Do důchodu později? Podívejte se na zdravotní stav české populace, říká expert

Češi nejrůznějších generací – od třicátníků až po padesátníky – si počítají, jak jejich životy ovlivní důchodová reforma ohlášená vládou. Změnit se mají klíčové parametry včetně výpočtu výše penzí i věku odchodu do důchodu. Míří kroky vlády správným směrem?

Během více než dvouhodinové tiskové konference ve čtvrtek vláda představila nejen škrty a nové daně ve výši desítek miliard korun, ale také plán důchodové reformy. Světlo světa spatřil po letech upozorňování ze strany odborníků, že český penzijní systém je vlivem demografického vývoje neudržitelný a nutně potřebuje razantní proměnu. Splňuje nový návrh přísná měřítka?

„Není to skutečná důchodová reforma,“ říká kriticky v rozhovoru pro podcast 5:59 profesor Martin Potůček, který se zabývá veřejnou a sociální politikou na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Potůček v letech 2014 až 2017 předsedal tzv. důchodové komisi za vlády sociálnědemokratického premiéra Bohuslava Sobotky.

Podobných důchodových komisí, které se na zadání politiků zabývaly tím, co dělat s důchodovým systémem, aby i do budoucna lidem zajistil důstojné stáří, fungovalo od roku 2000 v Česku celkem osm. Přicházely a odcházely.

Teď je na stole recept předložený pětikoaliční vládou. „Konečně se něco děje. Děje se to po obdobích, kdy problém důchodového systému jako by neexistoval,“ opouští Potůček na chvíli kritickou notu.

Jenže podle profesora je příliš pozdě – ať už z pohledu stavu veřejných financí, nebo architektury důchodového uspořádání v Česku. „Čas na dobrou, promyšlenou a po desetiletí fungující reformu důchodového systému, jakou mají například ve Švédsku a v jiných zemích, už vypršel,“ myslí si.

Politici jsou podle něj místo toho nuceni dělat jen dílčí úpravy. Navíc prý není jisté, zda i tyto změny nevydrží pouze pár let. Zkrátka proto, že nebyly dobře připravené nebo dobře vykomunikované.

Neznamená to však, že by z pohledu Martina Potůčka bylo všechno špatně. Z plánů pětikoalice chválí třeba zavedení společného základu pro výpočet penze manželů i zvýšení odvodů živnostníkům.

Právě v případě stávajících příspěvků OSVČ jde podle experta o „bolavý problém“ důchodového systému, který se negativně projevuje ve výběru sociálního pojištění. „Je dobře, že tato spíše pravicově orientovaná vláda sáhla i do vosího hnízda,“ uvádí Potůček.

Jako pozitivní označuje také chystané zvýšení garantované minimální výše důchodů nebo delší nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po smrti partnera. A vítá například i snížení nutné doby sociálního pojištění na 25 let, což je o 10 let méně proti současnému stavu.

„Za zmíněné změny zaslouží ministerstvo práce jedničku,“ říká Potůček. Jak ale dodává – jde sice o důležité, ale spíš jen dílčí úpravy toho, jak důchodový systém funguje.

Poté ale přicházejí na řadu novinky, které podle experta ovlivní spravedlnost systému vyplácení penzí. „Žádný důchodový systém nemůže být úplně spravedlivý. Jde spíše o to, aby byl co nejméně nespravedlivý,“ zdůrazňuje profesor s tím, že lidé by měli mít z důchodového systému pocit, že s nimi zachází spravedlivě.

A tady už Potůček přichází s kritikou toho, co ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) za pětikoalici ve čtvrtek představil. Vláda totiž hodlá zpřísnit vzorec pro výpočet budoucích důchodů. Nové penze by od roku 2026 měly postupně klesat. V roce 2035 by tak měly být asi o 8 procent nižší než podle stávajících pravidel.

„Úspory v rozpočtu jsou pro vládní ekonomy jistě lákavé, jenže proč by na to měli doplácet budoucí důchodci?“ ptá se Potůček.

Ohrazuje se také proti tomu, že politici podle něj nenašli odvahu na zavedení dobrovolného penzijního připojištění, které by spravoval stát a z něhož by mohl vytěžit prostředky třeba na velké projekty důležitých dopravních staveb. Lidé by naopak od státu získávali dluhopisy odolné vůči inflaci. Výhody by tak měly obě strany – lidé i stát.

Jako alibistický pak Potůček označuje plán navázat věk odchodu do penze na věk dožití. Cílem by mělo být setrvání v důchodu 21,5 roku. Jenže podle experta už teď zákony umožňují zvyšovat důchodový věk, pokud to demografický vývoj vyžaduje. „Ale hlavně je potřeba zohledňovat nejen prodlužování průměrné doby života, ale také zdravotní stav české populace,“ podotýká expert.

Vůbec největší problém pětikoaliční důchodové reformy pak z pohledu profesora Martina Potůčka leží ještě jinde. „Tato vláda se zavázala, že navrhne důchodovou reformu na základě široké celospolečenské diskuze. Dnes máme na stole docela důležité změny z hlediska budoucího vývoje důchodového systému – a bohužel k té celospolečenské diskuzi zatím nedošlo,“ dodává.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč Česko tak dlouho čeká na reformu důchodového systému nebo zda snaha současné vlády nahlodává konsenzus ve společnosti. Poslechněte si celý díl v přehrávači v úvodu článku.