Milan Kundera. Šest literárních expertů říká, co znamená pro mladou generaci

Čtenáři, média i odborná veřejnost oceňují literární odkaz spisovatele Milana Kundery. Svými romány jako Žert nebo Nesnesitelná lehkost bytí si postupně vydobyl místo mezi nejpřekládanějšími českými autory. Většinu života přitom prožil za hranicemi, v Paříži, kde nakonec v 94 letech i skonal.

Žert, Směšné lásky, Nesnesitelná lehkost bytí nebo Nesmrtelnost. Jen několik knih Milana Kundery, které zná v podstatě celý svět. Některé - ještě před emigrací z tehdejšího Československa - napsal v češtině, další ve francouzštině. I ty se ale nakonec dočkaly českého překladu.

Nejdříve je do rodného jazyka převáděl sám Kundera, později to svěřil Anně Kareninové „Byla to spíše rekonstrukce než svobodný překlad,“ říká v podcastu 5:59 jediná překladatelka Milana Kundery do češtiny.

Ona i dalších pět osobností - jako třeba literární kritik a Kunderův současník Jiří Brabec nebo bohemistka Blanka Činátlová - ve čtvrteční epizodě na slavného českého autora vzpomínají a zároveň hodnotí a rozebírají jeho dílo.

Co pro šest osobností z oblasti literatury a literární vědy, které podcast 5:59 oslovil, Milan Kundera znamenal?

„Vždycky jsem se snažil vyhnout dvěma extrémům, které tady v Česku rádi zaujímáme - to znamená, buď nekritický obdiv, nebo naopak přílišná kritičnost a - řekl bych - nedostatek velkorysosti. Mám k Milanu Kunderovi tedy takový členitý vztah. Něco mi přijde opravdu světové úrovně, některé jeho knihy jsem naopak nedočetl. Ale každopádně, ať tak, nebo onak, tak je to prostě autor, ke kterému se člověk vztahuje a kterého zkrátka nemůže v Česku obejít.“

„Překládat Milana Kunderu pro mě svým způsobem znamená určitou tvůrčí nesvobodu, ale velkou překladatelskou školu. A vlastně velkou školu co do poznávání češtiny, protože já jsem se snažila ho převádět do jeho češtiny a hledala jsem v jeho českých dílech jeho způsob psaní. A zároveň jsem hledala, když jsem si nebyla jistá, jakým způsobem překládá třeba určité české slovo do francouzštiny, abych to správně přiřadila. Tím pádem z toho byla spíš rekonstrukce než svobodný překlad.“

„Já si myslím, že Milan Kundera byl opravdu jedním z největších českých spisovatelů. Jeho uměleckou nebo estetickou hodnotu vidím v podstatě ve dvou rysech. Zaprvé česká literatura, próza má bohatou krásnou tradici, já ji nazývám tři H, a sice Ignát Herrmann, nedoceněný, Jaroslav Hašek a Bohumil Hrabal. Ti se vyznačují bohatým vyprávěním, ve kterém autoři mají neustále nové a nové příběhy, neustále je různým způsobem zauzlují, destruují a zase je dávají do popředí. A potom je tu druhá tradice, taky česká, a sice lyrický proud, který se dostává do prózy. A proti těmto dvěma tradicím je Milan Kundera, který akcentoval prózu, jež neměla u nás dostatečných předchůdců.“

„Je to klasická otázka: byl Milan Kundera Čech, nebo Francouz? Podle mě není ani českým, ani francouzským spisovatelem, je jenom spisovatelem. Začal psát v češtině, pak přešel do francouzštiny. Ale ve výsledku je vždy spisovatelem a jazyk je jen jeho nástrojem, který změnil. Identita Milana Kundery je spisovatel. Ani český, ani francouzský. Je spisovatel.“

„Nikdo nezpochybňuje obrovské profesionální a řemeslné kvality Milana Kundery, v tomhle je to skutečně génius svého řemesla, ale upřímně řečeno, myslím si, že estetická kvalita těch románů se dost přeceňuje. To, co mě fascinuje, je způsob, jak manipuluje se svými čtenáři a způsob, jak si na nich vynutí, aby ho četli určitým způsobem. Přitom jim hází takové vějičky, díky kterým čtenáři mají pocit, že vstupují s Kunderovým dílem do dialogu, mnohohlasí a nejednoznačnosti a že všechno je interpretačně otevřené. Ale přitom je Kundera dost vede za ruku a dost je směřuje do nějakého pole významu.“

„Myslím, že Milan Kundera je rozhodně stále relevantní, patří na vrchol české literatury, českého romanopisectví a pro současné spisovatele to je nedostižná meta kulturním záběrem, rozhledem a vhledem do fungování literárního díla, ale zároveň i porozuměním konkrétním lidským situacím.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak se literární kritik Jiří Brabec s Milanem Kunderou ještě před jeho odchodem do zahraničí seznámil nebo proč bohemistka Blanka Činátlová přirovnává slavného spisovatele ke zpěvákovi Karlu Gottovi. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.