Šídlo o Zemanově oslavě republiky: Je to nedůstojné, ale nemůže si pomoct

Na předávání státních vyznamenání nedorazí téměř nikdo ze členů vlády Petra Fialy. Někteří ministři pozvání bojkotují na výraz nesouhlasu s prezidentem Milošem Zemanem, který na Hrad nepozval například šéfku Poslanecké sněmovny. Mají pravdu ti, kdo tvrdí, že Zeman z oslav největšího státního svátku učinil nedůstojné představení?

Státní vyznamenání předá v pátek ve Vladislavském sále Pražského hradu prezident Miloš Zeman úplně naposledy. Zatím prozradil jen několik jmen: patří mezi ně třeba ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebo zesnulá zpěvačka a herečka Hana Zagorová.

Už teď se ale odehrává „předehra“. Hrad totiž na slavnostní akci opět nepozval některé vysoké ústavní činitele včetně šéfky Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). Nebo také senátora Miloše Vystrčila (ODS), u kterého se předpokládá, že bude pokračovat jako předseda Senátu. „Je to msta,“ říká komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.

„To si člověk vždycky říká, kde je to dno? A myslím, že tady jsme zase jedno prohloubili o něco níž. A že je od roku 2013 s čím soutěžit,“ pokračuje novinář.

Přestože takové chování Šídlo označuje za „nedůstojné“, Zeman si podle něj ani půl roku před koncem svého mandátu „neumí pomoct“.

Hlava státu ale pozvala čtvrtého nejvyššího ústavního činitele v zemi, tedy premiéra Petra Fialu (ODS). Ten – pro mnohé překvapivě – přijal. A Šídlo takovému kroku rozumí.

„Petr Fiala chápe to, co nechce chápat Miloš Zeman: že nejde o jednotlivé osoby. Jde o to, že Fiala je předsedou vlády. A v den státního svátku na pozvání nejvyššího ústavního činitele, si myslím, že je téměř povinnost tam jít,“ vysvětluje.

Nicméně i Zeman se v dobách, kdy kolem přelomu století sám zastával post premiéra, jednou na předávání státních vyznamenání nedostavil. „Bylo to v roce 2001 po konfliktu s Dagmar Havlovou, respektive s Václavem Havlem. Říká se, že (Zeman) velmi vulgárně urazil Václava Havla, a Dagmar Havlová si to nenechala líbit,“ vzpomíná komentátor.

Příběh o pozváních, nepozváních a odmítáních kolem svátku 28. října se začal odvíjet krátce po nástupu Miloše Zemana do úřadu. Hned v prvním roce nepozval tehdejšího rektora Masarykovy univerzity v Brně Mikuláše Beka (dnes STAN), který je aktuálně ministrem pro evropské záležitosti .

„Zastal se ho tehdejší rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer, kterému také nepřišla pozvánka. A pak se to začalo táhnout, většina rektorů tam odmítala chodit. A poté vždy každý rok někdo nevysloveným, ale jasným vzkazem prostě nedostal pozvánku,“  popisuje Šídlo.

Šlo například o bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. A to poté, co v jiné záležitosti odmítl pozvání ke schůzce s hlavou státu. „Úřad Pavla Zemana tehdy dozoroval věc, která se týkala přímo Kanceláře prezidenta republiky,“ připomíná komentátor.

Zmiňuje také kontroverze, které v průběhu let Miloš Zeman vyvolával tím, koho se rozhodl vyznamenat. Podle Šídla tak dosluhující prezident státní svátek k 28. říjnu zčásti „degradoval“. Některé sobě blízké lidi totiž sice dekorovali i Zemanovi předchůdci v úřadu – Václav Havel a Václav Klaus – nešlo ale o porovnatelný výběr, myslí si novinář.

„Ale důstojnost se může 28. říjnu vrátit. A myslím, že se to i stane a mělo by se to stát. Každý nástupce Miloše Zemana z těch, kteří přicházejí v úvahu, se bude snažit postupovat trochu jinak.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké mohou být důvody toho, že se prezident bez udání důvodů rozhodl neocenit i šéfa olomoucké policie Tomáše Landsfelda, nebo jaký má Miloš Zeman v současnosti vztah s diplomatickou komunitou. Poslechněte si audio na začátku článku.