Masakr obránců Mariupolu v Olenivce: Ruská propaganda ve vlastní pasti

Smrt desítek ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka v Rusy ovládané části Donbasu vyvolala novou vlnu protestů proti brutalitě ruského postupu na Ukrajině. Obě strany – Rusko a Ukrajina – na sebe svalují odpovědnost. Je možné skrze souboj propagand a válečnou mlhu proniknout k tomu, co přesně se v Olenivce stalo? Jak to celé může ovlivnit další vývoj konfliktu?

Při vybombardování vězení v obci Olenivka v Doněcké oblasti na Ukrajině, ve kterém byli drženi i členové pluku Azov, zemřelo podle Doněcké lidové republiky více než 100 lidí. Další jsou zranění.

Podle Moskvy má útok na svědomí ukrajinská strana, Kyjev to ale popírá. „Separatisté říkají, že je zasáhlo ukrajinské dělostřelectvo, nicméně existují dobré důvody, proč se domnívat, že to asi tak úplně nebylo,“ říká redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup, který se dlouhodobě zabývá Ruskem.

Poukazuje na to, že v celé vesnici byla zasažena jen budova věznice, a to přestože několik metrů od ní byly i další objekty. Navíc upozorňuje, že pokud by šlo o raketu nebo dělostřelecký náboj, nic z vybavení místností by nezbylo.

„S vysokou mírou pravděpodobnosti někdo z ruské strany střelil do okna termobarický náboj – nejčastěji se spekuluje o raketometu Šmel, ten vybuchne a všechno shoří, ale nemá to kinetickou sílu, proto tam stojí postele a židle,“ vysvětluje reportér.

Rusko nicméně tvrdí, že budovu zasáhl americký systém HIMARS. „Mám na to jenom jediný argument a to je fotka té místnosti: řekněte mi, prosím, jak by vypadala po zásahu HIMARSu?“ podotýká Soukup.

Na druhou stranu podle něj ale můžeme usuzovat jen podle fotografií a satelitních snímků, víc důkazů zatím není k dispozici. Ukrajina nicméně požaduje, aby bylo OSN a Červenému kříži umožněno incident vyšetřit. Červený kříž podle BBC oznámil, že usiluje o přístup k věznici, aby mohl pomoci s evakuací a s ošetřením zraněných.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se musí v poslední době také potýkat se zrádci v řadách ukrajinských bezpečnostních struktur, kteří podle něj spolupracují s ruskou stranou. Říká, že jde o jeden z ruských úspěchů. Dokonce kvůli tomu odvolal šéfa ukrajinské tajné služby a generální prokurátorku.

„Nikdo příčetný nemohl očekávat nic jiného, protože to samozřejmě celé bylo propojené. Lidé z ukrajinské tajné služby velmi často studovali v Moskvě a polovina generálů studovala akademie generálního štábu Ruské federace nebo ještě Sovětského svazu. Takže očekávat, že v tomhle prostředí se nenajde nikdo, kdo s Kremlem bude spolupracovat, bylo úplně naivní,“ myslí si Soukup.

Odhodlání Ukrajinců bránit svoji zemi je podle Soukupa přesto stále velké. „Vědí, v jaké zemi žijí, a víceméně si myslím, že s tím trošku počítali, že i takoví lidé se můžou najít,“ říká.

Problematické ale začíná být ukrajinské vojáky vycvičit, tedy naučit je vojenské taktice a podobně. Výcvikové areály jsou totiž úplně plné a málokdo se do nich dostane.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jakou roli v útoku mohlo hrát, že mezi uvězněnými v Olenivce byli i členové ukrajinského pluku Azov, nebo jestli by Ukrajinci byli ve válce s Ruskem ochotní přijmout příměří. Poslechněte si v audiu na začátku článku.