„Může si za to sama.“ Expertka vyvrací mýty o sexuálním násilí

Poslední týdny přinesly hned několik kauz spojených se sexuálním obtěžováním a zneužíváním na českých vysokých školách. Články kromě jiného vzbudily silnou vlnu negativních komentářů. Řada čtenářů a posluchačů například vyslovovala přesvědčení, že si oběti mohou za takové zkušenosti samy. Nejčastější omyly a komunikační fauly v 5:59 rozebíráme s Johannou Nejedlovou z neziskové organizace Konsent.

Už tři pedagogy stáhla z výuky Pedagogická fakulta brněnské Masarykovy univerzity kvůli podezření z údajného sexuálního zneužívání studentek. Podobné problémy vyšly najevo i na Univerzitě Palackého v Olomouci či Fakultě humanitních studií Karlovy Univerzity v Praze.

Brněnskou kauzu otevřel na Seznam Zprávách Tomáš Svoboda, se kterým jsme minulý týden mluvili i v podcastu 5:59. Podrobně popsal svědectví postižených studentek, která získal, i reakci univerzity, která na stížnosti dlouhé měsíce nereagovala.

Celou pondělní epizodu podcastu 5:59 si poslechněte v přehrávači:

Po vydání podcastu se - jako ostatně vždy, když se věnujeme tématu sexuálního zneužívání - pod články i na sociálních sítích zvedla vlna negativních reakcí. V drtivé většině zpochybňují věrohodnost výpovědí či motivaci a jednání žen, které se odvážily o svých často traumatizujících zážitcích otevřeně promluvit.

V dnešní trochu netradiční epizodě 5:59 jsme se rozhodli tento typ reakcí rozebrat s odbornicí Johannou Nejedlovou z organizace Konsent, která se dlouhodobě věnuje problematice sexuálního zneužívání včetně jeho prevence na školách a univerzitách.

Jaké hlavní omyly, mýty a chybné představy panují i dnes o tom, co sexuální násilí je a jak se mu bránit?

Řada komentářů, se kterými jsme se v souvislosti s kauzou sexuálního obtěžování na Masarykově univerzitě v minulém týdnu setkali, poukazovala na to, že si za nevhodné chování nebo zneužívání mohly ženy samy. Zejména šlo o příběh studentky, která s jedním z učitelů prožila nekonsenzuální sex poté, co ji pozval během sportovního kurzu na masáž.

„Myslíte, že je OK jít v noci (nebo i ve dne) k učiteli na pokoj na masáž? Nebo, myslíte, že ji tam zatáhl? U studentek na univerzitě se předpokládá určitý stupeň inteligence,“ zaznělo například v jednom z nich.

Podle výkonné ředitelky organizace Konsent Johanny Nejedlové si takoví lidé pravděpodobně myslí, že vědí, jak by se v podobné situaci bránili. A mají pocit, že studentky se zachovaly špatně a mohou si za to samy. Přenášejí tak vinu na samotné oběti.

„To je samozřejmě špatná úvaha, protože špatně se v té situaci chová vyučující, který tam není proto, aby sváděl nebo zneužíval studentky, ale je tam proto, aby je něco naučil,“ popisuje Nejedlová.

Zároveň podle ní podobné komentáře opomíjejí, že ženy jsou v takové situaci v roli studentek, jejichž pedagogové mají moc nad tím, jak bude jejich působení na škole dále vypadat. Kvůli tomu neočekávají, že by se je pokusil zneužít. Také mohou mít strach, co by se jim stalo, kdyby podobné návrhy odmítly.

„Ono dneska se za znásilnění považuje ledacos, ale holka evidentně držela. Kdyby skutečně nechtěla, tak se brání, a to nedělala. A učitel by se do ní nedostal,“ napsal také jeden z komentujících. A nebyl zdaleka sám, kdo podobné nepochopení vyjadřoval.

Nejedlová připomíná, že boj není jedinou strategií, kterou lidé volí, aby se vyhnuli podobnému nebezpečí. Další utečou, ale až 70 % obětí znásilnění neudělá nic.

„Jsou paralyzované strachem. A to se přesně dělo v popsaných případech (z Masarykovy univerzity), proto ten vyučující nemusel použít žádné násilí. To ale neznamená, že to znásilnění nebylo,“ vysvětluje Nejedlová.

Jiní komentující chování vyučujících Masarykovy univerzity na sportovních kurzech zlehčovali a připojovali příběhy ze svého mládí, kdy se podle nich na podobné věci nebral tak přísný zřetel.

„Když tak ten článek čtu, je mi smutno… Vzpomenu-li si na to, co jsme ‚vyváděli‘ na terénních praxích v době mého studia na VŠ, tak jsem rád, že to bylo tehdy, ‚když byl svět ještě v pořádku‘. Byla jen dvě pohlaví, jejichž vzájemná příchylnost byla odvěká a přirozená,“ svěřil se jeden z nich.

Podle Nejedlové je rozdíl v tom, že obtěžování a zneužívání dnes vnímáme jinak než před lety. Neznamená to ale, že dříve se ženy i muži s podobným chováním nesetkávali. Díky osvětě ale teď oběti cítí, že se se svou zkušeností mohou svěřit a hledat pomoc. V některých lidech přesto podobné bagatelizující vnímání reality přetrvává.

V podcastu 5:59 jsme se věnovali i dalším komentářům, které čtenáři Seznam Zpráv napsali do diskuze pod článkem nebo na sociální sítě. V pondělním díle také popisujeme, jak se liší sexuální obtěžování a sexuální násilí, nebo proč lidé stále nechápou koncept souhlasu s pohlavním stykem. Poslechněte si v audiu na začátku článku.