Z lidového sportu exkluzivní zábava. Jaká je budoucnost lyžování v Česku

Kvůli nedostatku sněhu se letos teprve pošesté v historii zrušil závod Jizerská padesátka. S vyššími teplotami a větrem se potýkají i organizátoři mistrovství světa biatlonistů v Novém Městě na Moravě, ti ale sníh na trať doplňují z uskladněných zásob. A podobné obtíže navíc netrápí jen Česko. Změní se lyžování kvůli oteplování?

Zrušení lyžařského závodu Jizerská padesátka potvrdilo neblahý trend poslední dekády: sněhu už ubývá i ve středních polohách a teplých dnů během zimních měsíců je stále víc. „Vypadá to, že to je nový normál,“ konstatuje v podcastu 5:59 klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Czechglobe.

Podcast ho během rozhovoru zastihl v Kaprunu v rakouských Alpách. Expert se podivoval nad tím, že se tam teploty v těchto dnech drží na dubnových hodnotách, tedy kolem patnácti stupňů. „To je něco nepředstavitelného, musím přiznat,“ myslí si Zahradníček.

Z výzkumů nicméně podle něj vyplývá jeden nezpochybnitelný fakt – teplých zim v posledních deseti letech výrazně přibylo, a to na úkor těch chladných. Klimatolog situaci porovnává s 60. léty minulého století a nachází obrovské rozdíly především ve sněhové nadílce.

„Kdybychom vzali dny, kdy bylo sněhové pokrývky na povrchu více než 10 centimetrů, tak by to byl pokles o dvě třetiny oproti tomu, co bylo v 60. letech,“ říká klimatolog, který je rovněž členem týmu Intersucho.

Situace v Čechách se přitom podle něj podobá průběhu zimy, kterou zažívají Rakušané. Například ve výšce 800 metrů nad mořem, kde se nachází rakouský Kaprun, prý sníh téměř není. Venku tak potkává spíš cyklisty než lyžaře a za lyžováním musí vyjet do vyšších poloh.

Je tak nutné se spokojit s uměle udržovanými sjezdovkami a tratěmi. Rakousko má ale s něčím takovým dlouholetou zkušenost a navíc k tomu využívá nejmodernější technologie. Vedle nádrží na zachycování dešťové vody potřebné pro umělé zasněžování jsou to například solární panely, které pomáhají pokrýt obrovskou spotřebu energie.

Ani taková „výpomoc“ by ale nemusela podle klimatologa českým lyžařským střediskům v budoucnu stačit. „Modely nám ukázaly, že třeba v nížinách v Královéhradeckém kraji už v dalších 20 letech, do roku 2040, má ubýt 70 procent množství sněhu,“ popisuje. A zimní sezóna se podle něj zkrátí i v Krkonoších, horské oblasti kraje. A to o dvacet až pětadvacet dnů.

Co se při takovém vývoji stane mimo jiné s lyžováním? Mohou sportovní příznivci čekat, že Jizerskou padesátku budou pořadatelé rušit stále častěji? Na to se snaží odpovědět druhý host této epizody podcastu 5:59 sociolog sportu Vojtěch Ondráček. I on nabízí spíše pesimistický výhled a upozorňuje na fakt, že už od 80. let minulého století se například světové poháry ve sjezdovém lyžování jezdí na umělém sněhu.

V Čechách ale mnohá střediska, například ta u menších měst a vesnic, takové finančně nákladné vybavení nemají. Ondráček si i proto myslí, že závodu Jizerská padesátka by nemusely pomoci ani technologie. Podle něj by totiž při současných vysokých teplotách nevytvořily dostatečné množství umělého sněhu.

Sociolog navíc upozorňuje, že právě bojem proti klimatickým změnám ve sportu se dostáváme do „koloběhu“, ve kterém další podobné změny podporujeme.

„Budeme se asi muset omezit jenom na pár vybraných středisek, ty v těch nižších polohách nemají šanci v tomhle nastavení pokračovat,“ říká Ondráček, který je rovněž autorem sportovního podcastu Outsider. Další možností jsou potom i výhradně umělé sjezdovky a tratě pro běžkaře, které už ve světě existují. V Čechách se v souvislosti s tím plánuje výstavba multi sportoviště zimních sportů v pražské Chuchli.

Podle Ondráčka takový vývoj nezadržitelně spěje k tomu, že přestane platit okřídlené „co Čech, to sportovec“. Tato představa se utvrdila zejména během socialismu a byla dána nejen dostupností sportů v mírném pásu, ale i tendencí tehdejšího režimu pohyb podporovat. To se nyní mění.

„Lyžování v rámci těch masových sportů, sportů, který dělají všichni a mají k tomu volný přístup, se stává čím dál tím exkluzivnější. V tomto případě třeba musíte mít peníze na to přesunout se tam, kde se lyžuje,“ říká. A odtud už je prý jen krůček ke sportu jako nové sociální identitě.

Zjednodušeně: někdo na sporty jako lyžování bude mít peníze a někdo ne. Podle Ondráčka tak už nyní vidíme, že se sporty profesionalizují a také, že se lidé specializují jen na určité aktivity. „Navazuje to na to, kolik máte peněz, jestli pocházíte ze sportovní rodiny nebo z té s vyšším kulturní kapitálem. Rodina, která má vyšší kulturní kapitál a to sportování tam není tak důležité, tak nedělá třeba tolik sportů, ale má svůj vybraný, kterým právě bývá to lyžování,“ dodává Ondráček.

V podcastu 5:59 se také dozvíte o české lyžařské tradici nebo o ztrátě pozice Česka jako hokejové velmoci v souvislosti s klimatickou změnou. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.