Světový spisovatel ve vazbě: Co víme o muži, za kterého se přimlouvá i Macron

Světoznámý spisovatel Boualem Sansal by si měl zanedlouho převzít literární cenu v Česku, pravděpodobně ji ale dostane v nepřítomnosti. Francouzsko-alžírského autora loni v listopadu zatkla v Alžírsku policie a od té doby je za mřížemi. Do snah o jeho osvobození se zapojila i česká diplomacie.

Boualem Sansal je ve vazbě. Alžírské úřady 75letého autora cenami ověnčených románů obviňují z úkladů proti vládě a předávání citlivých informací ekonomické i bezpečnostní povahy zahraničním entitám, což jeho právník odmítá.

Řada významných osobností, včetně nositelů Nobelovy ceny za literaturu, žádá v petici Sansalovo propuštění a na jeho podporu vystoupil také francouzský prezident Emmanuel Macron. Jen pro připomenutí: Sansal má od loňska vedle alžírského i francouzské občanství. Speciální dopis pak odešel i z Česka - propuštění svého otce žádají dvě české dcery Boualema Sansala, které se ve věci obrátily na vedení tuzemské diplomacie.

„Dcery pana spisovatele Sansala napsaly dopis alžírskému prezidentovi s žádostí o (otcovo) propuštění, tento dopis předaly velvyslanci ČR v Alžírsku Janu Czernému, který ho pak fyzicky předal alžírským úřadům, a tuto záležitost pravidelně zvedá i na jednáních a aktivně se v tomto angažuje,“ sdělil podcastu 5:59 mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake.

Jak na tom čtyři měsíce po svém zadržení Sansal je po zdravotní stránce, není zcela jasné. Ve francouzské tiskové agentuře AFP a dalších médiích, která osud svého občana v nesnázích bedlivě sledují, probleskly informace o údajné spisovatelově rakovině. Informovala také o opakovaném pobytu literáta na jednotce intenzivní péče a později o protestní hladovce.

„My to všechno zjišťujeme velmi zprostředkovaně, protože on nemá žádné spojení se světem. Jeho právník je ve Francii, Alžírsko mu odmítlo dát vízum, čili i on vlastně čerpá informace zprostředkovaně,“ vysvětluje v podcastu 5:59 vedoucí kulturní rubriky Seznam Zpráv Daniel Konrád.

Za ohrožení územní celistvosti země a národní jednoty a spolupráci se zahraničními mocnostmi Sansalovi hrozí doživotí. Někteří francouzští komentátoři zmiňují, že by za jeho zatčením mohly stát výroky spisovatele pro youtubový kanál Frontières, kde nedlouho před zadržením podpořil nárok Maroka na Západní Saharu. To je území v severozápadní Africe, na něž si dělá nárok hned několik aktérů: největší kus kontroluje Maroko, část však ovládá osvobozenecké hnutí podporované Alžírskem.

„Přijde mi důležité říct, že ta obvinění se zdají do značné míry být zástupná, (…) francouzští komentátoři se domnívají, že Boualem Sansal se ve skutečnosti asi stal obětí či nedobrovolným účastníkem širší diplomatické roztržky mezi Francií a její bývalou kolonií, Alžírskem,“ říká Konrád.

Mohl se tak známý spisovatel stát obětí vztahů dvou zemí?

„Je potřeba říct, že Alžírsko opravdu není standardní demokracie. Je to autoritářský stát, kde je věznění různých disidentů a opozičníků bohužel velmi běžné,“ říká Milan Rokos, reportér, který v Seznam Zprávách dlouhodobě sleduje jak dění ve Francii, tak situaci v zemích arabského světa.

Upozorňuje také na to, že vztahy Francie a Alžírska jsou komplikované už od krvavé války za nezávislost, kterou si tato bývalá francouzská kolonie vybojovala v roce 1962.

„Francouzský prezident Emmanuel Macron se před několika lety pokusil o reset a uznal francouzské zločiny během války o nezávislost Alžírska. Ale v současné době jsou ty vztahy opět spíše na bodu mrazu, mimo jiné právě kvůli Západní Sahaře a přiblížení Francie k postoji Maroka v této věci,“ dodává důležitý kontext Rokos.

A tak pár vět v rozhovoru skutečně mohlo stát za zatčením Sansala. Alžírsko se navíc neostýchalo dát ho do vazby i přesto, že literát má francouzské občanství a loni na ceremoniálu při jeho udělování nechyběl ani prezident Emmanuel Macron. Kromě jeho vyjádření o sporném území mu ale nejspíš v očích alžírského režimu nepomohla ani témata, kterým se ve své tvorbě věnuje a kvůli kterým jeho knihy v Alžírsku nevychází.

„Píše o svobodě, autoritářství, ale třeba taky islámském fundamentalismu, o sílícím vlivu islámu ve Francii. K alžírskému režimu je dlouhodobě kritický a jako někdo, kdo prošel ještě koloniálním školstvím, brání význam francouzštiny v době, kdy naopak současný alžírský režim vnímá francouzštinu jako nástroj útlaku,“ přibližuje v podcastu 5:59 Sansala jako autora Daniel Konrád.

Přestože v rodné zemi jeho dílo neuznávají, zbytek světa si ho za jeho knihy, jako třeba 2084: Konec světa nebo Němcova vesnice aneb Deník bratří Schillerových, váží. V minulosti za svou práci dostal třeba Mírovou cenu německého knižního obchodu, která je udělovaná na frankfurtském veletrhu, nebo Velkou cenu francouzské akademie za román.

A ocenění měl dostat i letos. Na knižním veletrhu Svět knihy v Praze měl v květnu přebrat Cenu Jiřího Theinera za obranu svobody slova. „Já se domnívám, že se to bohužel asi stane v jeho nepřítomnosti. Očekával bych, že si tu cenu patrně přiletí převzít zástupce jeho francouzského nakladatelství Gallimard. Ale ta kauza se nás i díky tomu v nějakém ohledu týká,“ dodává šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv.

V podcastu 5:59 se dozvíte více o rodinných vazbách Boualema Sansala na Českou republiku nebo podrobnosti o území Západní Sahary. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.