Protesty na Slovensku krátce po volbách. Proč chce Fico změny v justici

Slovenskem v posledních dnech hýbou protesty proti kabinetu premiéra a šéfa strany Směr Roberta Fica. Měsíc a půl poté, co se vláda ujala moci, plánuje zásadní změny v justici. Například chce zrušit Úřad speciální prokuratury, který přitom stále vyšetřuje řadu lidí z nejbližšího premiérova okolí.

Slovenský premiér Robert Fico (Směr) se spolu se svými koaličními partnery záhy po jmenování do funkcí pustil do práce. Jeho vláda navrhla zásadní změny v justici a kromě jiného i zrušení Úřadu speciální prokuratury, který se zabývá například vyšetřováním organizovaného zločinu a třeba také korupčních kauz za předchozí vlády Roberta Fica. Premiér tvrdí, že se úřad chová nezákonně a že dokonce „plánuje a provádí justiční vraždy“.

Jeho rozhodnutí vyvolalo odpor opozice i kritiku ze strany Evropské komise nebo Spojených států amerických. „Během všech vlád Roberta Fica Úřad speciální prokuratury existoval a Robert Fico s ním neměl problém, protože tam měl v podstatě dosazené své lidi,“ říká v podcastu 5:59 slovenský publicista a komentátor deníku SME Samuel Marec.

Roli podle novináře hrálo, že elitním prokurátorem za předchozí éry byl Dušan Kováčik, který vyšetřoval přes 60 případů, nikoho ale trestně nestíhal. Jen pro úplnost: Teď si odpykává trest za organizovaní zločinecké skupiny a úplatkářství.

Do funkce šéfa speciální prokuratury ale s minulou slovenskou vládou, kterou vedl Igor Matovič (OĽaNO), přišel nový muž: Daniel Lipšic. A začala padat obvinění a trestní stíhání. Sám Lipšic svou práci popisoval jako „očištění policie, soudců i celé společnosti od korupce“. „Daniel Lipšic je takový arcinepřítel Roberta Fica. A to už dlouho,“ říká komentátor a připomíná Lipšicův strmý vzestup do elitních pater slovenské politiky.

Krokem, který slovenská vláda navrhla začátkem prosince, se nicméně Robert Fico nezbaví jen Lipšice, ale zároveň celého úřadu. Podle Fica je takový krok nutný, jelikož šéf elitní prokuratury je „zlem“, které nakazilo svým smýšlením a způsobem práce i ostatní prokurátory na úřadě. Ti pak mají podle návrhu přejít pod generální prokuraturu, kterou vede Maroš Žilinka.

„Maroše Žilinku sice zvolila ústavní většina pod vedením Igora Matoviče, protože do této funkce volí parlament. Ale on vždycky dělal rozhodnutí, která Robertu Ficovi vždycky dobře a pohodlně nahrávala,“ popisuje Marec.

V souvislosti s těmito událostmi tak podle novináře v tomto i minulém týdnu tisíce Slováků vyšly do ulic. Marec se domnívá, že u nich převládá strach z toho, že premiér boří základy „právního státu“. Ficovy kroky se tak prý staly „spouštěčem nespokojenosti“, a to i přesto, že odpovídají jeho předvolebním slibům.

„Myslím, že ta cesta, kterou by se dalo zpomalit nebo zastavit zrušení speciální prokuratury, je cesta ochrany institucí, obracením se na ně, aby opravdu tato sféra zůstala neporušená a chránila samu sebe. Ty občanské protesty jsou spíš projevem nespokojenosti nebo i politické práce, ale boj o speciální prokuraturu se reálně bude odehrávat na úrovni institucí,“ vysvětluje Marec.

Navzdory tomu, že mnohé motivace Roberta Fica je možné rozklíčovat, stále zůstává přinejmenším jedna nezodpovězená otázka: Proč se premiér snaží změny v justici prosadit tak rychle a razantně. „Nevíme, jestli je jeho cílem, aby jeho blízcí spolupracovníci, obchodní partneři, lidé, kteří se mu starají o ekonomické zájmy, měli prostě pokoj od policie, aby jim nehrozilo vězení. Anebo jestli mu jde, dejme tomu, o ovládnutí Slovenska, a to po mocenské, institucionální a policejní stránce,“ přibližuje komentátor.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké kroky ještě může udělat slovenská prezidentka Zuzana Čaputová nebo jestli může situace na Slovensku dál eskalovat. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.