Utrácení za luxus i propagandu. Reportéři popisují pozadí investiční firmy

Dlouhé novinářské pátrání odhalilo pozadí financování mediálních aktivit Petra Hájka. Šiřitel proruské propagandy je známý svou blízkostí k exprezidentovi Václavu Klausovi. A právě snahou využít Hájkovy kontakty v politice dnes zástupci firmy IPC vysvětlují, proč mu poslali miliony korun z peněz svých klientů. Co Seznam Zpráv zjistily?

Někdejší novinář a později jeden z nejbližších spolupracovníků prezidenta Václava Klause, kterému dělal tiskového mluvčího a následně i vicekancléře. Taková je dřívější kariéra Petra Hájka.

V současnosti je ale známý také jako provozovatel serveru Protiproud, který šíří proruskou propagandu. Web patřil i mezi internetové stránky v Česku dočasně zablokované po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. O jeho blokaci tehdy požádali vojenští zpravodajci s tím, že „hybridně působí“ ve prospěch Moskvy.

„Můžeme tam nalézt tu nejtvrdší ruskou propagandu. Pan Hájek neváhá přetiskovat i některé texty přímo vytvořené ruskými propagandisty,“ popisuje obsah Protiproudu investigativní reportér Seznam Zpráv Lukáš Valášek. Podle něj server –⁠ který už dnes oficiálně provozuje Hájkova dcera Erika –⁠ nepatří k největším dezinformačním stránkám českého internetu, přesto zasahuje stovky tisíc uživatelů měsíčně.

Už minulý rok server Aktuálně.cz upozornil na nejasné financování mediálních aktivit Petra Hájka. Ten stál i za vydavatelstvím Česká citadela, které rovněž vydávalo knihy s prokremelskou propagandou. Nyní Valášek společně s kolegyní Adélou Jelínkovou –⁠ po sedmi měsících investigativní práce –⁠ popsali, kde Hájek a jeho dcera získávali finance. Desítky milionů do jejich projektů poslala společnost Invest & Property Consulting (IPC). A to z peněz lidí, kterým firma slibovala zhodnocení jejich investic.

Jak IPC transakce vysvětluje? Reportéři Seznam Zpráv oslovili dva muže z jejího vedení –⁠ statutárního ředitele Olivera Kálnássyho a dalšího vysoce postaveného manažera skupiny Ivana Machoně. „Tvrdí, že nechtěli podporovat ruskou propagandu, že pouze chtěli navázat nějaké kontakty s Petrem Hájkem a chtěli využít jeho znalostí v politickém prostředí,“ říká investigativní novinářka Jelínková.

Manažeři přímo zmínili Hájkovy kontakty na exprezidenta Klause. Od nových politických konexí si prý slibovali přímluvu hlavně v projektu kliniky alternativní medicíny Eriky Hájkové, do kterého IPC investovala zhruba 37 milionů korun. Jenže klinika dodnes neotevřela. A podobně dopadl i byznys ve vydavatelství Česká citadela, do něhož firma vložila dalších 10 milionů korun. Jak Hájek, tak i jeho dcera nicméně odmítli pro Seznam Zprávy své podnikání komentovat.

Investiční společnost IPC veřejně uvádí, že svým klientům spravuje finance ve výši asi 1,3 miliardy korun. A slibuje jim vysoké zhodnocení jejich vkladů.

Je proto pozoruhodné, že část peněz firma vložila právě do aktivit Petra Hájka. „Zjistili jsme, že paradoxně jeho byznys financují sami Češi –⁠ lidé, kteří třeba v obavě před inflací své peníze svěří investiční společnosti IPC, aby jim je zhodnotila,“ zdůrazňuje Valášek. IPC navíc ústy svých představitelů sama přiznává, že investice do projektů kolem Hájka se nevrátily a už vůbec tak nedošlo k jejich zhodnocení.

Reportéři Seznam Zpráv ale objevili i to, že z účtů IPC byly velmi často vybírány desetitisícové, statisícové nebo také milionové částky. Podle účetních záznamů firmy peníze posloužily na nákup luxusního zboží či třeba jako zápůjčky některým konkrétním lidem.

Aby IPC manko v účetnictví vyrovnala, získala od spřátelené firmy balík pohledávek ruské banky Ural. Ta dnes na Západě čelí sankcím kvůli svému napojení na Putinův režim. Ale otazník visí i nad tím, jestli je možné pohledávky, oceněné podle nejasných kritérií na 400 milionů korun, v současném Rusku vymoci.

Představitelé IPC pochybnosti o hospodaření firmy odmítají. V případě pohledávek od ruské banky tvrdí, že už došlo k jejich prodeji –⁠ prý se ziskem.

K neobvyklému čerpání peněz z firemních účtů pak ředitel Kálnássy uvedl, že také on prakticky každý den vybíral z bankomatů firemní peníze. „Zeptali jsme se ho, jestli si myslí, že takto by se měl chovat ředitel investiční společnosti, která hospodaří s vklady lidí. Řekl, že neví, co nám na to má odpovědět,“ popisuje Jelínková.

Podle reportéra Valáška se „ze zlomků účetnictví (IPC), které jsme viděli“, zdá, že se firma k více než miliardě korun svých klientů chovala v podstatě jako ke svým penězům.

Význam novinářských odhalení v kauze ale spatřuje i jinde. „Podařilo se propojit dezinformační portál toho nejhrubšího zrna šířící ruskou propagandu s velmi netransparentním financováním za pomocí pohledávek ruské banky napojené na Putinův režim,“ dodává Valášek.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, kdo ve skutečnosti ovládá společnost IPC nebo jaké otázky kolem firmy zatím zůstávají bez odpovědí. Poslechněte si celý díl v přehrávači v úvodu článku.