Trump ho nepodpořil, přesto Lula vyhrál. Expert: V Latinské Americe obrat

Nebyl označován za favorita, přesto dosavadní levicový prezident Brazílie nakonec dokázal volby hlavy státu převážit na svou stranu. Luiz Inácio Lula da Silva porazil pravicového senátora Flávia Bolsonara, který však výsledek zpochybnil. Dění ve více než dvousetmilionové zemi rozebíráme s expertem na Latinskou Ameriku.

Největší zemi Latinské Ameriky dál povede levicový prezident. Nedělní volební vítězství stávající hlavy státu Luize Inácia Luly da Silvy tak narušuje trend, kdy se v rámci regionu v posledních letech většinou dostávali k moci pravicoví kandidáti. Podle brazilského Nejvyššího volebního soudu Lula získal ve druhém kole prezidentských voleb necelých 52 procent hlasů, a porazil tak svého vyzyvatele Flávia Bolsonara.

Jenže tento pravicový senátor finále voleb zpochybnil. Spěšně odmítl svou porážku uznat a prohlásil, že bude usilovat o anulování výsledků. Je podle něj potřeba „objasnit mnoho věcí“ ohledně prodloužení doby hlasování, o kterém v neděli krátce před uzavřením hlasovacích místností rozhodla brazilská justice.

Lulův tým si totiž stěžoval na údajné omezování přístupu voličů k hromadné dopravě v některých městech řízených pravicovými starosty. Zároveň ale o prodloužení hlasování žádal i Bolsonarův štáb, a to ve dvou brazilských státech kvůli silným dešťům.

„Očekávám, že bude následovat vleklý soudní spor,“ říká k Bolsonarovu odporu publicista a expert na Latinskou Ameriku František Kalenda. V rozhovoru pro podcast 5:59 upozorňuje, že k podobnému zásahu soudního systému do průběhu voleb došlo v Brazílii vůbec poprvé od návratu země k demokracii v 80. letech minulého století. Závěr hlasování tak poznamenal i chaos, protože někde se volební komisaři o prodloužení doby dozvěděli až poté, co místnost uzavřeli. Ze strany právních expertů teď nicméně podle Kalendy většinově zaznívají hlasy, že Bolsonarovy stížnosti šanci na úspěch nemají.

Spor je nicméně choulostivý i kvůli relativně nedávné minulosti. Byl to totiž právě otec Flávia Bolsonara, krajně pravicový exprezident Jair Bolsonaro, kdo byl v Brazílii shledán vinným z pokusu o převrat a odsouzen ke 27 letům vězení poté, co se podle soudu snažil Lulovi zabránit v nástupu do úřadu po volbách z října 2022. Okamžitě se tak vynořila otázka, jak daleko by mohla mít Brazílie k pokusům o narušení ústavnosti tentokrát.

Jenže František Kalenda poukazuje na značně rozdílné okolnosti obou povolebních situací. Zatímco Jair Bolsonaro měl v roli končícího prezidenta stále vliv na ozbrojené složky, jeho syn jím nedisponuje. Vedle snahy domoci se zvratu prostřednictvím justice tak může snad jen mobilizovat své příznivce a organizovat protesty. „Ale nemyslím si, že může dojít k nějakému opravdu zásadnímu pokusu o převrat. Na to jednoduše nemá ty prostředky, které měl jeho otec,“ míní odborník.

Ostatně později během pondělí podle agentury Reuters uznala výsledky voleb ve svém prohlášení alespoň Liberální strana (PL), jejímž kandidátem Bolsonaro byl, zároveň nicméně dodala, že „nastolené otázky je třeba řádně objasnit“.

Samotný senátor se rovněž v pondělí nechal slyšet, že bude organizovat opozici proti Lulovi a bude se snažit učinit „naše pevnosti“ z obou komor parlamentu, ve kterých bude mít PL po nedávných volbách největší klub. Otočku v názoru na potřebu anulovat výsledky ale Bolsonaro ani do pondělní noci veřejně neučinil.

Na výjimečnosti těchto prezidentských voleb přidává také fakt, že od zmíněného přechodu Brazílie k demokracii je to rovněž poprvé, kdy se vítěz úvodního kola nakonec nestane prezidentem. Před třemi týdny byl totiž se 47 procenty hlasů prvním na pásce Flávio Bolsonaro, zatímco Lula tehdy obdržel 45 procent. Přičemž i průzkumy před druhým kolem dávaly náskok pravicovému senátorovi, byť jen těsný.

„Mezi prvním a druhým kolem Lulovi přibylo deset milionů voličů. To je opravdu neuvěřitelná záležitost,“ všímá si Kalenda, který za takovým vzepětím vidí hned několik možných faktorů.

Tím prvním prý mohlo být i určité „usnutí na vavřínech“ Flávia Bolsonara, který možná už počítal s tím, že historická zkušenost o triumfech vítězů prvního kola bude platit i tentokrát. Zároveň ale český expert poukazuje také na některé Lulovy aktivní kroky v kampani. Stávajícímu prezidentovi, jenž právě toto úterý slaví 81. narozeniny, se z Kalendova pohledu například vydařily dva televizní duely s Bolsonarem mezi prvním a druhým kolem voleb, a to i přesto, že se jeho účast původně neočekávala.

„Ukázal tam, že navzdory svému věku má pořád velkou vitalitu. Vlastně tam čišel vtipem, dařilo se mu soupeře několikrát zatlačit do úzkých. Ukázal, že není tím Joem Bidenem, v jehož případě mnozí z nás říkali, že ve svém věku už upadá do letargie a nemá tu energii, kterou míval,“ říká František Kalenda s odkazem na bývalého šéfa Bílého domu, jemuž bylo 82 let, když loni v lednu v čele USA končil.

A zároveň se Lula snažil voliče zaujmout svými prioritami. Podle Františka Kalendy Brazilce „úspěšně strašil“ například tezí, že by prý Flávio Bolsonaro mohl po svém nástupu k moci zrušit nebo výrazně omezit některé sociální programy na podporu rodin, které jim pomáhají třeba s tím, aby své děti mohly posílat do škol či k lékaři. A dalším význačným bodem kampaně pak bylo Lulovo tvrzení, že by jeho sok mohl zpoplatnit dosud bezplatný přístup Brazilců ke zdravotní péči.

V neposlední řadě pak český expert upozorňuje také na roli nynějšího viceprezidenta Geralda Alckmina. Tento bývalý guvernér federálního státu Sao Paulo patří podle Kalendy mezi zástupce tradiční brazilské pravice a v kampani se snažil zapůsobit především na středové městské voliče s apelem, že Flávio Bolsonaro představuje ohrožení brazilské demokracie. Přičemž nakonec Lula skutečně dokázal vyhrát nejen v Sao Paulu, ale také v Riu de Janeiru a některých dalších velkých městech.

Více než dvousetmilionovou Brazílii tak i další čtyři roky nejspíš povede levicový Lula, který vzešel z chudých poměrů a který se přes roli odborového vůdce dostal až do nejvyšší politiky. V čele státu stál poprvé už mezi lety 2003 až 2010, kdy Brazílie zažila značný ekonomický vzestup. V roce 2017 se ale také stal prvním brazilským exprezidentem, který byl odsouzen k trestu vězení, a to za přijetí bytu jako úplatku v korupčním případu. Za mřížemi nakonec strávil rok a sedm měsíců, brazilská justice nicméně později všechny verdikty v několika jeho kauzách zrušila.

Teď Lula svým volebním vítězstvím potvrzuje pozici jednoho z hegemonů brazilské politiky. A dokázal uspět i navzdory tomu, že jeho protivníka Flávia Bolsonara otevřeně podporoval například argentinský prezident Javier Milei nebo také současná administrativa USA. „Tohle je velký obrat v Latinské Americe, protože všechny poslední volby z posledních, řekněme, dvou let, vyhrávali lidé, které Donald Trump otevřeně podpořil,“ podotýká František Kalenda.

Spojené státy pod Trumpovým vedením mimo jiné letos pohrozily, že vůči Brazílii zavedou dodatečná cla. A už dříve také například uvalily sankce na několik soudců brazilského nejvyššího soudu, neboť Trump označuje soudní proces s Jairem Bolsonarem za politicky motivovaný.

Ale i přesto, že teď brazilské prezidentské volby nedopadly tak, jak by si nejspíš Washington představoval, František Kalenda neočekává, že by mohlo mezi oběma zeměmi dojít k větší konfrontaci. „Trump bude mít plné ruce práce s jinými věcmi, hlavně se svými midterms (volbami do Kongresu na začátku listopadu, pozn. red.) a s válkou v Íránu. A Brazílie je moc velké sousto na to, aby jí dělal něco jiného než to, co dělal dosud – tedy vysoká cla, případně třeba nějaká šikana členů Lulovy administrativy nebo členů nejvyššího soudu,“ dodává expert na Latinskou Ameriku.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč je Lula da Silva zároveň známý jako politik, který lavíruje mezi Západem na straně jedné a Čínou a Ruskem na straně druhé. Nebo že i přesto, že téma ochrany Amazonie ve světě často rezonuje, v samotné Brazílii voliče příliš nezajímá. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.