Hrozba „převratu“ na Slovensku? Fico zneužil tajnou službu, říká Balogová

Turbulentní – tak by se dalo označit dění, které v posledních dnech zažívá Slovensko. Během minulého týdne čelní představitelé země varovali před „státním převratem“, napříč zemí protestovaly proti vládě desetitisíce lidí a zároveň premiér Robert Fico zřejmě přišel o většinu v parlamentu.

Situace na Slovensku nabrala v minulém týdnu na obrátkách. Nejdříve slovenský premiér a šéf strany Směr Robert Fico uvedl, že se v zemi odehrávají přípravy „státního převratu“. Poté na žádost prezidenta Petera Pellegriniho svolal bezpečnostní radu státu, po níž prohlásil, že Slovensko přijme preventivní opatření proti snahám vládu sesadit.

Za úsilím odstranit kabinet má podle Fica stát opozice a nevládní sektor. „Je plán, jehož cílem je postupně zvyšovat intenzitu útoků proti vládě a proti státu, až po okupování budov a blokování silnic,“ zmínil například na středeční tiskové konferenci.

Zároveň se ukázalo, že premiér svá tvrzení o chystaném „převratu“ zřejmě opírá hlavně o zprávu vypracovanou slovenskou tajnou službou SIS. Ta vládu upozornila na hromadný e-mail, který rozeslali organizátoři protivládních protestů a k jehož vytvoření využili nástrojů umělé inteligence.

Ještě před Ficovým oznámením, kterým tolik udivil slovenskou veřejnost, získali text e-mailu novináři. „Informace, které se k nám dostaly, byly znepokojující – ale v tom smyslu, jaké banální informace tajná služba použila na výrobu svého materiálu (pro vládu),“ říká v rozhovoru pro podcast 5:59 šéfredaktorka deníku SME Beata Balogová.

Nejen slovenská opozice nyní mluví o „zastrašování“ politických oponentů a zneužití tajné služby k politickému boji. Zprávě nedůvěřují ani někteří vládní poslanci. A opozice a média zároveň poukazují na to, že vládní koalice si kvůli zprávě SIS vymohla, aby se jednání slovenského parlamentu uzavřelo očím veřejnosti. Národní rada přitom měla na mimořádné schůzi jednat o opozičním návrhu na odvolání Ficova kabinetu.

„V tomto bodě – věřím, že o tom tak můžeme mluvit – (Fico) zneužil tajnou službu k tomu, aby pro něj vyrobila dokument. Řekl, že na (úterním) zasedání přečte utajované informace, a tím pádem znemožnil veřejnou diskuzi o svém odvolání,“ vysvětluje Balogová.

Ve dnech, kdy Robert Fico a jeho koaliční partneři varovali před „vládním převratem“, se ale chystal ještě jeden důležitý moment, na který na rozdíl od hlasování o nedůvěře nakonec došlo – protivládní protesty napříč dvěma desítkami měst.

Největší demonstrace v Bratislavě se v pátek zúčastnilo nejméně 40 tisíc lidí, organizátoři – nezisková organizace Mír pro Ukrajinu – mluví až o 60 tisících. „Myslím, že ten protest měl hlavně Slovákům, kteří se staví proti politice Roberta Fica, dodat odvahu a manifestovat odpor vůči tomu proruskému otevření se Slovenska za Ficovy vlády. A podle reakcí na sociálních sítích to zabralo,“ popisuje atmosféru reportér Seznam Zpráv Filip Harzer, který reportoval přímo z Náměstí svobody v centru slovenské metropole.

Harzer v podcastu 5:59 popisuje, že lidé, se kterými se na místě bavil, byli „mobilizovaní i teorií premiéra o státním převratu“. Ficova slova, ale i činy z posledních týdnů je prý „popudily“. „Že se Robert Fico sešel před Vánoci v Moskvě s ruským diktátorem Vladimirem Putinem, pro ně navíc byla červená čára. Skutečně mají pocit, že se Slovensko ‚mečiarizuje,“ vysvětluje novinář s odkazem na éru bývalého premiéra Vladimíra Mečiara z 90. let.

S tím, že přinejmenším část Slováků k protestům vybudila několikadenní debata o „státním převratu“ a úvahy, jestli vláda nezavede jako odpověď výjimečný stav, který by konání protestů znemožnil, souhlasí i šéfredaktorka deníku SME. Podle ní si tak za davy protestujících v ulicích může samotný Robert Fico. „V některých městech sice vystupovali opoziční poslanci, ale třeba v Bratislavě šlo o občanský protest, což tomu protestu dodává váhu,“ podotýká Balogová.

Prohlédněte si galerii z pátečního protestu v Bratislavě:

Část politiků i novinářů ovšem slova Roberta Fica o „převratu“ spojuje nejen s plánovaným hlasováním o nedůvěře vládě a chystanými protesty, ale i se současnou situací ve slovenské vládní koalici.

Zjednodušeně: V Národní radě je pro zachování většiny nutných nejméně 76 hlasů. Vládní koalice už je však nemá od chvíle, kdy jedna z jejích součástí – strana Hlas – v pátek vyloučila dvojici zákonodárců.

Další dva zástupci Hlasu navíc patří k dlouhodobým rebelům a vládní koalice nemůže počítat s jejich podporou. Na straně Ficovy vlády je tak 75 poslanců. „I to je ale vlastně jen teoretické, protože tady jsou poslanci ze Slovenské národní strany, kteří dlouhodobě (…) vyjadřují nespokojenost. Takže Robert Fico ty počty nemá zaručené a de facto přišel v posledních dnech o většinu v parlamentu,“ popisuje slovenská novinářka.

Balogová tak nepochybuje o tom, že Fico chtěl nejen tvrzeními o „státním převratu“, ale i svou předvánoční cestou do Moskvy „přehlušit“, co se děje ve vládní koalici. Jestli si ale premiér tímto způsobem připravuje půdu pro možné předčasné volby, je podle šéfredaktorky deníku SME v tuto chvíli nejasné.

„Myslím, že v posledních dnech Robert Fico ztratil auru stratéga, který myslí měsíce dopředu. Byly chvíle, kdy jsem si i já myslela, že je to architekt moci podobný Viktoru Orbánovi. Teď ale vidíme, že se někdy chová až nelogicky, reaguje instinktivně z hněvu a v emocích. (…) Myslím, že je opravdu zoufalý,“ popisuje novinářka. Ostatně i průzkumy veřejného mínění podle ní ukazují, že dnes by v parlamentních volbách vládní koalici neposkládal.

Fico se tak podle Balogové bude chtít v tuto chvíli předčasným volbám nejspíš vyhnout – a protesty proti jeho vládě tak zřejmě budou pokračovat. „Čím víc bude Robert Fico mluvit o spiknutí a puči, tím víc občanů přesvědčí, že situace na Slovensku je neúnosná. (…) A velmi se bojím, aby se pohyboval v rámci demokratických standardů. I proto je dobře, že Slovensko je v Evropské unii, protože má Fico stále nějaké zábrany,“ říká šéfredaktorka deníku SME.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak premiér Fico reaguje na výzvy k demisi nebo proč je podle Beaty Balogové důležité, aby slovenská veřejnost vyjadřovala i nadále svůj názor nenásilnou cestou. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.