Kanada vs. USA. „Myš ve stínu slona“ jde do boje. A dokáže hrát tvrdě

Na americko-kanadské hranici je dusno. Washington tento týden uvalil bezprecedentně vysoké clo na kanadské zboží, Kanada okamžitě zavedla odvetná opatření. Co všechno je v sázce v doutnající celní válce?

Spojené státy a jejich boj s nejbližšími sousedy. Uvalení 25procentního cla na dovoz zboží z Kanady a Mexika americký prezident zdůvodnil tím, že do USA z těchto zemí stále proudí drogy, zejména syntetický opioid fentanyl. Zároveň se Trump nijak netají tím, že chce přimět výrobce z autoprůmyslu, ale i dalších odvětví, aby přesunuli svou výrobu na území Spojených států.

V historii vztahů USA a Kanady to sice není poprvé, co k uvalení dovozních cel dochází, jak v rozhovoru pro podcast 5:59 připomněla odbornice na Kanadu z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Magdalena Fiřtová. Bezprecedentní je ale podle ní výše cla (25 %). Navíc je dnes severoamerický kontinent mnohem integrovanější a tržně provázanější než v minulosti. I proto lze očekávat dramatické dopady. A to na obou stranách, protože Kanada přikročila k odvetným opatřením.

Kromě oznámení kanadského premiéra Justina Trudeaua, že jeho země od úterý zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (téměř 2,6 bilionu Kč), vystoupil i premiér kanadské provincie Ontario Doug Ford, který pohrozil přerušením dodávek elektřiny do Ameriky. Bez proudu by se tak mohlo ocitnout 1,5 milionu lidí ve státech New York, Michigan a Minnesota.

„Agresivní rétorika a velmi tvrdý postoj vůči USA je něco, co Kanaďané v tuto chvíli chtějí od vlády slyšet,“ vysvětluje Magdalena Fiřtová. „My vnímáme Kanaďany jako velmi mírumilovný, tolerantní, příjemný národ, což tak skutečně je (…), ale pokud jsou sami napadeni, dokážou být agresivní a stávají se z nich velcí hráči, kteří umí reagovat tvrdě,“ potvrzuje expertka to, jak se na tiskové konferenci projevil zmiňovaný ontarijský premiér Ford, jenž zároveň vyzval k odporu další kanadské provincie.

Podle Fiřtové se nyní věci budou odvíjet podle toho, jak zareaguje Donald Trump. Je možné, že brzy pocítí nevoli domácího obyvatelstva, až jeho kroky podnítí inflaci, jak řada ekonomů očekává: „Kanaďané si tak nechávají prostor pro další jednání, ale zároveň se připravují na alternativní scénáře (…) a mají nachystanou celou řadu odvetných opatření nejen celního charakteru,“ říká odbornice.

Obecně je pak podle ní vztah mezi Kanaďany a Američany komplikovaný. Jsou to sice nejbližší spojenci a obchodní partneři, ale zároveň se do značné míry vůči sobě vymezují: „(Kanaďané) historicky vždycky vycházeli z toho, že jsou „ne-Američany“. To znamená, oni hledají způsob definice sami sebe, který ale vychází z toho, co se jim na Američanech nelíbí, jakým způsobem jsou odlišní,“ vysvětluje Magdalena Fiřtová. Kanaďané si podle ní také vždy úzkostlivě hlídali, aby na svém jižním sousedovi s mnohem větší ekonomikou a kapitálem nebyli příliš závislí.

„Oni cítí sami sebe jako myš ve stínu slona. To jsou slova, která pronesl někdejší premiér ze 70. let, Pierre Elliott Trudeau, otec nynějšího premiéra Justina Trudeaua, a on tuhle tu závislost na Spojených státech vnímal velmi negativně, jako něco potenciálně ohrožujícího. Něco, co Kanaďany svazuje,“ říká expertka z FSV UK s tím, že se tyto pocity promítají i do současných vášní kolem celních opatření.

Údajně nedostatečnou schopnost zastavit ilegální migraci a příliv drog, konkrétně fentanylu, z Kanady do Spojených států, na což se odvolává Donald Trump, považuje odbornice za zástupný problém. Ve srovnání s jižní hranicí USA jde prý o zcela marginální čísla, což ukazují i data. Skutečné důvody, proč k uvalení cel přikročil, je tak třeba hledat jinde.

Trump se opakovaně nechal slyšet, že by se Kanada mohla stát 51. státem USA. Rozlohou jsou obě země v podstatě vyrovnané (bezmála deset milionů čtverečních kilometrů), v Kanadě však žije jen 40 milionů obyvatel, což je o rovných 300 milionů méně než ve Spojených státech

Podle jedné z hypotéz, na kterou se expertka odvolává, je za Trumpovým zájmem o Kanadu ve skutečnosti geopolitické soupeření s Čínou. „Kanada nabízí vzácné minerály, energii, ale také otevřený sever, Arktidu, a jako druhý největší arktický stát může velmi intenzivně do arktického soupeření zasáhnout. Představuje proto neuralgický bod pro geopolitiku, což se vztahuje i ke Grónsku,“ předestírá Magdalena Fiřtová další z obletovaných objektů Trumpova zájmu.

Přestože původně považovala Trumpovy výroky za absurdní šťouchanec či formu nátlaku na Justina Trudeaua, s nímž má dlouhodobě napjaté vztahy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dokonce se s ním prý „osobně velmi nesnáší“ –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ z hlediska geopolitiky se prý obává, „že to možná Trump může myslet vážně“. Zároveň je podle expertky možnost, že uvalená cla ochromí kanadskou ekonomiku, „obrovská, protože je to zkrátka totálně devastující“.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, v jakých sektorech kanadského průmyslu se očekává nejvýraznější negativní dopad uvalených cel, nebo jakým způsobem se téma amerických cel propisuje do kanadské domácí politiky. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.