Padaly bomby a plyn tekl dál. To lidem těžko vysvětlíte, říká publicista

Přes Ukrajinu už do Evropy neteče žádný ruský plyn. Země, která bezmála tři roky čelí ruské vojenské agresi, ukončila jeho tranzit poté, co vypršel kontrakt mezi ukrajinským Naftohazem a ruským Gazpromem. Může utažení ukrajinských kohoutů Rusko ekonomicky ranit?

Krok, na který se bezmála rok chystaly všechny země Evropské unie, se začátkem roku stal skutečností. Ukrajina zavřela kohouty na svých plynovodech, a zamezila tak ruskému plynu, aby přes její území proudil dál. Rusko tak přijde o značné sumy z prodeje této suroviny, podle agentury Reuters šlo jen za minulý rok o pět miliard dolarů. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko prohlásil, že jde o „historický okamžik“. Prezident Volodymyr Zelenskyj dokonce mluvil o „jedné z největších porážek Moskvy“.

Že ukrajinský Naftohaz neprodloužil smlouvu s ruským protějškem, bylo podle komentátora Českého rozhlasu a spoluautora podcastu Na východ! Ondřeje Soukupa logické. A to navzdory tomu, že i Ukrajina tímto krokem přijde o nemalé příjmy (až zhruba o miliardu dolarů ročně) z tranzitních poplatků. Tamním politikům se totiž prý jen těžko vysvětlovalo, že Ukrajina vydělává na ruském plynu, zatímco na frontě umírají tisíce vojáků.

„Ta praxe byla absurdní. Každý den tam na vás padají bomby, vy dobydete mimochodem třeba město Sudžu (v Kurské oblasti), kde zrovna je ta hraniční kompresorová stanice (a do kterého se ukrajinské síly dostaly vloni v létě) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nahoře umírají vaši lidé a pod tou zemí prostě teče ten plyn dál. To není věc, kterou můžete vysvětlit vlastním lidem,“ říká v podcastu 5:59 novinář, který se specializuje na Rusko a postsovětský prostor.

Jak zásadní ale bude pro Rusko zneprůchodnění ukrajinských plynovodů pro ruský plyn a s tím související výpadek příjmů? Soukup v podcastu vysvětluje, že to sice pocítí, skutečně zásadní dopad na tamní ekonomiku to ale nejspíš mít nebude. „Nejsou to tak malé částky, ale nemůžeme se samozřejmě domnívat, že to bude něco katastrofického,“ konstatuje Soukup.

Novinář popisuje, že zavření ukrajinských kohoutů bude problematické zejména pro naleziště plynu na západ od Uralu, u kterých se nedá předpokládat, že by se dokázala přeorientovat třeba na asijský trh. „Ale rozhodně to není věc, která by Kreml v dohledném horizontu donutila zastavit válku,“ dodává Soukup.

Rusko totiž sice přišlo o nejjednodušší cestu, jak dopravit do Evropy plyn, má ale stále další odběratele po celém světě. Jedním z nich je třeba Turecko, přes které ostatně bude tato surovina částečně proudit do Evropy i nadále, a směrem na východ je potom klíčovým odběratelem ruského plynu Čína.

Ta se ale podle Soukupa nebojí využít situace ve svůj prospěch. „V okamžiku, kdy Čína vidí, že Rusko vlastně nemá příliš na vybranou, tak třeba vyjednává o různých slevách a podobně,“ podotýká komentátor. Patrné je to třeba ze zpráv o stavbě plynovodu Síla Sibiře 2, která se podle Soukupa zaplatí až zhruba po 80 letech provozu: „To nejsou ekonomicky výhodné podmínky,“ shrnuje.

Přestože většina evropských zemí se na dopředu avizovaný ukrajinský krok připravila, na jeden region má už teď konec tranzitu zásadní dopad: Jde o separatistický region Podněstří, který oficiálně spadá pod Moldavsko a který Rusko podporuje. Z oblasti chodí zprávy o tom, že lidé nemají uprostřed zimy teplo ani teplou vodu a že přestaly fungovat téměř všechny průmyslové podniky.

Soukup v podcastu 5:59 také popisuje, jak to s plynem v Podněstří fungovalo dosud. Zjednodušeně: Z Ukrajiny se až do letošního roku plyn nejdříve dostal právě do Podněstří, a teprve pak pokračoval na druhý břeh Dněstru do Moldavska a dále do Rumunska.

„Veškerý plyn tak Moldavsko odebíralo přes Podněstří, které si –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ protože bylo na té trubce jako první –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ odebralo plyn pro sebe a Gazpromu nikdy nezaplatilo,“ popisuje Soukup. Gazprom pak peníze za odebraný plyn požadoval po Moldavsku, které separatistický region považuje za svoji součást. Teď se ale karta obrátila: Plyn –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ včetně toho od Gazpromu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ proudí opačným směrem a Podněsterci ho odmítají od Moldavanů brát.

„Myslím si, že je to zcela vědomá politika Moskvy a Tiraspolu (považovaného za hlavní město separatistického území), jak ukázat, že právě oni jsou ti nešťastní, kteří prožívají humanitární katastrofu, zamrzají jim nemocnice a tak dále. Otázka je, jak dlouho to bude trvat,“ dodává Soukup.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak zásadní bude konec dodávek ruského plynu pro samotnou Ukrajinu nebo proč se v tomto sporu cítí ohrožené Slovensko, jehož premiér Robert Fico se vydal před Vánoci jednat do Moskvy přímo s Vladimirem Putinem. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.