Razie ve čtyřech krajích a obviněný z ANO. Co víme o kauze Chomutov

S krajskými volbami na dohled reaguje hnutí ANO na kauzu možné korupce při rozdělování veřejných zakázek. Mezi obviněnými totiž skončil i chomutovský primátor Marek Hrabáč, který vedl také volební kandidátku strany. Mohou být podobné kauzy, kdy policie vyšetřuje vysoká patra lokální a krajské politiky, i systémovým problémem?

Hned ve čtyřech krajích napříč Českem policie v úterý rozjela zatýkání v případu možné manipulace zadávání veřejných zakázek. V posledním roce přitom nejde o první případ, kdy se detektivové v některé z podobných kauz s podezřením na korupci rozhodli k akci. Tentokrát je v centru pozornosti především Chomutov, jehož primátor Marek Hrabáč (ANO) skončil mezi obviněnými.

Hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem hned ve středu – den po razii – vyškrtlo Hrabáče z kandidátky do zářijových krajských voleb. Nešlo přitom o žádné jméno do počtu. Chomutovskému primátorovi, který je zároveň zastupitelem a radním Ústeckého kraje pro dopravu, totiž na listině patřilo první místo.

Hrabáč také nejspíš přijde o členství ve straně. Snaha o minimalizaci politických škod ze strany ANO tím ale zřejmě nekončí.

„Marketéři hnutí ANO si teď bezpochyby řešení této otázky vytknou za prioritu číslo jedna,“ říká politolog Petr Jüptner z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro podcast 5:59 vysvětluje, že téma korupce je obecně pro voliče velmi důležité. Někdy ale podle něj může být „překryto“. „V tomto konkrétním případě je situace otevřená, protože hnutí ANO má brilantní a profesionální politický marketing. (…) Je to skutečně v rukou jeho marketérů,“ dodává expert.

Ve srovnání s řadou jiných politických stran přitom ANO při hašení podobných požárů hraje s trochu odlišnými kartami. Jüptner poukazuje na centralizovanou povahu Babišovy strany. „Předseda zkrátka dokáže škrtnutím pera nebo jednou esemeskou – když to řeknu trochu nadneseně – zrušit celou místní organizaci či jejího lídra,“ uvádí politolog s tím, že při dobrém marketingu dopady kauzy pro ANO nemusí být fatální.

Kromě Chomutova v Ústeckém kraji policisté zasahovali i v kraji Karlovarském, Moravskoslezském a Středočeském. Následně obvinili celkem 14 osob a pět firem. Vedle primátora Hrabáče jde například o podnikatele Ladislava Šmucra, dnes už bývalého šéfa Správy a údržby silnic Ústeckého kraje Libora Tačnera nebo ředitele chomutovské městské policie Tomáše Doudu. Detektivové se ale zajímají třeba i o radního Karlových Varů Petra Bursíka (ODS), jehož chtějí kontaktovat po jeho návratu ze zahraničí.

Obvinění, kterým různé osoby a firmy v kauze čelí, se týkají několika možných trestných činů: přijetí úplatku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, krácení daně a také přečinu zneužití pravomoci úřední osoby.

Redakce Seznam Zpráv mimo jiné prošla registr smluv, aby zjistila, na co konkrétně mohou obvinění reagovat. „Šlo o stavební – a většinou dopravní – zakázky,“ říká další host podcastu 5:59, investigativní reportérka Kristina Ciroková, která mluvila i se zástupci dotčených organizací a dalšími zdroji. A jak dodává, jednou z hlavních postav skupiny, kterou detektivové podezírají z korupce, má být primátor Hrabáč.

Chomutovský případ je nejnovější podobnou kauzou, kde mělo korupční jednání podle policie probíhat ve vysokých patrech vedení magistrátů, krajů nebo jimi vlastněných či zřizovaných společností. Po zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Olomouci a Přerově loni v listopadu si vyslechl obvinění mimo jiné bývalý hejtmanův náměstek Michal Zácha, který byl také krajským šéfem ODS. Ve stejný měsíc se elitní policisté v jiné kauze zaměřili třeba i na tehdejšího primátora Pardubic Martina Charváta (tehdy ANO).

V únoru letošního roku pak detektivové zasahovali v sídlech krajských nemocnic v Ústí nad Labem a Jihlavě, kdy obvinili mimo jiné dnes už bývalého šéfa společnosti Krajská zdravotní Petra Malého. A po dubnové razii na liberecké radnici například rezignoval na funkce po svém obvinění náměstek tamního primátora Petr Židek. Zároveň mu Výkonná rada ODS ukončila členství ve straně.

Podle politologa Jüptnera však nejde říci, že by kauzy spojené s korupcí byly specifikem pouze regionální politiky. Obecněji podle něj spíše platí to, že korupce vzniká tam, kde se soustředí moc a peníze. Po vzniku krajů v Česku po roce 2000 se přitom právě na nižší úrovně přesunula část rozhodování, včetně toho o značných sumách peněz.

„Podívejte se na rozpočet některého malého ministerstva, třeba resortu kultury (schválený rozpočet Ministerstva kultury na rok 2024 činí necelých 16,6 miliardy korun, pozn. red.). A poté se podívejte na rozpočty velkých krajů, které jsou v desítkách miliard – případně i rozpočet hlavního města Prahy (více než 109 miliard korun na rok 2024, pozn. red.). To jsou skutečně obrovské částky,“ upozorňuje politolog, který se profesně zaměřuje právě i na lokální úroveň politiky.

Přitom navzdory rozhodování o velkých penězích prý na krajskou politiku nemíří taková pozornost jako třeba na tu celostátní. Z pohledu Petra Jüptnera to platí i o zájmu médií: „Krajská úroveň, případně úroveň krajských měst nebo zejména třeba městských částí velkých měst nejsou dostatečně nasvícené. A je to škoda.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o jednotlivých aktérech kauzy nebo o tom, jaké povědomí o dění ve vedení krajů mohou mít čeští voliči. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.