Medvědi jako hrozba. Postoj Slováků se radikálně změnil, říká novinářka

Medvědi se na Slovensku dostali do centra pozornosti politiků i širší společenské diskuze. Vláda premiéra Roberta Fica už dříve po smrtelném útoku šelmy na člověka rozhodla o plošném odstřelu stovek kusů, nově do monitorování situace zapojí armádu. Novinářka Soňa Mäkká v podcastu 5:59 popisuje, proč se z medvědů stalo tak vypjaté téma.

Narazit na medvěda ve volné přírodě už není nemožné ani v Česku, občas se objeví hlavně na samotném východním okraji republiky. Na druhé straně hranic ale tato mohutná šelma budí daleko větší pozornost. A také obavy. Na Slovensku se dokonce otázce „jak dál s medvědy?“ věnuje vláda premiéra Roberta Fica, která ve středu schválila usnesení, podle kterého se do monitoringu medvědů hnědých zapojí desítky vojáků.

Ficův kabinet už na začátku dubna schválil odstřel 350 medvědů a vyhlásil mimořádnou situaci ve většině slovenských okresů poté, co útok zvířete nepřežil muž ve střední části země. Podle vlády střety medvědů s lidmi přibývají a minulá politická reprezentace problém dostatečně neřešila. Premiér Fico rozhodnutí komentoval slovy, že „nemůžeme žít v zemi, kde se lidé budou bát chodit do lesa, kde se z člověka stane potrava pro medvěda“.

Posvěcení plošného odstřelu jinak chráněného druhu nicméně vyvolalo odpor z řad ochranářských organizací i části veřejnosti.

„Experti na ochranu přírody jsou zděšení a spolu s (některými) politiky upozorňují, že bez prevence to nic nevyřeší,“ říká slovenská novinářka Soňa Mäkká, která se v redakci Denníku N věnuje tématům životního prostředí, ochrany přírody a turistiky. V rozhovoru pro podcast 5:59 popisuje, že útoky medvědů na člověka jsou na Slovensku v posledních letech skutečně častější, zároveň se ale podle ní nejedná o prudký nárůst.

Například za loňský rok prý úřady i ochranáři evidují 16 zraněných lidí při celkem 11 útocích, zatímco v roce 2020 bylo zraněno šest osob. Mäkká nicméně upozorňuje, že v porovnání s minulostí roste frekvence smrtelných napadení, kdy už loni v říjnu zemřel v okrese Liptovský Mikuláš 55letý houbař. Novinářka však poukazuje i na to, že v obou případech se v blízkosti místa tragédie nacházelo takzvané vnadiště, kam myslivci za pomoci potravy lákají zvěř pro snadnější lov. A právě k větší regulaci vnadišť vyzývají ochranáři.

Podle Mäkké ale vláda Roberta Fica „prevenci vůbec neřeší“, a to ani v oblastech, kde takový přístup v minulosti mnohdy zafungoval. Například když před lety ve Vysokých Tatrách řešili problém s medvědem, který často navštěvoval zastavěnou oblast, pomohla prý instalace zabezpečených nádob na odpadky. Malý důraz vlády na prevenci pak slovenská reportérka dokládá i tím, že úřady nepřispívají na zabezpečení ovocných sadů nebo včelích úlů, které jsou pro medvědy lákavým cílem. Přitom v Česku podobná podpora existuje.

„Stát by určitě v prevenci mohl dělat více. Také podle evropské legislativy by se měl nejprve zabývat preventivními opatřeními a až poté střílet konkrétní problémové jedince,“ říká Soňa Mäkká.

Jenže otázkou může být i samotné řízení klíčových slovenských institucí. Podle reportérky Denníku N totiž za působení Ficova kabinetu dochází k „rozsáhlým čistkám“ a vyhazování odborníků ve správách národních parků nebo ve Státní ochraně přírody Slovenské republiky (ŠOP SR), tedy obdobě české Agentury ochrany přírody a krajiny: „Je paradoxem, že v podstatě od nástupu současné vlády ministr životního prostředí Tomáš Taraba systematicky decimuje ochranu přírody na Slovensku.“

Ostatně není prý zcela jasné ani to, jak úřady a vláda dospěly právě k číslu 350 medvědů, kteří mají být usmrceni, nebo k odhadu, že na Slovensku žije asi 2500 kusů této šelmy. Mäkká podotýká, že dosavadní studie uváděly až o polovinu nižší čísla.

To vše neznamená, že se také předchozí slovenské vlády v otázce regulace medvědů nedopouštěly přešlapů. Novinářka Soňa Mäkká říká, že už vedení Ministerstva životního prostředí v čele s Jánem Budajem, který úřadoval pod premiéry Igorem Matovičem a Eduardem Hegerem v letech 2020 až 2023, postupovalo způsobem, který rozhněval značnou část veřejnosti. Medvědí populaci prý totiž dostatečně neredukovalo –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a lidé se vlivem toho necítili bezpečně.

Dnes přitom průzkumy veřejného mínění podle reportérky ukazují, že se medvědů bojí asi tři čtvrtiny slovenské společnosti. „Bojí se ho i lidé, kteří v lese v životě nebyli. Přestože tu totiž máme šelmy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nejen medvědy, ale i vlka a rysa –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak se vůbec tato zvířata a způsob soužití s nimi nedostávají například do školních osnov,“ podotýká Mäkká s tím, že v porovnání s jinými zeměmi s výskytem medvěda, jako jsou Spojené státy nebo Kanada, Slovensko v tomto vzdělávání „naprosto selhává“.

Možná i proto se vnímání medvěda hnědého na Slovensku za poslední roky změnilo. Novinářka popisuje, že zatímco ještě v 19. století se lidé na šelmu dívali až s nenávistí a medvěda téměř vyhubili, později se stal více chráněným a posunul se i jeho obraz. Mäkká od členů tzv. zásahových jednotek, kteří mají za úkol odstřel problémových medvědů, dokonce slyšela, že ještě před pár lety je lidé občas prosili, aby dotyčný kus ušetřili.

„V posledních letech se to ale radikálně změnilo. A teď je medvěd braný spíše jako hrozba,“ líčí Soňa Mäkká, podle které zároveň politici vědí, že jde o téma, které jim může nahnat politické body. „Medvěd se stal větším společenským tématem. A také politickým, protože to začalo být jedním z témat, která rozdělují společnost a která politikům dokáží hlavně na sociálních sítích získávat fanoušky.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jakým způsobem se tématu regulace medvědí populace na Slovensku chopila dezinformační scéna, nebo jaký prostor získávají v diskuzi hlasy odborníků. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.