Článek
Videa zveřejněná organizací Obránci zvířat upozornila na podmínky chovu tzv. rychlených kuřat v Česku. Zemědělci sice zřejmě splňují podmínky, které jim stát pro chov drůbeže ukládá, přesto ale může pohled na zvířata vyšlechtěná k rychlému růstu šokovat. Kolik by humánnější přístup stál spotřebitele?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Organizace Obránci zvířat natočila, jak vypadají chovy takzvaných rychlokuřat v Česku. Na záběrech nejsou výjimkou ani uhynulá zvířata nebo jedinci, kteří se nedokážou pohybovat.
- Majitelé farem se brání tím, že dodržují českou legislativu. Podle reportérky Kristiny Cirokové jde ale i o morální hledisko. „Otázkou je, jestli chceme za takových podmínek kuřata chovat,“ popisuje.
- O změnu v chovu brojlerů se snaží i v Evropě. K závazku o kuřatech se připojila čtvrtina evropského trhu. Plánuje to i družstvo Konzum z Ústí nad Orlicí, podle jeho majitele si o to - podobně jako v případě vajec z klecových chovů - řeknou sami zákazníci.
Kuřata stísněná na malém prostoru, uhynulá zvířata nebo jedinci bez peří a s popálenými nohami od agresivních výkalů.
I takové záběry takzvaných rychlokuřat ve třech českých farmách nedávno natočila nezisková organizace Obránci zvířat, která se v minulosti postavila třeba proti kožešinovým farmám nebo klecovým chovům slepic.
„Rychlokuřata byla vyšlechtěna, aby za co nejkratší dobu co nejvíc nabrala. Za pouhých 35 dnů jsou schopná nabrat více než dva kilogramy. Jedou na porážku v pátém až sedmém týdnu svého života,“ popsala reportérka Seznam Zpráv Kristina Ciroková, která záběry ověřovala v pořadu Terén.
Videozáznamy umírajících kuřat nakonec okomentovali jenom dva farmáři - majitelé společností AGRO - V a Rabbit Trhový Štěpánov. Oba odvětili, že zvířata byla v podmínkách vymezených zákonem. Také napsali, že se počítá s tím, že v podobných chovech umřou zhruba tři procenta opeřenců. Vyjádření nezaslal jen majitel farmy v Blšanech u Loun.
„Podmínky, které jsou nastavené, pravděpodobně ti farmáři dodržují. Je to spíš otázka morální, tedy jestli chceme za takových podmínek kuřata chovat,“ vysvětluje Ciroková.
Dražší kuřecí maso?
V Evropě kvůli podmínkám v chovech takzvaných brojlerů vznikla iniciativa European Chicken Commitment (Evropský závazek o kuřatech), ke které se zatím připojila zhruba čtvrtina trhu. Díky ní by zvířata mohla mít v halách více prostoru nebo více denního světla a také by se mohl změnit způsob jejich usmrcování.
V Česku se ale ke změnám podle Cirokové staví „spíš odmítavě“. Diskuze se vede třeba o tom, o kolik by se kuřecí maso zdražilo. „Vlastislav Klaška, tajemník Českomoravské drůbežářské unie, odhadoval, že by se cena zvýšila asi o 80 %. To znamená, že by to kuře stálo kolem 180 korun,“ vysvětluje reportérka.
Agrární analytik Petr Havel ale podle ní připomíná, že zkušenosti z ciziny ukazují, že se ceny nemusí dramaticky zvýšit.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli se může situace s brojlery změnit ve prospěch větší humánnosti, nebo kolik takto chovaných brojlerů v Česku žije. Poslechněte si v audiu na začátku článku.
Editor a koeditor: Matěj Válek, Dominika Kubištová
Sound design: David Kaiser
Hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: archiv Kristiny Cirokové, videozáznamy pořízené organizací Obránci zvířat
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.