Konec rýžování přes Airbnb? Magistrát dal za pravdu znepokojeným sousedům

Velká města stále častěji bojují s dopady působení služeb typu Airbnb. Týká se to také Prahy, kde úřady nedávno vydaly jedno důležité rozhodnutí. Česko se ale zatím nevydává směrem, jakým ohledně krátkodobých pronájmů míří mnohé světové metropole.

Po výpadku způsobeném covidovou pandemií opět roste zájem o městskou turistiku. A mnohé radnice se brání negativním dopadům. Jedním z nejnovějších příkladů je italská Florencie, která tento týden ve svém historickém centru zakázala nové krátkodobé pronájmy.

Pozoruhodné rozhodnutí ale nedávno padlo i v české metropoli. Jak Seznam Zprávy upozornily, stavební úřad pražského magistrátu na konci srpna potvrdil pokutu za přestupek proti stavebnímu zákonu. Byt v Jungmannově ulici prý totiž v rozporu s kolaudací sloužil spíše jako „hotel“ pro turisty. Jeho majiteli proto úředníci vyměřili pokutu 20 tisíc korun a vyzvali ho k ukončení „nepovoleného způsobu užívání“.

Verdikt – a hlavně způsob, jakým k němu úřad dospěl – může mít do budoucna velký význam.

Byt v šestém patře s balkonem patří podnikateli Pavlu Prachařovi, který se proti rozhodnutí magistrátu odvolal. V aktuálním vyjádření pro Seznam Zprávy pak uvedl, že s krátkodobými pronájmy skončil už dříve a od jara prý byt pronajímá jen dlouhodobě.

„Evidentně to ale není pravda. Usvědčuje ho portál Airbnb, kde mu turisté píší desítky recenzí,“ říká reportér Vojtěch Gavriněv, který Prachaře s tímto faktem konfrontoval. Podnikatel v reakci tvrdil, že svůj profil na platformě Airbnb prodal a nezajímá se o jeho další osud. A to přesto, že ještě v srpnu na uživatelská hodnocení za majitele odepisoval profil s fotkou Prachaře a jeho manželky.

Zdá se přitom, že dění na dotčeném internetovém profilu mělo vliv také na rozhodování magistrátních úředníků. Pro Seznam Zprávy to uvedl předseda spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy Petr Městecký, který monitoruje a poukazuje na porušování zákonů při provozu krátkodobého ubytování a má v této roli částečný úvazek od radnice Prahy 1. Podle něj je to premiéra, kdy úředníci použili jako důkaz recenze na internetové platformě.

Na problematické dění v domě v Jungmannově ulici upozornili úředníky nejprve sousedé z okolních bytů. „Stěžují si na to samé, na co řada jiných kritiků krátkodobých pronájmů. Tedy na to, že tam jezdí hlavě mladí cizinci, kteří se opíjejí, jsou hluční, chodí domů pozdě v noci, budí sousedy nebo že po sobě nechávají nepořádek,“ popisuje Gavriněv.

Podobné zkušenosti se ale zdaleka netýkají jen Prahy. Řada velkých měst už proto zpřísnila podmínky pro krátkodobé pronájmy. Kromě již zmíněné Florencie to platí například o Amsterdamu nebo Londýně, kde stanovili maximální počty dní v roce, kdy může být nemovitost hostům poskytována. A třeba v Berlíně lze takto pronajímat jen byt, kde majitel osobně bydlí.

V Česku se zatím chystá novela zákona z pera Ministerstva pro místní rozvoj. Pokud v budoucnu začne platit, vznikne povinnost registrovat místa pro krátkodobé ubytování v novém systému. Podle novináře Gavriněva je patrné, že cílem státu je nastavit pravidla pro legalizaci krátkodobých pronájmů.

Alternativou je přístup podporovaný řadou neziskových organizací nebo už zmíněným spolkem Snesitelné bydlení v centru Prahy. „Tento druhý postoj říká, že krátkodobé pronájmy jsou nelegální, že na to máme zákony a že je pouze nutné je důsledně vymáhat. No a to rozhodnutí (v případu Pavla Prachaře) dává za pravdu spíše tomu druhému přístupu,“ dodává Gavriněv.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, že podnikatel Prachař se už dříve netajil záměrem pořídit byty čistě pro účely krátkodobého pronájmu nebo jak vypadaly konflikty mezi ním a obyvateli domu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.