Scénáře jaderného úderu a jak reálná je hrozba

Více než desítku ukrajinských měst včetně metropole Kyjeva zasáhlo během posledních dvou dnů intenzivní ruské bombardování. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jde o odvetu za sobotní útok na most spojující Krym s Ruskem. Jak daleko je Moskva ve své odpovědi odhodlána zajít?

V souvislosti se sobotním výbuchem na Kerčském mostě a s postupem ukrajinských jednotek na východě a na jihu země nabírají na váze pohrůžky Vladimira Putina, který už v minulosti prohlásil, že je připravený v konfliktu s Ukrajinou použít taktické jaderné zbraně.

Politický geograf Jan Kofroň z Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy vypočítává, kolik takových zbraní Rusko vlastní. „Má zhruba 5 500 až 6000 hlavic, přesné číslo nevíme. Jen část z nich je ale skutečně připojená k nějaké raketě nebo je využívána jako jaderné torpédo. Většina hlavic je v centrálních skladech, to znamená, že jenom asi 1 500 hlavic je skutečně umístěno tak, že by je šlo téměř okamžitě použít,“ vysvětluje Kofroň.

Jejich velikost je různá a zdaleka ne všechny by znamenaly strategický úder, tedy úder, který by zcela zničil protivníka. Jan Kofroň popisuje, že menší jaderné bomby jsou určeny spíš na bojiště a na operační úroveň.

Podle Jana Kofroně existuje několik možností, jak může Rusko taktické jaderné zbraně použít. Ta první je čistě demonstrativní. „Nad nějakou neobydlenou oblastí, třeba nad Zmijím ostrovem, kde se Rusko bude snažit ukázat: dostáváme se z našeho pohledu k už nepřijatelné hranici, zasazujeme jaderný úder, který, při troše štěstí, nikoho nezabije, ale pozor, tohle je poslední varování,“ popisuje politický geograf.

Další možností je použití taktické jaderné zbraně na bojišti. K tomu může podle Kofroně dojít ve chvíli, kdy se Rusku zhroutí celá fronta. „Teď se nebavíme o tom, že Rusko ztratí Cherson, ale bavíme se skutečně o nějaké fatální porážce, která by hrozila tím, že Rusko ztratí třeba 30 000 vojáků v nějakém obklíčení,“ vysvětluje.

Třetí možností pak je použití taktické jaderné zbraně proti velitelským centrům nebo civilním cílům. Pravděpodobnost takového úderu je ale podle Jana Kofroně velmi nízká. „Nejpravděpodobnější by byl - a pořád se bavíme o velmi malých procentech - ten čistě demonstrativní úder. Až teprve někde na konci a s řádově menší pravděpodobností by byl úder někde přímo na bojišti nebo proti těm rozhodovacím centrům Ukrajiny,“ popisuje Kofroň.

Je těžké odhadnout, jaké škody by taktická jaderná zbraň napáchala. Záleželo by, jak velká by byla, v jaké výšce by vybuchla a na co by cílila. Pokud jde o malé jaderné nálože o síle například dvou kilotun, byl by podle Jana Kofroně spad zásadní v řádu několika hodin nebo dní, nebyl by to ale druhý Černobyl.

„Jiná věc samozřejmě je, kdyby došlo třeba k útoku na jadernou elektrárnu, proražení krytí reaktoru, tam už bychom se bavili o katastrofě. Kdyby i relativně malá jaderná bomba spadla do osídlené oblasti, tak se budeme v lepším případě bavit o tisícovkách obětí, v horším případě o desítkách tisíc obětí,“ uzavírá politický geograf Jan Kofroň z Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Jaká strategická rizika by Rusku hrozila v případě použití jaderných zbraní? Uvědomuje si ruské velení, co by jaderná eskalace způsobila? A jaká by pravděpodobně byla reakce Západu? Poslechněte si audio na začátku článku.