Ukrajině se nedaří, jak si Západ myslel. Nastupuje politika, říká expert

Ukrajina žádá o další zbraně a vojenskou výbavu. Po ruském raketovém útoku, který minulý týden zabil v Charkovské oblasti přes 50 lidí, lídři evropských zemí slíbili Ukrajině další prostředky protivzdušné obrany. Panují ale obavy o osud pomoci ze Spojených států, kde se dramatická politická situace promítá i do debat o Ukrajině.

Zásadní roli v ochotě pomáhat dál vojensky i finančně Ukrajině sehrávají podle odborníka na mezinárodní bezpečnost Michala Smetany i zatím mdlé výsledky ukrajinské protiofenzivy. V podcastu 5:59 Smetana připomněl, že ukrajinský protiúder budí na Západě rozpaky i proto, že od něj měla většina států velká, často až nereálná očekávání.

„Teď se dostáváme do pozice, kdy v řadě západních zemí včetně Spojených států se další pomoc Ukrajině stává politickým tématem a některé politické subjekty toho samozřejmě mohou do určité míry využívat,“ myslí si Michal Smetana.

Aby vyhověli některým voličům, část politiků pomoc Ukrajině zpochybňuje. Tomu podle Smetany nahrává i to, že z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že podpora pomoci Ukrajině systematicky klesá. A to ve chvíli, kdy ukrajinské vojáky v zákopech čeká další zima.

Situace kolem přislíbené pomoci se komplikuje i na druhé straně Atlantiku. Spojené státy zatím vydaly na pomoc Ukrajině 113 miliard dolarů, tedy asi 2,6 bilionu korun. Prezident Joe Biden teď žádal z rozpočtu na pomoc Kyjevu o dalších 24 miliard. U radikálního křídla amerického Kongresu ale narazil.

Spojené státy byly v minulých dnech v prekérní situaci, kdy hrozil takzvaný shutdown, tedy výpadek financování vládních úřadů a institucí, který vede k propouštění státních zaměstnanců. Bylo proto potřeba, aby Kongres schválil dočasný rozpočet. To se sice podařilo, výdaje na pomoc Ukrajině v něm ale nejsou.

Vyhrocený spor stál místo také předsedu Sněmovny reprezentantů Kevina McCarthyho. Boj o to, kdo bude zvolen jeho nástupcem, je ale opět spojován i s tématem další podpory Ukrajiny. Prezident Biden vyzval Kongres, aby uvolnění financí pro Kyjev zajistil novým zákonem. Pokud by se tak nestalo, pro Ukrajinu by to znamenalo vážný problém.

Podle Michala Smetany teď ukrajinská armáda potřebuje především munici. „Ukrajina dostala celou řadu velmi sofistikovaných a kvalitních systémů, naučila se s nimi dobře pracovat, vytvořila systém vrstvené protivzdušné obrany, který je velmi efektivní,“ vypočítává Smetana a dodává, že bez munice je to všechno k ničemu.

Evropští partneři, kteří Kyjevu pomoc poskytují, jsou ale na hraně svých možností. Především co se munice týče, nebyla podle bezpečnostního experta situace ideální ani před začátkem ruské agrese.

„Je to něco, co velmi potřebujete v intenzivním konfliktu, ale v době míru se vám to moc nehodí. Munice má nějakou expirační dobu, to znamená, že ji musíte měnit, není to moc zajímavá investice a hlavně vyfotit se se skladem munice není pro politiky tak zajímavé jako pořídit nové tanky, nové stíhačky,“ upozorňuje Smetana.

Právě teď má ale podle Michala Smetany Západ čas přemýšlet o tom, jak Ukrajině po zimě efektivně pomoci s další protiofenzivou: „Ne v únoru, ne v březnu, ale teď. Teď je nejvyšší čas.“

Kromě dělostřelecké munice bude Ukrajina potřebovat protivzdušnou obranu, americké taktické balistické střely ATACMS nebo střelu s plochou dráhou letu Taurus. „A potřebuje také ekonomickou pomoc, aby byla schopná nadále fungovat jako životaschopný stát,“ uzavírá Michal Smetana, odborník na mezinárodní bezpečnost a pedagog Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, v jaké fázi války se Ukrajina právě nachází a jestli může situaci na bojišti ovlivnit postoj evropských států jako Polsko a Slovensko, kde se podpora Kyjeva stala tématem předvolebních kampaní. Celou epizodu si poslechněte v přehrávači na začátku článku.