Tabu padlo, válka vystoupila ze stínu, popisuje novinářka původem z Teheránu

Svět se obává další války na Blízkém východě. Po víkendovém útoku Íránu na Izrael se přitom skloňuje možnost konfliktu, který by se mohl týkat celého regionu. Proč se tentokrát režim v Teheránu odhodlal k bezprecedentnímu přímému úderu? Rozebíráme s novinářkou íránského původu Golnaz Esfandiari.

Útok Íránu na Izrael v noci na neděli zatřásl už tak rozviklaným Blízkým východem. Izraelská protivzdušná obrana sice s pomocí okolních zemí a spojenců v čele se Spojenými státy zneškodnila drtivou většinu z více než tří stovek dronů a raket, přesto výpad Teheránu zesílil obavy z velké regionální války. Pozornost teď budí otázka, jestli - a jak tvrdě - Izrael odpoví.

Už proto, že podle íránských prohlášení by izraelský krok zřejmě nezůstal bez nové reakce ze strany Teheránu.

„Až dosud mezi Íránem a Izraelem probíhala ‚stínová válka‘. Teď ale vystupuje do plného světla,“ říká k dění na Blízkém východě novinářka Golnaz Esfandiari, šéfeditorka Rádia Fardá, které tvoří perskou sekci Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL).

Zásadním momentem, který „změnil pravidla hry“, byl podle Esfandiari útok na íránský konzulát v Damašku z 1. dubna. Předpokládá se, že za úderem a smrtí sedmi příslušníků Íránských revolučních gard stál Izrael, byť se k tomu oficiálně nepřihlásil. „Je důležité, že Izrael si jako terč vybral diplomatickou budovu. Írán to považoval za útok na své území,“ uvádí novinářka v rozhovoru pro podcast 5:59 s tím, že íránské vedení získalo pocit, že bez reakce bude tlak Izraele pokračovat. A usoudili, že je čas jednat.

Víkendová baráž střel a dronů byla bezprecedentní i tím, že vycházela přímo z íránského území. Nakonec si útok vyžádal jednu zraněnou osobu a relativně nevelké materiální škody. Izrael oznámil, že 99 procent střel bylo včas zneškodněno.

Novinářka Esfandiari má za to, že Teherán záměrně zvolil takovou akci, od níž si sliboval, že nezažehne plnohodnotnou válku. „Šlo o pečlivě zaranžovaný útok, který provedli takovým způsobem, aby nevyvolal příliš tvrdou izraelskou reakci. Podle mě bylo cílem Íránu ukázat sílu a moc. Dobře věděli, že Izrael má sofistikovaný systém protivzdušné obrany,“ míní.

Režimu v Teheránu připisuje také další aspekt - není prý sebevražedný. Írán o přímou válku s Izraelem podle Golnaz Esfandiari nestojí už proto, že se po 45 letech platnosti nejrůznějších sankcí nemůže vojensky porovnávat s izraelskou armádou.

Přestože íránské drony a rakety neobstály, režimu to na domácí scéně nebrání tvrdit, že zaznamenal vítězství. „Státní média to tak prezentují,“ říká šéfeditorka Rádia Fardá. Palcové titulky nicméně mlčí o tom, že na izraelské území pronikl jen zlomek vypuštěných střel. Novinářka popisuje, že místo toho státní média hlásají něco jiného: Jednali jsme a zvítězili jsme!

A poté je tu ještě pohled běžných Íránců. Golnaz Esfandiari zdůrazňuje, že je nutné rozlišovat mezi tím, co chce vláda v Teheránu a co chtějí lidé. Pokud teď někdo útok na Izrael oslavuje, patří podle ní do malé skupinky příznivců režimu.

„Většina Íránců má naopak strach. Lidé vyrazili k benzinovým pumpám nebo do supermarketů, protože jsou nervózní a obávají se, že to celé může vést k válce,“ popisuje Esfandiari, která v 80. letech vyrůstala v Íránu během íránsko-irácké války. „Byla to smrtící a zničující válka. Všech se nějak dotkla a všechny traumatizovala. Něco podobného už nikdo nechce vidět,“ dodává.

Přesto je další vývoj v regionu nejistý. Řada zemí včetně světových mocností vyzývá Izrael a Írán ke zdrženlivosti. A podle novinářky Golnaz Esfandiari je zřejmé, že si další konflikt v regionu prakticky nikdo nepřeje: „Pokud by k němu došlo, dopadl by ničivou silou na celý Blízký východ.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaký vliv asi mají Spojené státy na další kroky Izraele nebo jestli Írán míří do ještě hlubší mezinárodní izolace. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.