„Hotového nic není.“ Rodiče loňských deváťáků se bojí o ty letošní

Do prvních ročníků středních škol v pondělí nastupují tisíce dětí. Mnohé z nich přitom na jaře dlouho čelily nejistotě, kdy se s přetlakem v přijímacím řízení potýkali hlavně žáci a jejich rodiny v Praze a středních Čechách. Jak dopadly některé konkrétní příběhy?

Nervozita související s tím, že se děti nedostanou na vysněnou střední školu (nebo třeba na vůbec žádnou), zasáhla v jarních měsících řadu rodin v Česku. Podoba přijímacího řízení v kombinaci s příchodem populačně silného ročníku deváťáků způsobily, že hlavně v Praze a Středočeském kraji docházelo i k chaosu. Před některými školami se před druhým kolem zkoušek dokonce tvořily dlouhé fronty uchazečů.

Na začátku nového školního roku už ale mají rodiče o budoucnosti svých dětí jasno. Podcast 5:59 proto znovu oslovil trojici rodičů a ředitele pražského Waldorfského lycea, kteří svůj příběh popsali už na jaře. Tehdy zažívali frustraci a nevěděli, co bude dál. Jak nakonec tři deváťáci dopadli? A co si o systému přihlášek myslí jeden z ředitelů pražské školy?

„Stres, co jsem prožívala, už je pro mě taková téměř úsměvná vzpomínka,“ říká matka čerstvého gymnazisty Lenka Zlatníková. Když přitom v květnu pro podcast 5:59 líčila příběh své rodiny poprvé, pomalu ztrácela přehled nad tím, kolik už vlastně podali přihlášek ve snaze umístit syna na střední školu.

Poté, co potomek paní Zlatníkové v prvním kole neuspěl ani na jedné ze dvou vybraných škol, začala ji přemáhat beznaděj. Rodina sice podala odvolání, vzhledem k synově umístění poměrně hluboko „pod čarou“ si ale velké šance nedávali. Úsilí místo toho namířili do kola druhého. Jenže přicházelo jen další zklamání. „Ze začátku jsme zažili opravdu spoustu odmítnutí i v druhých kolech, spoustu dopisů, které nám oznamovaly nepřijetí,“ vzpomíná žena žijící v Roztokách u Prahy.

S černými myšlenkami se mezi prvním a druhým kolem přijímacích zkoušek potýkala i matka dalšího tehdejšího deváťáka Markéta Sáblíková. „První týden byl hrozný, protože nikde nebyla téměř žádná volná místa,“ vybavuje si chvíle poté, co se syn nedostal na dvě policejní akademie. Na obou školách totiž byl nečekaný převis, neuspěly stovky dětí.

Sáblíkovi zareagovali tím, že zaměřili svou snahu nejen na školy v Praze nebo Středočeském kraji, ale téměř po celé republice. „Vyplňovala jsem další a další přihlášky, kterých bylo dohromady 25. Samozřejmě každá vyžadovala potvrzení ze (základní) školy o studiu, mnohé znovu lékařské ověření,“ vypočítává paní Markéta.

A dodává, že jejich dětská doktorka od nich dokonce po chvíli přestala žádat poplatky za vystavení dokumentů. „Říkala, že bychom se nedoplatili – a hlavně že to není naše chyba,“ vzpomíná.

Příběhy obou rodin ale nakonec dospěly do zdárného konce. V případě Lenky Zlatníkové dorazila první vlaštovka ve chvíli, kdy po sérii negativních zpráv obdržela první dopis o přijetí na jednu ze škol. A poté – 1. června – dokonce zavolali z gymnázia, na které se syn hlásil úplně nejdříve. Nakonec uspěl na odvolání.

„Stalo se zřejmě to, že pro velkou část dětí, které (na zmíněném gymnáziu) uspěly v prvním kole, to byla škola druhé volby a šly jinam. Zároveň si myslím, že hodně rodičů dětí, které skončily pod čarou, nepodalo odvolání, což je nutná formalita,“ zamýšlí se Zlatníková nad důvody, které vedly až k překvapivému telefonátu.

A spokojenost nakonec zavládla také u Markéty Sáblíkové. Po smršti přihlášek zareagoval ředitel jedné soukromé akademie v Jihlavě, kde se uvolnilo místo pro druhé kolo. „Ta škola se nám líbila už ve chvíli, kdy jsme přihlášku vyplňovali. (…) I když ty tři týdny byly strašné, nakonec to vlastně dopadlo lépe, než jsme čekali,“ uvádí žena. Za určitý bonus považuje i to, že syn bude bydlet na internátu – z pohledu Sáblíkové jde o „vysokou školu mezilidských vztahů“.

Obě ženy se přesto nemohou zbavit určité pachuti z toho, jak přijímačky na jaře probíhaly. „Myslím si, že jsme si všichni zbytečně prožili měsíc nepříjemného tlaku, stresu a práce navíc. A také jsme utratili peníze navíc,“ říká Lenka Zlatníková. Doufá proto, že změny chystané Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) povedou k čitelnějšímu a průhlednějšímu přijímacímu řízení.

Šéf rezortu školství Mikuláš Bek (STAN) možnou proměnu přijímaček avizoval už krátce po svém květnovém nástupu na ministerstvo. V létě pak představil návrh, podle kterého by děti nově mohly podávat místo dvou tři přihlášky, a to elektronickou formou. Zrychlit by se díky tomu mělo i druhé kolo přijímaček. V prvním roce ale ministerstvo chce zachovat i možnost papírové přihlášky.

O návrhu novely školského zákona by měli poslanci podle ministra školství Beka hlasovat v listopadu. A právě na to poukazuje i Sáblíková, podle které plán ministerstva zatím zůstává jen na papíře. „Skutečně hotové není nic. A to je strašně špatně, protože ty děti, které se teď začínají připravovat na přijímačky, potřebují už nyní vědět, jak to tedy bude,“ dodává.

V podcastu 5:59 také uslyšíte příběh další rodiny, jejíž dítě se nakonec probojovalo na střední školu, nebo se dozvíte, co si o plánované novele školského zákona myslí ředitel Waldorfského lycea v Praze Ivan Smolka. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.