Článek
Desetiletá éra Miloše Zemana v čele České republiky se završila. O půlnoci Zemanův prezidentský mandát vypršel, ve čtvrtek odpoledne složí slib Petr Pavel. Nastupující prezident začíná se silným mandátem, ve volbách získal přesvědčivé vítězství. V jakém stavu Česko jako hlava státu přebírá?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Jaký odkaz za sebou zanechává Miloš Zeman?
- Proč Jindřich Šídlo považuje Zemana za „absolutně neúspěšného“ prezidenta?
- A jaké úkoly a výzvy čekají v úřadu na Petra Pavla?
Po deseti letech se mění hlava státu. Po čtvrteční inauguraci se jí stane generál ve výslužbě Petr Pavel. Už před volbami sliboval, že jeho pojetí funkce bude jiné než u odcházejícího Miloše Zemana. Chce přinést řád a klid. A mimo to stmelovat rozdělenou českou společnost.
„Úleva, že konfliktní styl politiky odchází, může ještě nějaký čas přetrvat a může ovlivnit i to, jakým způsobem bude Petr Pavel mandát vykonávat,“ popisuje v podcastu 5:59 komentátor Seznam Zpráv a autor pořadu Šťastné pondělí Jindřich Šídlo.
Přesto pokud například Poslanecká sněmovna bude ve stavu, kdy jí neprojde téměř žádný zákon a jednotlivé tábory se spolu nedokážou domluvit, bude nový prezident nucen využít své formální i neformální síly. Spojovat politiky ale nebude jednoduché. Podle Šídla to bude „velká výzva“ zvlášť pro politického nováčka, jakým je Petr Pavel.
„Ale ze začátku bych čekal, že bude vědět, kde je jeho místo,“ pokračuje komentátor. Pavel bude muset stát někde uprostřed a držet v mantinelech nejen politické rozmíšky, ale i nespokojené nálady lidí během ekonomické krize. Jeho úkolem bude dodat jim optimismus.
„Na to Miloš Zeman absolutně rezignoval. Naopak si myslím, že jestli se o něco snažil, tak povzbuzovat v zemi to horší,“ říká Šídlo.
„Absolutně neúspěšný prezident“
S přiléváním oleje do ohně a šponováním prezidentských pravomocí začal odcházející prezident Miloš Zeman prý hned po prvním zvolení v roce 2013. V nedělní Partii Terezie Tománkové také přiznal, že se už tehdy pokusil zemi nasměrovat k prezidentskému systému.
„Vyznávám názor, že přímou volbu prezidenta je zapotřebí legální, ústavní cestou rozšířit jeho kompetence, a to minimálně ve dvou oblastech,“ řekl s tím, že prezident má mít právo zákonodárné iniciativy a jeho veto by mělo být možné přehlasovat nejméně 120 poslanci. V současnosti stačí nadpoloviční většina dolní komory.
Jeho snahy nicméně nebyly úspěšné. A podobně skončily i Zemanovy pokusy nasměrovat Česko blíž k Rusku a Číně.
Trvanlivost Zemanova odkazu ve společnosti nemusí být dlouhá. Lidé, které svými postoji inspiroval, po jeho odchodu z Hradu zůstanou osamoceni.„A myslím, že Zemanův vliv na dění v Česku bude dramaticky nižší než u předešlých dvou prezidentů,“ podotýká Šídlo. „Kdyby k sobě chtěl být upřímný - což nevím, jestli bývá -musel by si přiznat, že odchází jako absolutně neúspěšný prezident,“ dodává komentátor.
Profil Miloše Zemana
Přečtěte si také profil Miloše Zemana, který pro Seznam Zprávy zpracoval politolog a autor životopisu odcházejícího prezidenta Lubomír Kopeček.
„Demokracie to vydržela“
Zejména v posledním roce Zemanovo prezidentské úsilí ochablo. Ustupovat od svých původních cílů ale podle Šídla začal ještě dřív: „Základní moment, který Miloše Zemana absolutně oslabil a udělal z něj téměř irelevantní postavu, byly Vrbětice.“
Když v dubnu 2021 tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že za výbuchem skladu ve Vrběticích stojí velmi pravděpodobně ruská tajná služba GRU, Česko se vůči Rusku důrazně vymezilo. A tím Zemanovy letité snahy o spolupráci s Moskvou přišly vniveč.
10 let prezidenta Miloše Zemana (2013–2023)
- Vlevo dole: Miloš Zeman funkci prezidenta vůbec nepochopil
- Komentář: Končí éra prezidentů-ekonomů. Zemanův odkaz je slabý
- Pohled šéfredaktora: Zemanovo temno končí. Odhalování kauz z Hradu nikoliv
- Komentář: Nechovej se jako Zeman. Mizogyn na Hradě se na Česku podepsal
- Vlevo dole: Pět věcí, kterých Miloš Zeman lituje
- Profil: Hvězdné chvíle, hlad po moci i ostudné fiasko. Miloš Zeman se loučí
- Fakta: Shrnuto. Kauzy, cesty, milosti. Deset let Miloše Zemana na Hradě
Přesto se alespoň na domácí půdě snažil lidem v Česku „otrávit demokracii“, myslí si Šídlo. Zeman třeba odmítl jmenovat několik navržených ministrů, nebo naznačoval, že svému nástupci upře možnost zvolit předsedu Ústavního soudu tím, že ho vybere sám.
„Česká demokracie ale má dostatek kontrolních mechanismů, brzd a pojistek, aby to vydržela,“ říká komentátor Šídlo.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč se Miloš Zeman za svého prezidentství přikláněl k Rusku a Číně, když ještě na přelomu tisíciletí byl prozápadním politikem, nebo jak jeho éru ovlivnil pád vlády Petra Nečase (ODS) v roce 2013. Poslechněte si v audiu na začátku článku.
Editor a koeditor: Matěj Válek, Dominika Kubištová
Sound design a hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: ČT24, CNN Prima NEWS, CNN Prima NEWS - Partie Terezie Tománkové, Český rozhlas Radiožurnál, Frekvence 1, CCTV
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.