Selhání nebo zrada okolí? Konec arciteroristy Zavahrího v Kábulu

Zabití vůdce teroristické organizace Al-Káida vrátilo do středu pozornosti jméno této svého času tolik obávané extremistické skupiny. Úspěšný útok na Ajmána Zavahrího o víkendu provedly Spojené státy, které ale také následně varovaly své občany před možností odplaty islamistů. Jsou podobné obavy namístě? A jakou sílu vlastně Al-Káida dnes ve světě má?

Dosavadního šéfa Al-Káidy v neděli zabila americká raketa v afghánském Kábulu, kde od loňska vládne radikální hnutí Tálibán. Americké ministerstvo zahraničí později uvedlo, že vzhledem k Zavahrího smrti panuje „větší riziko protiamerických násilností“. Odveta teroristů by prý mohla mít podobu sebevražedných atentátů, vražd, únosů nebo pumových útoků.

Podle analytika Břetislava Turečka, který vede Centrum pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha, by bylo pouhým „věštěním“, odhadovat, jestli teď skutečně Al-Káida na nějaké západní cíle zaútočí. Faktem je prý nicméně to, že organizace byla v poslední době „v útlumu“ a že větší nebezpečí představovali extremisté z tzv. Islámského státu.

Tureček ale zároveň upozorňuje, že i v dobách největší aktivity probíhaly útoky Al-Káidy z velké míry autonomně. Nebylo to prý tak, že by jediný vůdce „tahal za všechny nitky“. A proto likvidace Egypťana Zavahrího nemusí být tak významným bezpečnostním předělem.

„Američané zabili nominálního vůdce Al-Káidy, ale nemyslím si, že znemožnili další teroristické aktivity v různých částech světa. (…) Pokud bude Al-Káida chtít a bude mít možnost útočit, tak to bude dělat dál,“ říká expert. Naopak velký význam podle něj může likvidace teroristy mít pro vládu amerického prezidenta Joea Bidena, která si tím připisuje „pozitivní bod“.

Ajmán Zavahrí bývá spojován mj. s útoky z 11. září 2001, s bombovými útoky na americké ambasády v Keni a Tanzanii v roce 1998 nebo také na americkou válečnou loď USS Cole v roce 2000. Do čela Al-Káidy se dostal po smrti Usámy bin Ládina, kterého americké komando zabilo před 11 lety v Pákistánu.

Co se ale stane s Al-Káidou nyní? „Zavahrí byl vždy poměrně dobře identifikovatelnou dvojkou po boku Usámy bin Ládina. Za těch 11 let (od bin Ládinovy smrti) ale nějaká (další) dvojka po Zavahrího boku nevznikla,“ říká Tureček s tím, že teroristickou organizaci teď můžou zasáhnout mocenské boje mezi frakcemi.

Úspěšný americký útok v Kábulu podle analytika může celkově sloužit jako potvrzení degradace skupiny. „Al-Káida oslabila a ochabla natolik, že nechala zavraždit svého vůdce,“ uvádí Tureček. Naopak Spojené státy si akcí proti Zavahrímu dokázaly, že jsou schopné útočit v Afghánistánu i ve chvíli, kdy už tam nemají svá vojska.

Břetislav Tureček přesto nepřeceňuje význam události pro mezinárodní bezpečnost. „Lidé z generace Ajmána Zavahrího už nejsou hybateli dnešních teroristických aktivit. Těmi jsou lidé o generaci mladší, mezi kterými vidíme daleko více těch, kteří vyrůstali na Západě.“

Kudy vedla cesta Ajmána Zavahrího až do čela teroristů z Al-Káidy? Jaké detaily se ví o tom, jak Spojené státy Zavahrího dokázaly v Kábulu vystopovat a zabít? A co to vše může znamenat pro další osud Afghánistánu? Podcast 5:59 si poslechněte v audiu v úvodu článku.