„Koordinovaná operace.“ Expert o výhrůžkách, které řeší školy nejen v Česku

Stovky českých škol čelí výhrůžným e-mailům od neznámých pachatelů, které jsou psané nedokonalou češtinou. Kriminalisté hrozbu nepodceňují, zároveň ale upozorňují, že riziko útoku je velmi nízké. Podobné zprávy navíc dorazily i do škol na Slovensku a v Litvě. Co to může znamenat?

Poprázdninový rozjezd výuky letos na stovkách základních a středních škol narušily výhrůžné e-maily. Zatím neznámí útočníci jejich prostřednictvím vzkázali, že školní budovy jsou „zaminované“. Některá zařízení se tak preventivně v týdnu evakuovala, jiná alespoň zavedla jiná bezpečnostní opatření. Podle policie je závažnost hrozby velmi nízká, přesto kriminalisté situaci nepodceňují.

Každá škola k řešení problému přistupuje po svém a stejně tak ke komunikaci s rodiči i dětmi – některé rozeslaly rodičům pokyny, jiné ale s informováním čekaly, aby nešířily paniku. „Myslím si, že to pro školy bylo velmi komplikované a bezprecedentní. Musely si dát vědět mezi sebou, musely dát vědět rodičům,“ popisuje v podcastu 5:59 reportér Seznam Zpráv Matěj Nejedlý, co se v minulých dnech ve školách po celém Česku dělo.

Reportér líčí, že e-maily, které na školy přicházejí, chodí každý den z jiné adresy, kriminalisté mezi nimi ale našli propojení. Zároveň žádná ze zpráv není formulovaná češtinou, kterou by mluvil rodilý mluvčí. „Spíše to vypadá, jako kdyby je někdo prohnal překladačem,“ říká Nejedlý.

Ve zprávách se útočníci označují jako „dněpropetrovští maniaci“, čímž se podle novináře odkazují na dvojici sadistických vrahů z Ukrajiny, kteří vraždili v roce 2007 právě v Dněpropetrovsku (dnešním Dnipru). Kdo za e-maily ale skutečně stojí, není jasné. Na případu pracuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) kriminalisté pracují s více vyšetřovacími verzemi.

Podobně situaci vidí i druhý host podcastu, analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček, který se specializuje na hybridní hrozby. Podle něj je nutné počkat, až policisté sesbírají dostatečné množství důkazů a rozhodnou, která z verzí je nejpravděpodobnější.

„Nicméně osobně se spíš kloním k tomu, že by za tím reálně nějaká cizí síla mohla být a mohla by takovéto údery pomoci organizovat,“ uvádí. O koho přesně jde a jaké motivace mohou útočníci mít, podle něj ale z dostupných informací nelze s jistotou vyvozovat.

Významnou okolností přesto prý je, že podobné výhrůžné e-maily v posledních dnech nepřišly jenom do českých škol, ale i do těch slovenských a litevských. Podle Havlíčka je tak zřejmé, že se jedná o „koordinovanou operaci“, což považuje za silnou indicii vedoucí k podezření, že je do výhrůžek zapojena cizí mocnost.

Konkrétně bezpečnostní analytik zmiňuje variantu účasti Ruska, které by se mohlo snažit tímto způsobem destabilizovat země různým způsobem podporující Ukrajinu.

„Tohle je určitě něco, co je dlouhodobým zájmem Ruské federace – podkopávat nejen obranyschopnost jednotlivých evropských států, ale také narušovat jejich soudržnost podporou například polarizace a vnitřní rozdrobenosti. (…) Dobře by to zapadlo do dlouhodobějšího chování Ruské federace vůči evropským státům,“ říká expert.

Pokud se prokáže zapojení cizí mocnosti, měla by podle Havlíčka Česká republika „eskalovat situaci, ukázat vůli ke vzdoru a politické odhodlání konat“. V praxi to znamená například vyvinout diplomatický tlak v rámci NATO nebo Evropské unie, aby členské státy útok odsoudily a třeba i přijaly sankce vůči dané zemi. A zadruhé by Česko z pohledu analytika mělo dál pracovat na tom, aby byly úřady schopné na podobné údery efektivně reagovat.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak text e-mailu hodnotí rusista Tomáš Glanc, kterého oslovil reportér Seznam Zpráv, nebo kde expert Havlíček vidí rezervy českého systému v souvislosti s hybridními hrozbami. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.