Článek
Válka na Ukrajině už tři čtvrtě roku mění život v napadené zemi, ale nepřímo působí i jinde. Českou společnost tak zasahuje třeba růst životních nákladů nebo vyhrocená debata o Rusku. Prožívání konfliktu v různých zemích zjišťoval mezinárodní průzkum. Co nově zveřejněné výsledky ukazují o Česku? Nehrozí rozklížení zdejší společnosti?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Jak Češky a Češi podle průzkumu vnímají konflikt na Ukrajině ve srovnání s dalšími zeměmi světa?
- Do jaké míry se Česko potýká s takzvanou kulturou strachu?
- A jaká opatření přijmout, abychom odolnost společnosti posilovali?
Češky a Češi se odmítají snažit o řešení krize na Ukrajině nebo se z ní poučit, přestože se cítí být spokojeni a v bezpečí. I to vyplynulo z prvních výsledků mezinárodního průzkumu, který se zaměřil na to, jak lidé z různých zemí vnímají válku na Ukrajině a jak se dokážou s jejími následky vyrovnat.
Vědci sbírali data v Česku, ale třeba i v Estonsku, Gruzii, Polsku, Izraeli nebo na Ukrajině.
Jeden ze závěrů výzkumu z Česka v grafech:
Naději mají Češi nejnižší ze všech zkoumaných zemí.
Data pomocí internetového dotazování sbírala a poté analyzovala společnost STEM/MARK. Sběr proběhl koncem letošního října. Účastnilo se 1011 respondentů.
V Česku výzkum ukázal, že zdejší obyvatelé na jednu stranu cítí pohodu, ale na tu druhou mají obavy. Bojí se ekonomických dopadů války, ale zároveň i něčeho, co přesně neumí popsat. Přitom ale Češi nepociťují více stresu než jiné zkoumané země.
„Můžeme odvodit (ze zjištěných nálad), že válka na Ukrajině prostě není ‚naše‘ válka,“ interpretuje data filozofka z Filosofického ústavu Akademie věd ČR a vedoucí pracovní skupiny Systémy resilience v rámci institutu SYRI Alice Koubová, která se na výzkumu podílela. Podle ní malá identifikace s konfliktem pak souvisí třeba i s nižší ochotou lidí zapojit se do pomoci Ukrajině.
Nedostatek komunitních vztahů
Pocit pohody, ale na druhé straně i zranitelnosti pak podle Koubové vede k určité „kultuře strachu“. Což má svá rizika. „Ve chvíli, kdy tahle nálada v české společnosti existuje, tak je relativně snadné upozorňovat na různé ne úplně konkrétní strachy, podporovat je politicky a díky nim manipulovat tím směrem, kterým se daný politik rozhodne jít.“
Češi se prý navíc uzavírají jen do svého nejbližšího okolí a budují málo komunitních vztahů. Ty jsou přitom pro společnost zásadní.
„Vypadá to jako drobnost. Ale je to jako neuronová síť nebo jakákoli síť, ve které když se postaráte o své nejbližší uzly, tak se najednou stane opravdu pružnou a silnou,“ vysvětluje Koubová. Tím, že každý jedinec bude budovat vztahy ve svém okolí, posílí všechny.
Filozofka Alice Koubová
Pomoct může i to, když se společnost přestane upínat na abstraktní rizika a naopak si najde ta konkrétní, která může vyřešit. „Politikové by měli komunikovat, co je skutečně náš problém a co není. A jak ten skutečný budeme různými kroky řešit a jakou spolupráci potřebujeme,“ říká filozofka.
A důležitou roli v budování vztahů ve státě hraje i naděje. Podle Koubové je důležité, aby se lidé učili vidět sklenici poloplnou. „Nejde o to si něco nalhávat, ale být schopen v každé situaci rozlišit, kde jsou moje zdroje, moje síla a o co se můžu opřít.“
V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaká země dopadla ve srovnání nejlépe a nejhůře a jestli za strach v české společnosti nesou odpovědnost i politici. Poslechněte si v audiu na začátku článku.
Editor a koeditor: Matěj Válek, Dominika Kubištová
Sound design a hudba: Martin Hůla
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu, Threads nebo Bluesky.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.
