Česká levice na tom nikdy nebyla hůř, je to problém všech, říká komentátor

Po cestě k bezvýznamnosti vsadili sociální demokraté na razantní předsedkyni. Exministryně Jana Maláčová okamžitě zaujala rétorikou i myšlenkou spojování levice. Co by pro šance SOCDEM na návrat do Sněmovny znamenala spolupráce s koalicí Stačilo! komunistky Kateřiny Konečné? A o co všechno se teď na levici vlastně hraje?

Rok před nejdůležitějšími volbami –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ výběrem nové Poslanecké sněmovny –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ se rozvířily dosud vesměs poklidné vody české politiky. Otřes má za sebou vládní koalice, ve které už po nedávné roztržce kolem digitalizace stavebního řízení nesedí Piráti. Do pohybu se ale dávají i levicové formace, které pomýšlejí na návrat do sněmovních lavic.

Nové lídry si na začátku října zvolila Sociální demokracie (SOCDEM). Kdysi jedna z dominantních stran tuzemské politiky po setrvalém sestupu v roce 2021 ze Sněmovny úplně vypadla. Dostat ji tam zpátky má za úkol nová předsedkyně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ exministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Po jejích slovech pronesených na sjezdu, že bude usilovat o vytvoření „široké levicové koalice“, se teď vedou spory o to, jak pravděpodobná je spolupráce SOCDEM s koalicí Stačilo!, v níž je hlavní silou komunistická strana pod vedením europoslankyně Kateřiny Konečné.

„Hraje se o to, kdo bude dělat v příští vládě koaličního partnera (hnutí ANO a jeho šéfovi) Andreji Babišovi,“ říká k současnému dění v levicových vodách komentátor a šéfredaktor deníku Alarm Jan Bělíček. Pokud by totiž ANO příští rok na podzim ve volbách skutečně zvítězilo, v úvahu podle Bělíčka připadají především dvě varianty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že koaličním partnerem budou sociální demokraté se Stačilo!, nebo hnutí Přísaha a Motoristé.

Sociální demokracie si už vládnutí s Andrejem Babišem vyzkoušela hned dvakrát mezi roky 2014 a 2021. Z pohledu šéfredaktora Alarmu to ale na osud strany nemělo pozitivní dopad. „Pokud bude úspěšná (SOCDEM ve volbách), pravděpodobně do této pasti spadne znovu. Zároveň ale ta strana nemá moc na výběr,“ uvádí v rozhovoru pro podcast 5:59.

Na výběr přitom sociální demokraté podle Bělíčka příliš neměli ani při volbě nového lídra strany. Komentátor míní, že právě Jana Maláčová byla jedinou možnou volbou, pokud delegáti chtěli zvolit někoho, kdo je dostatečně známý české veřejnosti a kdo má „energii a drive“ nejen prosazovat levicový program, ale zároveň čelit tlaku a „hostilitě“, která podle Bělíčka v Česku ve veřejné debatě dlouhodobě panuje vůči levicovým receptům a pohledu na svět.

Otázkou je, kam nová šéfka sociální demokraty nasměruje. „Momentálně Maláčová mluví o tom, že se chce (v politice strany) zaměřit na materiální otázky a získat zpět původní voliče sociální demokracie. To spíš naznačuje, že nepůjde vyloženě liberálním směrem,“ podotýká Bělíček.

Pokus o resuscitaci levicové politiky přitom nemusí být podstatný jen pro jednu konkrétní výseč tuzemské veřejnosti. Ačkoliv totiž podle šéfredaktora Alarmu platí, že na tom česká levice, hlavně pak její progresivní část, „asi nikdy nebyla hůř“ než nyní, její možné obrození považuje za důležité i pro širší společnost.

„Pro liberálnědemokratickou společnost je autenticky levicová politika určitou hrází před nástupem krajní pravice –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v tom smyslu, že ekonomické nerovnosti nebo strádání vytvářejí u lidí frustraci a deprivaci,“ říká Bělíček s tím, že tuto frustraci a hněv následně krajně pravicoví politici namíří na „menšiny, migranty, neziskové organizace, na umělce a podobně“. A je prý úkolem levice takovému vývoji zabránit.

Podle komentátora přitom neplatí varianta, že by „hrází proti krajní pravici“ mohlo být ANO, které také cílí na levicové voliče. Bělíček však podotýká, že politika expremiéra Babiše se v minulosti přizpůsobovala podle toho, s kým zrovna vládl. A proto prý může ANO naopak fungovat jako „motor“, který krajní pravici dostane k moci.

Ke krajně pravicové politice má navíc podle Jana Bělíčka „nakročeno“ koalice Stačilo! Svědčit o tom má i její spolupráce s některými subjekty spojovanými s konspirační scénou. A proto jsou z pohledu komentátora namístě obavy, co by se stalo, pokud by s projektem v čele s Kateřinou Konečnou sociální demokraté vytvořili spojenectví. „Obávám se, že by to možná vyrazilo směrem SMER a (premiéra) Roberta Fica na Slovensku, který se v podstatě z klasicky sociálnědemokratických pozic posunul výrazně do sféry krajní pravice,“ dodává.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, jakým mezníkem české polistopadové politiky by podle Jana Bělíčka byla spolupráce sociálních demokratů s komunisty nebo čím si z komentátorova pohledu získal přízeň levicových voličů expremiér Andrej Babiš. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.