Jestli Trumpovi vadí Zelenskyj, ať počká na Zalužného, říká Ilja Ponomarenko

Ukrajina po obratu americké politiky hledá cestu, jak odolávat ruské invazi i ve chvíli, kdy se nemůže spolehnout na podporu Spojených států. Washington navíc tvrdými kroky tlačí na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Pohled Ukrajinců na nečekanou kapitolu války rozebíráme v 5:59 s novinářem Iljou Ponomarenkem.

Ukrajina se tři roky po začátku plnohodnotné ruské invaze nachází na nejisté půdě. A nemůže za to jen tlak armády Vladimira Putina na její frontové pozice nebo setrvalé útoky ruských raket na ukrajinská města. Po lednovém návratu Donalda Trumpa do čela Spojených států se totiž přidal i obrat zahraniční politiky klíčového spojence.

Šéf Bílého domu hlásá, že chce co nejrychleji dosáhnout klidu zbraní. V praxi ale zatím vytváří nátlak hlavně na Ukrajinu, které na začátku března dokonce pozastavil vojenskou pomoc a o několik dní později i sdílení zpravodajských informací. Navíc stále panují pochybnosti o síle bezpečnostních záruk, které Washington (ne)nabízí Kyjevu pro možnost jednání s Ruskem.

„Ze samotné povahy Trumpovy vlády a režimu, který buduje, je jasné, že už rozhodně nejsme spojenci jeho administrativy,“ říká ukrajinský novinář a publicista Ilja Ponomarenko, který připouští, že mnozí jeho krajané nejprve vnímali Trumpův nástup k moci po opatrné politice Joea Bidena i jako příležitost. „Ty naděje se bohužel ukázaly být marné. A místo toho tu máme nejhorší možný scénář,“ dodává Ponomarenko v rozhovoru pro zpravodajský podcast 5:59.

Z novinářova pohledu přitom neexistuje způsob, jakým by si Ukrajina mohla získat Trumpovy sympatie. „Rozhodli se dát od Ukrajiny ruce pryč, předhodit ji Putinovi výměnou za fantaskní a iluzorní projekt přilákání Ruska na stranu Spojených států v konfrontaci s Čínou,“ míní reportér, který v minulosti o válce informoval například pro server Kyiv Independent. Považuje za zřejmé, že by se Ukrajinci ani neměli snažit získat Trumpovu náklonnost, protože „on není a nechce být náš přítel“.

Nejde přitom o to, že by lidé po konci války netoužili. „Všichni chceme mír. Nemůžeme se dočkat, až tahle noční můra skončí,“ uvádí Ponomarenko. Jenže stejně tak zdůrazňuje i to, že možnost skutečného a „stálého míru“ nikdo Ukrajině nenabízí. I z toho důvodu, že by řešení v takovém duchu zřejmě znamenalo konec ruských snah o navrácení Ukrajiny pod svou kontrolu.

„Je třeba si uvědomit, že Putin a Rusko dobře vědí, že když nás teď nechají na pokoji, Evropa velkou měrou podpoří budování našich vojenských kapacit. Dojde k velkému hospodářskému oživení, otevře se cesta k reformám. A teprve pak bude myslitelné, že se Ukrajina vymaní z ruské sféry vlivu. Proto je ta situace mnohem komplikovanější, než si spousta lidí na Západě představuje,“ říká ukrajinský žurnalista.

Rozhovor pro podcast 5:59 Ilja Ponomarenko poskytl z kyjevského předměstí Buča, které se po napadení Ukrajiny stalo jedním ze symbolů ruských zločinů. Teď –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po začátku čtvrtého roku invaze –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vyzdvihuje houževnatost, kterou vidí kolem sebe: „Myslím si, že by lidé byli překvapení, jak se Ukrajincům daří na pozadí války žít své běžné životy. (…) Snažíme se držet, co to jde. A myslím, že se nám to docela daří.“

A zároveň se podle bývalého válečného reportéra ve společnosti vytvořil určitý konsenzus ohledně toho, co je, a co není reálné nebo přípustné v možných jednáních o zastavení bojů. Většina Ukrajinců už prý například nevěří, že je možné dosáhnout maximalistických cílů, jakými je třeba návrat celých hranic s Ruskem do jejich mezinárodně uznané podoby. Nicméně za nepřijatelnou zároveň Ponomarenko označuje „kapitulaci Ukrajiny“ ve smyslu toho, že by země přistoupila na řešení, které „budou mírem nazývat Rusové“.

Běžný Ukrajinec by se však podle novináře nejspíše spokojil se zamrznutím současné linie konfliktu, a dokonce i s uznáním území, která momentálně ovládá Rusko, za dočasně okupovaná teritoria. Následovat by ale prý muselo další budování státních struktur Ukrajiny, posilování jejích obranných kapacit, pokračování reforem „a vůbec všeho, co tuto zemi učiní silnější než kdykoliv předtím“, aby dokázala odradit agresora od budoucích útoků.

Ponomarenko míní, že uzavření příměří by muselo být současně okamžikem, kdy Ukrajina zahájí „nový projekt“ nejen v podobě posílení země, ale také její integrace do západních bezpečnostních a ekonomických struktur. „Svrchovaná, západně orientovaná a vojensky silná Ukrajina –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ to je to ultimátní vítězství v této válce, protože alternativou je celkový kolaps a smrt,“ říká s tím, že v této chvíli ale opět narážíme na hlavní problém –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zmíněné řešení totiž Ukrajině nikdo nenabízí.

Jednou z podob nátlaku Washingtonu na Kyjev je i kritika, kterou Donald Trump směřuje přímo na svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, jehož označil za diktátora bez voleb. Americký prezident také vyzval ke konání nových prezidentských voleb na Ukrajině a možnost jejich uspořádání sondovali údajně Trumpovi spolupracovníci u některých z největších Zelenského domácích soupeřů.

Na ukrajinské politické scéně však podle novináře Ponomarenka panuje široká shoda na tom, že se volby za válečného stavu konat nemohou. Mimo jiné z toho důvodu, že takový scénář zapovídá ukrajinská ústava. Navíc je prý v podstatě jisté, že by u voličů nevyhrál nikdo jiný než právě Zelenskyj, jehož podpora mezi Ukrajinci zesílila i vlivem Trumpova postupu.

Jediným vážným soupeřem pro ukrajinského prezidenta by z pohledu Ilji Ponomarenka snad mohl být současný velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj. Muž, který si získal popularitu ve své bývalé roli náčelníka generálního štábu v prvních dvou letech ruské invaze, zatím podle novináře vystupuje jako loajální zástupce vlády. Nicméně také od něj zaznívá až překvapivě otevřená kritika na adresu Spojených států –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ přičemž Zelenskyj ho nekoriguje.

A podle Ponomarenka je dokonce možné, že mezi Zalužným a Zelenského vládou vznikla jakási neformální dohoda, která s bývalým šéfem armády počítá jako se záložní variantou. „Mnozí pozorovatelé to (Zalužného kritiku USA a Zelenského nereagování) považují za signál, který Trumpovi říká, že jestli nám skutečně chcete vnutit volby, podívejte se, kdo může být příštím prezidentem. Nebudete v něm mít příjemného partnera pro odevzdání Ukrajiny Rusku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ soudě dle jeho prohlášení bude stejně tvrdý jako Zelenskyj, a možná ještě tvrdší,“ míní novinář Ponomarenko.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli může Ukrajina nahradit případné odepření služeb satelitního systému Starlink ze strany amerického poskytovatele. Nebo také proč novinář Ponomarenko očekává v blízké době stažení ukrajinských vojsk z Kurské oblasti v Rusku. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.