Andrej Babiš kontra soudce Šott. Proces je v polovině

Soud v kauze Čapí hnízdo má za sebou první poločas. Proces s expremiérem a zakladatelem holdingu Agrofert Andrejem Babišem a jeho někdejší spolupracovnicí Janou Nagyovou ohledně udělení dotace společnosti Farma Čapí hnízdo bude pokračovat v prosinci. Které momenty ze soudu zatím byly zásadní? Jaký obrázek vykreslily? A jak zvládá ostře sledovaný proces předsedající soudce Jan Šott?

Měla Farma Čapí hnízdo v roce 2007 podle tehdejších pravidel nárok na evropskou dotaci ve výši 50 milionů korun? Věděla manažerka Jana Nagyová (dříve Mayerová), že by farma vzhledem k propojení s koncernem Agrofert o dotaci neměla vůbec žádat? A zatřetí, co o přípustnosti dotace věděl – a jakým způsobem byl zapojený do jejího získání – Andrej Babiš?

To jsou podle investigativního reportéra Seznam Zpráv Vojtěcha Blažka ve stručnosti otázky, na které od 12. září hledá odpověď senát Městského soudu v Praze pod vedením soudce Jana Šotta. Líčení by mělo pokračovat v prosinci, rozsudek pak podle Blažkova odhadu padne nejspíše až počátkem ledna. Co se ale zatím u soudu ukázalo?

„Myslím, že po (necelých) dvou měsících procesu víme, že Agrofert byl nějakým způsobem propojený s Farmou Čapí hnízdo,“ říká Blažek s tím, že to vyplývá z výpovědí řady svědků. Mnohé prý naznačily, že farma nebyla jen samostatným projektem Babišových dětí.

Právě ta svědectví, která spojila Agrofert s Čapím hnízdem, patřila podle reportéra k tomu nejzajímavějšímu, co dosud u soudu zaznělo. Blažek sem řadí např. vystoupení bývalého manažera banky HSBC Filipa Koutného, podle něhož by farma nezískala úvěr na stavbu areálu bez záruk Agrofertu. Nebo třeba výpověď grafika Jakuba Antoše, se kterým přímo Babiš konzultoval podobu vizuální propagace farmy.

Za možná klíčový okamžik pak novinář označuje slova podnikatele Jana Bareše, který na stavbě farmy vykonával stavební dozor investora. „Přišlo mi, že jako první svědek propojil Andreje Babiše se samotnou dotací,“ uvádí Blažek. Nutno dodat, že Andrej Babiš i Jana Nagyová jakékoliv protiprávní jednání popírají.

Mužem, který vynese verdikt o (ne)vině Nagyové a bývalého premiéra, je soudce Jan Šott. Jednu velmi sledovanou kauzu s napojením na aktivní politiky už přitom řešil – v letech 2012 až 2013 to byl případ údajné korupce kolem zakladatele politické strany Věci veřejné Víta Bárty. Tehdy shledal obžalované jako vinné, po zásahu odvolací instance je ale musel osvobodit.

„Má pověst mírného soudce, který vede proces spolehlivě a zkušeně a který má tu kauzu dokonale nastudovanou,“ říká o Šottovi novinář Blažek s tím, že ne vždy někteří soudci vědí, kde na jaké straně obsáhlého spisu se nachází ten který důkaz. „Lidé, kteří Šotta znají, říkají, že je vždy dokonale připravený,“ líčí reportér.

Od některých jiných soudců se prý liší třeba i tím, že tolik nezasahuje do výpovědí svědků, nechává řízení plynout. Podle Blažka to ukazuje také dosavadní průběh líčení v kauze Čapí hnízdo. „Usmívá se, nechá každého mluvit. Z dotazů, které pokládá, je vidět, že přesně sleduje, co který svědek řekl.“

„Nestávají se situace, které jsem zažil u některých soudů, kde soudce řekl: ‚Vy si sedněte a už nemluvte.‘ (…) Je to kultivovaný proces,“ říká Blažek. Podle něj nic nenasvědčuje tomu, že by se Babišovi a Nagyové nedostávalo spravedlivého procesu. „Myslím si, že Andrej Babiš i jeho advokáti vědí, že ať už bude rozsudek jakýkoliv, tak bude důležité soustředit se na odvolací soud, který bude ten rozsudek potvrzovat, nebo měnit.

V čem je soud v kauze Čapí hnízdo podobný – a v čem odlišný od – procesu s Vítem Bártou? Mění se nějak vystupování Andreje Babiše před soudem? A jaký dopad může mít soudní proces s bývalým premiérem na politický vývoj v Česku?