Česko bez ruského plynu? Co nás čeká a jak se připravit

Pravidelná údržba plynovodu Nord Stream 1 letos v Evropě vyvolává mimořádnou pozornost. V řadě států včetně Česka panují obavy, jestli – nebo v jaké míře – potrubím po odstávce znovu začne proudit plyn od ruského Gazpromu. Co se bude dít, pokud Moskva v době vyhrocených vztahů s Evropou využije situace? Je Česko na možný nedostatek plynu připravené?

Odstávka hlavní trasy pro přepravu ruského plynu do EU začala v pondělí 11. července. Když je v provozu, přivádí Nord Stream 1 surovinu po dně Baltského moře až ke břehům Německa. Nejen tam teď ale politici, odborníci i veřejnost řeší, co se stane po deseti dnech plánované údržby.

Aktuální otázka je to i v tuzemsku. „Ta situace – nejenom s plynem, ale s energiemi vůbec – je pro Česko skutečně kritická, jsme jednou z nejprůmyslovějších ekonomik v Evropské unii,“ zdůrazňuje ekonomická analytička a zástupkyně šéfredaktora Hospodářských novin Jana Klímová.

Na plynu je sice zdejší průmysl založený jen zčásti, výrazně by ale chyběl i jinde. Klímová připomíná, že Česko patří k zemím s největší závislostí na ruském plynu, který tu představuje 95 až 98 % spotřeby. V rámci celé Evropské unie to před válkou na Ukrajině bylo asi 40 %.

„Obavy jsou samozřejmě vážné. Politici vnímají to, že ruský prezident Vladimir Putin používá energie jako nástroj k nátlaku na Evropskou unii, která na Rusko uvalila sankce kvůli agresi na Ukrajině,“ podotýká Klímová. Zároveň ale zmiňuje, že i pro Rusko je příjem za energie vyvezené do Evropy důležitý – jen za první dva měsíce války za ně utržilo v přepočtu asi 1,1 bilionu korun.

Co když ale ruská strana tok plynu v Nord Streamu 1 nejpozději 22. července neobnoví? Záleželo by prý především na délce a podobě takového výpadku.

Rusko není jediným zdrojem plynu do Evropy a zároveň si jednotlivé země budují své zásoby. Nejprve by tu tedy určité množství suroviny bylo.

Podle Klímové by však přišel „obrovský nárůst cen“. A v případě delší ruské stopky by následovaly velké problémy tepláren nebo odstavení provozů, jako jsou sklárny nebo železárny. Zřejmě až později by se omezovaly i domácnosti.

Analytička si všímá i reakce politiků na plynovou hrozbu. Vláda např. apeluje na občany, aby se při nedostatku plynu uskromnili, stát chce také v případě krize úzce spolupracovat s Německem. A přísnější je nově legislativa o plnění zásobníků.

Právě dosavadní zákony podle Klímové nepočítaly s možností takové krize, jaká se před námi rodí. „Asi celá Evropa, nejenom my, jsme chtěli uvěřit, že Rusko je tak nějak obchodní partner. (…) Levné suroviny a fungující trh byly klíčové. Teď se ale ukazuje, že když přijde válka a krize, ta struktura na to samozřejmě není připravená.“

Jak slibnou náhradou za ruský plyn pro Česko může být LNG? Položila by plynová krize český průmysl? A může vůbec Rusko prodávat svůj plyn někomu jinému než Evropě? Epizodu podcastu 5:59 si poslechněte v audiu v úvodu článku.