„Nikdo neví, jak dlouhý zásek to bude.“ Obce znepokojil nájezd na majetky

Snaha organizace Ruce pro pomoc získat majetky bez zapsaného vlastníka v katastru nemovitostí, kterou Seznam Zprávy nedávno popsaly, přináší komplikace dotčeným lidem i obcím. Navíc se přidává nejistota ohledně toho, jak dlouho bude „zásek“ v katastru trvat.

Záměr úřadů udělat pořádek v katastru nemovitostí má i některé pozoruhodné vedlejší efekty. Desítky tisíc pozemků a staveb s neurčeným vlastníkem totiž sice měly počátkem roku přejít do státních rukou – tedy pokud do té doby jejich právoplatní majitelé nesrovnalosti nenapraví. Do procesu ale vstoupily i subjekty, které podle všeho nemají k majetku žádný vztah.

Jedním z těchto nečekaných hráčů je obecně prospěšná společnost Ruce pro pomoc, která v současnosti čeká na výsledky řízení u katastrálních úřadů. Ty o nároku na případné nabytí té či oné nemovitosti rozhodují.

„Z různých střípků lze dovodit, že ta řízení probíhají prakticky po celé republice a týkají se řádově několika set katastrálních území. Jde jak o pozemky, tak stavby a třeba chaty,“ říká v podcastu 5:59 reportér Seznam Zpráv Jiří Pšenička, který kauzu sleduje.

Spolu s kolegou Vojtěchem Blažkem popsali třeba případ muže ze Středočeského kraje. Penzista Ladislav Hart si před desítkami let pořídil chatu u Štěchovic. Jenže jak sám popisuje, koupě v 80. letech minulého století nebyla řádně zanesena do katastru.

Rekreační objekt pana Harta tak oficiálně spadal do kategorie pozemků a staveb s „nedostatečně identifikovaným vlastníkem“. Když chtěl nedávno nesrovnalost napravit – protože nemovitosti s tímto statusem měly od začátku letošního roku připadnout státu –, zjistil mimoděk věc, která ho zaskočila. Návrh na vklad vlastnického práva totiž podala právě i neziskovka Ruce pro pomoc.

„Tak jako mnozí jiní vůbec (Ladislav Hart) nechápal, o co se jedná,“ uvádí Pšenička.

Reportéři se pokusili o zmíněné organizaci a jejích motivech zjistit víc. V pátrání ale narazili – dostupných informací je totiž pomálu. Podle webové prezentace Rukou pro pomoc, které vznikly v roce 2004 a mají sídlo v pražské Libni, má být jejich náplní především pomoc lidem, kteří se do problematické životní situace nedostali vlastní vinou.

„Popravdě řečeno, já jsem žádné jejich aktivity, které by se týkaly lidí v nouzi, nenašel a nezaznamenal,“ popisuje Jiří Pšenička s tím, že se mu podařilo dohledat pouze zmínky o činnosti ve Zlíně. Neziskovka tam v minulosti žádala o několikamilionovou dotaci na projekt „Ruce pro bydlení ve Zlíně“. A ve stejném městě předloni koupila také šest bytů.

Další podrobnosti o činnosti organizace se ale zjistit nepodařilo. Neúspěšné byly pokusy o kontakt přes telefonní čísla uvedená na webových stránkách, bez odpovědi zůstaly i zaslané e-mailové zprávy. V lednu nicméně ředitel společnosti Štěpán Šmejkal České televizi sdělil, že snaha o získání řady objektů a pozemků je motivovaná snahou „opatřovat prostředky na veřejně prospěšnou činnost společnosti“.

Dosavadní předseda správní rady Rukou pro pomoc Zdeněk Pala pak Seznam Zprávám zaslal e-mail, kde informoval o rezignaci na svou funkci. S tím, že „vývoj, který nastal na konci prosince a v lednu“, byl podle Paly založen na „komplexní právní konstrukci, jejíž obhajoba si vyžádá značné finance a dlouhý čas“. Dodal ale i to, že akce „vyvolá řadu emocí a kontroverzí“, a proto rezignuje.

„Podle mě je z toho vidět, že Ruce pro pomoc jsou si vědomy, že vstoupily na velmi tenký led,“ usuzuje Pšenička.

Současná aktivita organizace Ruce pro pomoc spojená s „nájezdem“ na nemovitosti přitom negativně dopadá na celou řadu dalších aktérů. A podle reportéra Pšeničky nedělá v obecné rovině dobré jméno ani celému sektoru neziskových organizací.

„Mám pocit, že se ti lidé (z organizace Ruce pro pomoc) vůbec nezabývají tím, že tím také mnohým ubližují. Nejde jen o jednotlivce, ale i o obce, které čekají, až se vlastnické vztahy v jejich katastrech narovnají, aby tam mohly začít stavět,“ upozorňuje novinář.

Způsobené problémy popsala redakci Seznam Zpráv například starostka Jaroslava Rajchlová z Dolních Věstonic, kde chtěli na jednom z pozemků postavit nový sběrný dvůr. Potíže ale podle ní hlásí třeba i o vesnici dál, kde na jiných dotčených pozemcích zase plánovali vybudovat nový obecní úřad.

„To jsou připravené projekty, které už byly před realizací. A teď je to zaseklé. Problém je, že teď vlastně nikdo neví, jak dlouho to bude trvat, na jak dlouho se to zasekne – zda to bude trvat jen měsíce, nebo i několik let,“ dodává Jiří Pšenička s tím, že bude záležet na vytrvalosti a možnostech subjektů typu Ruce pro pomoc táhnout svou snahu získat nemovitosti dál – třeba i žalobami k soudům.

V podcastu 5:59 také uslyšíte třeba o tom, že Ruce pro pomoc nejsou jediným aktérem, jenž se v katastru hlásí o majetky, ke kterým nemá viditelnou vazbu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.