Analytička: Útoky jemenských Húthíů řídí Írán. Je to odplata Izraeli

Útoky jemenských povstaleckých milic Húthíů v Rudém moři a následné odvetné operace americké a britské armády zesilují napětí na Blízkém východě. Jak se povstalecké jemenské hnutí – podporované Íránem – dostalo do role ambiciózního hráče?

Napětí v Rudém moři se stále stupňuje. Ozbrojení povstalci Húthíové, kteří s podporou Íránu ovládají část Jemenu, v této oblasti několik týdnů napadají zásobovací lodě. Jejich útoky tak komplikují dopravu přes tuto klíčovou námořní trasu, která spojuje Indický oceán se Středozemním mořem. Zástupci Húthiú tvrdí, že jejich ataky jsou reakcí na válku Izraele v Pásmu Gazy.

Seniorní výzkumnice v Centru strategických studií v jemenském Saná Majsá Šudžá ad-Dín v podcastu 5:59 připomíná, že Húthíové dlouhodobě vystupují jako skupina s „antiimperialistickou ideologií zaměřenu proti USA a Izraeli“ a navíc posledních devět let je Jemen, kde operují, ve válce. Situace v Rudém moři tak i vzhledem k dění na geopolitické scéně může dál eskalovat. „Může to přerůst v širší regionální válku,“ říká.

Náznaků o rostoucím napětí na Blízkém východě je čím dál tím více. V prvních týdnech letošního roku na sebe například útočily Írán s Pákistánem a ve světě narůstají obavy i ohledně dalšího vývoje na severní hranici Izraele s Libanonem.

Vraťme se ale k situaci v Rudém moři. Húthíové svým jednáním porušili mezinárodní právo a protiútok ze strany Spojených států a Velké Británie na sebe tak nenechal dlouho čekat. Koalice zahájila údery ze vzduchu i z moře proti vojenským pozicím povstalců na území Jemenu.

„Těžko si představit, že by akce Húthíů přešly bez povšimnutí. Američané jistě chtějí bránit i své zájmy a zájmy svého strategického spojence Izraele. Chtějí také dát najevo, že jsou v regionu stále silnou mocností. To ale neznamená, že takové útoky budou vojensky efektivní,“ říká výzkumnice.

Podle ad-Dín sice zásahy Američanů jistý dopad mají, ale není to nic, z čeho by se jemenští rebelové nedokázali vzpamatovat. A zároveň USA nemají žádnou dlouhodobou strategii vůči Jemenu. „Jedno se tak zdá být jasné, Húthíové tímto konfliktem více získají než ztratí, protože jsou zvyklí na život ve válečném stavu. Naopak velkou výzvou je pro ně fungovat v mírovém uspořádání,“ popisuje analytička.

Húthíové přitom nejsou podle výzkumnice v Jemenu ani zdaleka populární. Země se dlouhodobě potýká s humanitární krizí, ekonomickými obtížemi a korupcí. Válka ale postoj Jemenců tradičně mění. Analytička zmiňuje fenomén vnějšího nepřítele, zvlášť tak v tomto regionu nenáviděného, jakým jsou Spojené státy a Velká Británie. Hrozba zvenku prostě dokáže Jemence sjednotit a přiměje je zapomenout třeba i na nedostatek pitné vody a potravin.

„V některých oblastech Jemenu je, když to řeknu jednoduše, hladomor a v takových podmínkách je těžké přemýšlet o budoucnosti. Z Jemenu se ke mně dostávají protichůdné zprávy. Lidé jsou na jednu stranu naštvaní na Američany, na druhé straně mají obavy z toho, co se bude dít dál,“ popisuje.

A do karet hraje jemenským povstalcům a jejich útokům v Rudém moři i další věc. Neoficiálně mají v zádech silného regionálního spojence: Írán. Húthíové na něm sice nejsou naprosto závislí – finance například získávají z daní – ale podpora Teheránu a dodávky určitých surovin, jakou je například ropa, jsou pro rebely zásadní.

Jemenská analytička přitom upozorňuje, že bez pomoci Íránu by Húthiové nedokázali přestát ani devítiletou válku se Saúdy. Bez souhlasu Íránu se tak podle ní „v žádném případě“ neobešly ani útoky v Rudém moři.

„Poté, co začala válka v Gaze, začali své útoky stupňovat. Což byla v tu chvíli i politika Íránu – zesilovat reakci postupně, podle toho, jak se chová Izrael. (…) Húthíové podnikli řadu útoků, k nimž dostávali zpravodajské informace právě od Íránu,“ říká Majsá Šudžá ad-Dín.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, kdo vlastně Húthíové jsou a kam až sahá jejich historie nebo jestli Jemenci věří, že by po devíti letech války ještě mohli žít v míru. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.