Ústupky v penzijní reformě: „Lidovci se nechali opít rohlíkem a zavřeli oči“

Pravděpodobně nejdůležitější zákon vlády Petra Fialy – důchodová reforma – prošel Poslaneckou sněmovnou, teď poputuje do Senátu. Poslanci k návrhu, který mělo na starost Ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Marianem Jurečkou z KDU-ČSL, podali přes 30 pozměňovacích návrhů včetně zvýšení věku odchodu do důchodu. Za jak zásadní změnu lze reformu penzijního systému považovat?

Prezident Petr Pavel už se nechal slyšet, že pokud návrh zákona, který Poslanecká sněmovna schválila v závěrečném třetím čtení minulý pátek, projde Senátem, pravděpodobně ho podepíše. Přesto není jisté, že novela přežije příští volby.

„Jde sice o významnou změnu, co ale tahle reforma nemá, je široká politická shoda,“ říká v rozhovoru pro podcast 5:59 komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban. „Fialova vláda ji protlačila Sněmovnou dost na sílu, přes odpor opozice. A nedá se vyloučit, že za rok a půl už nebude platit. Z toho důvodu je těžké říkat, že to je nějaká zásadní změna, která zachrání české důchody,“ pokračuje.

Novela zákona o důchodovém pojištění přináší celou řadu změn. Mezi ty nejdiskutovanější patří postupné posunutí věkové hranice odchodu do důchodu na 67 let (rozložené v čase tak, že každý ročník bude odcházet do penze o měsíc později, než se věková hranice stabilizuje).

Vyhrocené diskuze ve Sněmovně provázely i rozšíření počtu náročných profesí, ze kterých lze odcházet do předčasného důchodu bez krácení penze. Bude jich totiž méně, než se původně předpokládalo, což zejména poslanci opozičního hnutí ANO zhusta komentovali jako „asociální“ krok ze strany vlády Petra Fialy (ODS) a ministra Jurečky, který měl reformu ve své gesci.

Podle Martina Čabana bylo pravděpodobné, že vláda nemůže být příliš velkorysá, protože pokud by se nekrácené předčasné penze měly vztahovat na všechny rizikovější profese (z kategorie 3 a 4), šlo by o cca 300 tisíc lidí. A tak se nakonec do novely vešly jen profese z nejrizikovější čtvrté kategorie. Zatímco pro zaměstnance ze třetí kategorie rizika, kteří splňují zákonné podmínky, politici narychlo vymysleli kompenzaci v podobě budoucího povinného příspěvku na doplňkové penzijní spoření (tzv. třetí pilíř) od zaměstnavatelů.

„Mně to tedy přijde jako taková trošku chiméra,“ říká k tomu komentátor Seznam Zpráv, podle něhož jde o „hodně divokou myšlenku bez konkrétních obrysů“. Lidovci se podle něj ve jménu schválení reformy „nechali opít rohlíkem a zavřeli oči coby sociální svědomí této vlády“.

Podle vlády má reforma důchodů přispět k udržitelnosti a snížení schodku penzijního systému. Jestli v této podobě může tento cíl splnit, je podle Čabana nejisté. To, že bylo nevyhnutelné nějaký krok učinit, nicméně nezpochybňuje.

„Ta reforma je dost na to, aby daný systém v nejkritičtějších letech nevytvářel úplně nesmyslné deficity. Jestliže dneska máme deficit v důchodovém systému zhruba 70 až 80 miliard, tak ten vývoj, kdyby se neudělalo nic, je takový, že někdy mezi lety 2045 až 2050 bude deficit v dnešních cenách třeba 350 miliard. Což je úplně nepředstavitelné,“ vysvětluje.

Přesto se o reformě důchodového systému mluví dlouhé roky a žádné vládě se do ní nechtělo. Podle Čabana je to dáno i tím, že je to téma, které se „těžko komunikuje jako aktuální problém, protože dopady dalece přesahují nejenom jedno, ale i dvě nebo tři volební období“.

„Jenomže demografický vývoj a důchodový systém jsou, jak se říká, velký parník, kde cuknete kormidlem, a než dojde k tomu skutečnému manévru, je tam obrovský prostoj,“ dodává komentátor Seznam Zpráv. A poukazuje na to, že zvýšení porodnosti, ve kterém řada politiků spatřuje všelék pro penzijní systém, by se zaprvé propisovalo velice pomalu a zadruhé je spíše nepravděpodobné.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké další změny kromě posunu věkové hranice pro odchod do důchodu novela zákona o důchodovém pojištění přináší nebo co lze očekávat směrem k penzijní reformě od hnutí ANO, pokud by po příštích volbách sestavovalo vládu. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.