„Lidé spí v ulicích.“ Hranice USA hlásí další krizi, reforma v nedohlednu

Desítky tisíc lidí čekají na jižní hranici Spojených států na možnost vstupu do země. Americká vláda minulý týden ukončila nařízení z dob pandemie, které umožňovalo rychlou deportaci migrantů. Mnozí z nich si teď změnu vyložili jako signál otevřenějších hranic. Proč se USA potýkají s další krizí a účinné řešení je v nedohlednu?

Spojené státy změnily svá imigrační pravidla. Na konci minulého týdne skončila platnost takzvaného nařízení 42, které s odkazem na covidovou krizi umožňovalo na hranicích odmítat většinu migrantů.

Vláda prezidenta Joea Bidena ho nahradila novou sadou opatření, jež rovněž omezuje možnost žádat o azyl. Desítky tisíc lidí přesto doufaly, že díky obměně pravidel najdou snadněji ve Spojených státech nový domov.

Místo toho tisíce z nich nocují v okolí hraničních plotů. Zařízení, ve kterých by měly čekat na vyřízení žádosti, už zaplnily své kapacity. „Lidé často přespávají na ulicích, nedostává se jim jídla ani dalších základních potřeb,“ popisuje amerikanistka a vedoucí Iberoamerického centra na Metropolitní univerzitě Praha Kateřina Březinová.

Velmi přitom záleží, v jaké části více než tři tisíce kilometrů dlouhé hranice se imigranti nacházejí. Jednak jejich pobyt může ovlivnit podnebí, ale i to, jak jednotlivé státy na jihu USA k vyrovnávání se s náporem imigrantů přistupují.

Zjednodušeně mají nově šanci získat azyl ve Spojených státech jen ti lidé, kteří se prokazatelně mohou obávat perzekuce ve své domovské zemi. Ostatní nejspíš neuspějí.

„Ta narativní snaha (amerických úřadů) je skutečně přesvědčit lidi, aby zůstávali tam, kde jsou. Případně aby se snažili své důvody k migraci či žádosti o azyl tlumočit přes některá z regionálních center, která jsou zřizovaná v regionu nebo na jih od Spojených států,“ vysvětluje Březinová.

Kromě toho americké úřady nabízejí jiné, krátkodobější legální možnosti pro vstup do USA - třeba sezonní víza, která lidem umožní v zemi pracovat či studovat.

Pro vládu prezidenta Bidena je důležité zvládnout situaci bez toho, aniž by přerostla do chaosu. Ten by totiž jen poskytl zbraň do rukou oponentů z Republikánské strany.

Zároveň ale v případě nových pravidel nejde o skutečnou imigrační reformu, na kterou Spojené státy čekají už několik dekád. Poslední vážný pokus o takovou změnu ležel podle amerikanistky v Kongresu před deseti lety. Republikánští politici ho podle ní ale tehdy nechali spadnout pod stůl.

Nyní se sice z obou hlavních politických stran v USA ozývají hlasy, které by podobnou reformu podpořily, k nápravě však nejspíš nedojde. Jak totiž Březinová podotýká, problém migrace a ochrany hranic je „pro určitou část amerického spektra příliš cenný na to, aby se vyřešil“.

„Kdyby se to (reforma imigrace) podařilo účinně řešit, bylo by to vnímáno jako zásadní úspěch demokratické administrativy. A spousta republikánských politiků na nejrůznějších úrovních si povšimla, že migrace a nebezpečí plynoucí z migrace je spolehlivě tím nejlepším aktivizačním momentem v jejich kampaních,“ vysvětluje.

Bidenovi - stejně jako jeho předchůdcům Donaldu Trumpovi nebo Baracku Obamovi - tak nezbývá nic jiného než řešit problém prezidentskými výnosy. Kromě toho také přicházejí na scénu lokální přístupy - třeba i na úrovni jednotlivých amerických měst - které řeší migraci po svém. A na jižní hranici Spojených států tak podle Březinové dochází k velmi nepřehledné situaci, ve které se pravidla mění stát od státu a okrsek od okrsku.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč konec nařízení 42 přinesl takový chaos nebo v čem se liší přístup prezidenta Bidena a jeho předchůdce Donalda Trumpa. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.