přepadení Ukrajiny sedli k jednomu stolu a Kyjev i jeho evropští podporovatelé si chtě nechtě začínají zvykat na novou realitu.

„Rusové to kvitují. I závěry (ruských) vyjednavačů vlastně zněly, že konečně tedy Spojené státy pochopily, jak se věci mají, a přijaly tu naši verzi,“ přibližuje v rozhovoru pro podcast 5:59 pohled ruské strany na nedávné setkání diplomatických týmů obou zemí v Rijádu Karel Svoboda, který o ruské politice a ekonomice přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Vladimir Putin podle Svobody chce, aby Ukrajina patřila do ruského civilizačního prostoru, a důvodem jeho agrese proti ní prý byla obava, že se z něj Kyjev chce postupně vymanit. Ze stejného důvodu ale proto může být pro Moskvu „těžko stravitelné“, aby se na Ukrajině například angažovali evropští vojáci z členských zemí NATO, kteří by dohlíželi na příměří, jak zaznívá v některých úvahách budoucího urovnání konfliktu, který právě vstoupil do čtvrtého roku svého trvání.

„I ty hlasy, které z Ruska jdou, říkají, že nedopustí žádným způsobem cizí vojáky na ruských hranicích,“ připomíná Svoboda, ale zároveň dodává, že Rusko musí postupovat obezřetně, aby si Donalda Trumpa proti sobě nepoštvalo. „On může změnit názor a otočit o 180 stupňů, čehož si je Vladimir Putin vědomý. Proto si myslím, že se ta jednání budou spíše protahovat a k nějaké rychlé dohodě nedojde,“ usuzuje expert.

O mír bude mít podle Svobody Putin zájem „za předpokladu, že mu Evropa a Amerika splní to, co si nadiktoval, tj. Ukrajina prakticky bezbranná pod kontrolou Ruska“. V současné době prý ale ruskému vládci válka vyhovuje i z vnitropolitických důvodů –⁠⁠⁠ válečné tažení má podporu napříč ruskou populací.

„Válka je naprosto jednoznačný hybatel všeho, protože ruská vláda hrne ohromné prostředky do válečného průmyslu,“ vysvětluje expert základní důvody nynějšího ekonomického růstu Ruska, který převyšuje ten evropský. Zároveň ale válečná výroba táhne nahoru i inflaci, na což výrazně doplácí např. důchodci. Svoboda proto varuje před absolutizováním údajů, jako je čtyřprocentní růst ruského HDP nebo nízká (2,3 %) míra nezaměstnanosti, a upozorňuje i na „kouzlení“ se statistikami.

„Na některých příznacích vidíme, že sankce i válečné vyčerpání mají na ruskou ekonomiku obrovský vliv. A spíše tam chybí odezva z druhé strany. Pokud se Evropa rozhodla, že bude Ukrajinu podporovat, musí pro to také něco dělat. Ale zatím řeší jiná témata a podpora nebo zbrojení jsou do značné míry deklaratorní,“ uzavírá odborník na ruskou politiku a ekonomiku.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o tom, kdo v Rusku z válečného tažení proti Ukrajině profituje nebo jakým způsobem se ruská ekonomika válce přizpůsobila. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.