Vrah z fakulty: Policie se kloní k verzi, že telegramový účet byl jeho

V minulých měsících se dvě soudní znalkyně z oboru psychologie a psychiatrie zabývaly jednou z nejtragičtějších událostí novodobé české historie: Střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a motivy muže, který za ní stál. Co zjistily, popsaly ve svých posudcích.

Neměl z ničeho radost, cítil prázdnotu, byl emočně plochý, ale netrpěl duševní chorobou. Tak v posudcích popsaly střelce z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Davida K. soudní znalkyně z oboru psychologie a psychiatrie Ludmila Čírtková a Gabriela Leblová. Dospěly k názoru, že klíčovou roli pro jeho činy sehrála jeho komplikovaná osobnost - jak se totiž shodly, muž trpěl smíšenou poruchou osobnosti se schizoidními, narcistními a disociálními rysy.

Odbornice se opřely o výpovědi svědků, spolužáků, kolegů z práce nebo také rodiny Davida K. a zároveň o poznámky psychiatričky a psycholožky, ke kterým dříve docházel. Zjištění pak popsaly na dohromady zhruba 200 stranách posudků. Právě ty prostudovala investigativní reportérka Seznam Zpráv Kristina Ciroková, které se zároveň podařilo kontaktovat několik lidí, již Davida K. znali.

V rozhovoru pro podcast 5:59 Ciroková zmiňuje, že s nadřízenými dlouze debatovala o tom, jestli se osobností vraha a jeho motivacemi zabývat. Nakonec došli k názoru, že je důležité co nejvěcněji popsat, „co se s Davidem K. stalo a jestli se z toho může společnost poučit“. „Nicméně snažila jsem se k tomu přistoupit co nejcitlivěji a některé věci jsem nerozváděla do hloubky, aby to někomu neublížilo,“ říká.

Z posudků vyplývá, že psychologické problémy Davida K. se zřejmě začaly prohlubovat v době, kdy přešel ze střední na vysokou školu. Během studií na Univerzitě Karlově se nedokázal začlenit do kolektivu a čím dál víc se uzavíral do vlastního světa. Pocit odcizení pak podpořila i pandemie koronaviru, během které se z kolejí musel vrátit do rodinného domu rodičů ve středočeské Hostouni.

„Začal se uzavírat do svého světa bizarních fantazií, sledoval násilná videa a postupně se sám v sobě radikalizoval. To násilí ho fascinovalo, až došel do stavu ‚toxické fixace vražednou činností‘, jak se píše v jednom z posudků,“ vysvětluje Ciroková.

Nejdříve zvažoval, že by spáchal sebevraždu, postupně ale začal přemýšlet i nad vraždou rodinných příslušníků nebo spolužáků. „V tom najednou cítil úlevu a později bohužel i pocit uspokojení,“ dodává reportérka s odkazem na závěry znalkyň.

S myšlenkami na sebevraždu i na násilí proti blízkým se svěřil i psychiatričce a psycholožce, které několikrát navštívil. „V listopadu 2022 u lékařky David K. řekl, že myšlenky na vraždu otce přicházejí méně často, přestože se tedy ve vzteku objevují. Poprvé také padlo, že by se mohl vztek obrátit i proti spolužákům. Ale zároveň uvedl, že takové pocity rychle odeznívaly. Že by ale doopravdy chtěl vraždit, to odmítal,“ popisuje Ciroková.

Na začátku roku 2023 nicméně David K. přestal k oběma odbornicím docházet, a tím jeho snaha o řešení psychických problémů skončila. Zhruba ve stejné době pak podle expertek Čírtkové a Leblové začal uvažovat i o masové střelbě.

Nakonec se k ní odhodlal 21. prosince 2023, kdy na chodbách jedné z budov Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zavraždil 14 lidí a 25 zranil. Předtím napsal jedné z kamarádek, že chce spáchat sebevraždu. Ta - jak se později ukázalo - upozornila policii, která ale už nedokázala útoku zabránit. David K. zároveň připravil o život svého otce v domě v Hostouni a několik dní předtím také muže s dítětem v Klánovickém lese.

Jen pro úplnost: V den, kdy došlo k tragické události, média uveřejnila rovněž informaci o tom, že vrah o svých myšlenkách psal na sociální síti Telegram. O autorství dotyčného účtu poté zavládly pochybnosti. Podle reportérky Cirokové se dnes ale policisté kloní k verzi, že šlo skutečně o profil Davida K. Informace od provozovatele, které by to mohly potvrdit, však stále nedostali.

Jednání policie z osudného dne se nicméně stále prošetřuje. Generální inspekce bezpečnostních sborů už sice případ letos v červnu uzavřela s tím, že událostem na filozofické fakultě nešlo předejít, ale případem se ještě bude zabývat poslanecká vyšetřovací komise. Ta má řešit třeba i to, zda je možné zlepšit komunikaci a policejní takticko-operační postupy.

Podle Cirokové by ale bylo potřeba například také propojení lékařských databází, případně zdravotních a zbrojních registrů. „A já osobně si z toho (případu Davida K.) beru to, že člověk by si měl více všímat lidí kolem a nikoho neostrakizovat, i když třeba působí nějak podivínsky - protože tak David K. prý na okolí působil. A pokud zjistíme, že má někdo problém, tak se mu snažit pomoci, zajímat se o něj,“ říká novinářka.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak oslovení lékaři vnímají postup psychiatričky a psycholožky, ke kterým David K. docházel, nebo co o muži říkali jeho spolužáci ze střední i vysoké školy. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.