Izrael jako rozbuška. Bouře na školách v USA zvedá debatu o svobodě slova

Americkými univerzitami se šíří vlna protestů kvůli válce v Gaze. Propalestinští demonstranti žádají, aby školy přerušily finanční vztahy s Izraelem a firmami, které jsou do konfliktu zapojené. Izraelští a američtí židovští studenti naopak upozorňují na projevy antisemitismu, které podle nich část protestů provázejí. Jakou dohru mohou studentské protesty mít?

V minulém týdnu vznikl na půdě Kolumbijské univerzity v New Yorku tábor s několika desítkami stanů, u kterého se objevil transparent s nápisem „Osvobozená zóna“. Vybudovali jej propalestinští demonstranti, kteří se staví na stranu lidí žijících v Gaze a volají třeba po ukončení výměnného programu pro studenty z Izraele.

Po několika dnech však do tábořiště přišla policie, která zatkla na sto studentů. O odklonu od tolerance protestů v kampusu rozhodla rektorka Kolumbijské univerzity Nemat Shafiková, která později prohlásila, že demonstrace „zneužili“ jednotlivci, kteří na škole nestudují a v areálu pouze prosazují vlastní zájmy.

„Ten kampus není izolovaný od města. Takže na protesty se mohou nabalit lidé zvenčí, kteří nejsou součástí univerzitní komunity. A to samozřejmě vytváří jiný druh dynamiky,“ popisuje v podcastu 5:59 profesor politologie a mezinárodních vztahů Milan Babík, který v současnosti učí na americké univerzitě Colby College ve státě Maine.

V jeho působišti je naopak situace víceméně klidná. Babík popisuje, že před místní knihovnou nebo studentským centrem protestují nižší desítky studentů a nedochází k závažnějšímu narušení výuky. Příčiny vidí i v odlišném prostředí, v němž se škola nachází. „Colby College je poměrně malá univerzita s jasně ohraničeným kampusem zasazeným do víceméně venkovského prostředí. Studenti jsou v úzkém každodenním kontaktu, mají osobní vazby, což umožňuje dialog,“ dodává politolog.

V jiných částech země se ale tento týden naopak situace opět vyostřila. Další zatýkání protestujících proběhlo na kampusech Yaleu či Newyorské univerzity. Kolumbijská univerzita ve strachu o bezpečnost studentů pak kvůli demonstracím v pondělí přešla na distanční výuku.

Debata o tom, jak k situaci přistupovat, se ale podle Babíka vede dál. A diskutuje se třeba i o otázce, jaké projevy protestů jsou už za přijatelnou hranicí svobody slova. Podle českého politologa za ní leží třeba podněcování k násilí nebo výhrůžky.

„Zároveň je ale důležité podotknout, že nálepka antisemitismu je velice účinný nástroj, jak někoho umlčet. Takže je opravdu důležité věnovat detailní pozornost tomu, zda se propalestinské spolky vymezují vůči Židům, zda opravdu jde o antisemitismus, nebo jestli vyjadřují podporu palestinskému obyvatelstvu v Gaze,“ vysvětluje Babík.

Podle něj se navíc k propalestinským protestům přidávají i někteří židovští studenti, kteří cítí sounáležitost s obyčejnými Palestinci v Gaze. Vykreslovat tak demonstrující skupiny automaticky jako antisemitské považuje Babík za příliš zploštělé.

Protesty na amerických kampusech, které probíhají již od podzimu v reakci na válku, jež vypukla po útoku ozbrojenců Hamásu na Izrael, se nicméně během měsíců začaly propisovat i do politické situace v USA.

Například kvůli nim na přelomu letošního roku rezignovaly dvě rektorky předních vysokých škol – Liz Magillová, která stála v čele Pensylvánské státní univerzity, a šéfka Harvardu Claudine Gayová. A to poté, co se obě ženy působící ve spíše liberálně-levicovém prostředí amerických univerzit zúčastnily slyšení v Kongresu, kde se jich republikánská kongresmanka ptala, zda výzvy ke genocidě porušují kodexy jejich škol.

„Otázky, které tam byly Gayové kladeny, je nutné chápat i v tomto kontextu. Z určitého úhlu šlo o pokus – v tomto případě úspěšný - zdiskreditovat jednu z nejznámějších vzdělávacích institucí ve Spojených státech (Harvardovu univerzitu) a vykreslit ji jako líheň liberálních elit, které si nedokážou s antisemitismem poradit nebo ho dokonce tolerují,“ míní politolog.

Zároveň je ale podle Babíka patrná názorová jednolitost amerického univerzitního prostředí. Univerzity se tak uzavírají do „bublin odtržených od všedních potřeb, obav a života Američanů. (…) To odtržení od reality je velice závažný problém,“ říká český profesor.

A dodává, že ve výsledku studentům často unikají některé „realističtější, konkrétnější a pragmatičtější“ záležitosti. Například si prý mnozí neuvědomují bezpečnostní situaci, ve které se Izrael nalézá. A patřičná diskuze se mezi studenty podle Babíka nevede třeba ani o souvislostech, za jakých se Spojené státy dlouhodobě angažují na Blízkém východě.

Přesto by Milan Babík současnou eskalaci protestů na amerických univerzitách nepřeceňoval. Domnívá se, že do jisté míry souvisí s blížícím se zkouškovým obdobím, kdy o to více vedení škol potřebuje zajistit pořádek. „Očekávám, že do šesti týdnů se protesty zklidní, protože přijdou letní prázdniny, skončí výuka, proběhnou promoce a ty kampusy se do jisté míry vyprázdní,“ dodává profesor.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jakou reakci v americkém akademickém prostředí vyvolaly zákazy propalestinských spolků na některých univerzitách nebo jestli demonstrace v kampusech mohou zasáhnout i do listopadového prezidentského klání v USA. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.