Klimbla jsem na sále u živého pacienta, přiznává lékařka. A vinu dává přesčasům

Poslaneckou sněmovnou znovu prošla novela zákoníku práce, která mimo jiné zavádí možnost další přesčasové práce lékařů. Část z nich ale proti takovému nastavení veřejně protestuje a varuje, že v případě dalšího navýšení přesčasů je nebudou v nemocnicích sloužit.

Podmínky přesčasové práce pro lékaře, zdravotní sestry a další zdravotníky se zřejmě změní. Dosud mohlo vedení nemocnic nařídit lékařům 150 hodin přesčasů a po dohodě je navýšit až na 416 hodin. Teď by to měl být dvojnásobek a v případě záchranářů se dokonce mohou dobrovolné přesčasy vyšplhat až na více než 1000 hodin.

Poslanci to schválili v noci během úterního jednání, novelu ještě musí podepsat prezident Petr Pavel. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve Sněmovně zdůrazňoval, že by byl rád, kdyby se Česko přiblížilo zemím, jako je Německo nebo Dánsko, kde podle něj funguje „prakticky totožné“ nastavení zákoníku práce.

Jak budou nyní přesčasy upraveny, se ale nelíbí části mladých lékařů, které zastupuje Sekce mladých lékařů České lékařské komory. „My to (schválení novely ve Sněmovně, pozn. red.) respektujeme a podle toho se zachováme. Jenom přestaneme pracovat ilegálně, případně dobrovolně. Budeme chodit do práce prostě tak jako každý jiný občan České republiky,“ řekl jejich předseda Jan Přáda.

Naráží tak na uvažovanou stávku mladých lékařů, která by se mohla odehrát letos v prosinci a zdravotníci by v rámci ní odsloužili jen služby, které jim nemocnice mohou nakázat. Podle Přády by se akce mělo zúčastnit zhruba 4000 lékařů. Nemocnice pro Seznam Zprávy uvedly, že by to znamenalo omezení neakutní péče nebo také služby na pohotovostech.

„Problematické jsou z pohledu mladých lékařů zejména tři věci: přesčasy, které jim ovlivňují soukromý život a kvalitu života, plat, který nejen za přesčasy, ale obecně za svou práci dostávají a výhled do budoucna, ve kterém nemá dojít ke zlepšení,“ říká v podcastu 5:59 jeho stálá členka a reportérka Seznam Zpráv Dominika Kubištová.

Lékaři, kteří ve čtvrteční epizodě podcastu sdílejí své příběhy, mluví třeba o tom, že 24hodinové a 36hodinové směny je omezovaly v osobním životě. Neměli třeba ani čas zajít si nakoupit potraviny nebo navštívit rodinu. Zároveň se potýkali s únavou, která prý měla vliv i na jejich pracovní výkon.

„Měla jsem mikrospánek přímo na sále. Trval zlomek sekundy, ale už jenom to, že člověku ‚klimbne‘ hlava, kdy je nad živým pacientem a asistuje u operace, je pro zdravotníka ohromný vykřičník,“ říká lékařka Hana Černá z Pardubic, která se původně věnovala oboru cévní chirurgie, pak ale kvůli pracovním podmínkám odešla dělat praktickou lékařku.

Doktorka Marie Svobodová z Nymburka pak vypráví o dalším problému: se základním platem zhruba 38 000 hrubého, který neatestovaní lékaři dostávají, podle ní nelze například zaplatit nájem a další výdaje.

Reportérka Kubištová zároveň připomíná, že části mladých lékařů vadí i to, že se u přesčasů mluví o dobrovolnosti. Ta je ale v některých případech zřejmě jen na papíře. „Lékaři mi vyprávěli, že pokud by přesčasy neodsloužili, mohlo by se stát, že je jejich nadřízený nevypíše na operace, které jsou nutné pro atestace. Kvůli tomu by mohli mít problém složit atestační zkoušky,“ uvádí novinářka.

Taková tvrzení překvapila i ministra zdravotnictví Válka, který v pondělí na schůzce se členy Sekce mladých lékařů dokonce jejím zástupcům sdělil, že se v případě podobných zážitků mají obracet přímo na něho.

Právě na pondělním jednání se zástupci Ministerstva zdravotnictví a také Ministerstva práce a sociálních věcí popsala Sekce mladých lékařů, jaké problémy vnímá v nastavení systému. Zatím ale ze strany mladých doktorů došlo jen na obecnější požadavky, což je podle reportérky chyba.

„(I na tiskové konferenci na začátku září) padaly velice obecné požadavky. Jde třeba o ‚konstruktivní diskuzi o budoucnosti českého zdravotnictví‘ nebo žádost o ‚systémové řešení‘. Myslím, že by to bylo dobré zkonkretizovat,“ říká. Předseda sekce Přáda nicméně podotýká, že by řešení mělo zůstat spíše na bedrech zákonodárců.

Zdravotníci, kteří ve čtvrteční epizodě podcastu 5:59 vystupují, přitom některé konkrétní návrhy na změny mají. Podle Kubištové hovoří zejména o tom, že by se lékaři neměli věnovat administrativní práci nebo že by cestou mohlo být snížení stávajícího počtu nemocnic. „Což by byl politicky velice nepopulární krok. Nicméně ti lékaři – a to ze všech generací – argumentují, že jde o to, jakou kvalitu služeb pacienti dostávají. A ne o to, jestli mají zdravotnické zařízení blízko,“ podotýká reportérka.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co konkrétně zaznělo na schůzce mezi zástupci ministerstev a mladých lékařů nebo v čem se podle českého doktora žijícího v Německu nejvíce liší český a německý zdravotnický systém. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.