Pražský hrad pohledem architektky: Za Zemana přibyla vrstva nevkusu

Plošné bezpečnostní kontroly na Pražském hradě jsou minulostí. Povinnost projít detekčním rámem, která byla zavedena v roce 2016, nahradily namátkové kontroly. Sídlo prezidenta se bude podle hlavy státu Petra Pavla více otevírat veřejnosti. Jak to teď, tedy po deseti letech s Milošem Zemanem, na Hradě vypadá?

Architektka, urbanistka a teoretička Anna Beata Háblová v blízkosti Pražského hradu vyrostla a zažila ho zblízka v různých obdobích. Na éru od roku 2016, kdy byly zpřísněné bezpečnostní kontroly zavedeny, nevzpomíná ráda. „Pro urbanismus je důležité, aby veřejný prostor, jakým je Hrad, byl pěšky plynule prostupný,“ vysvětluje.

Podle Háblové se areál plošnými kontrolami „mentálně uzavřel“ veřejnosti. „Když si kreslíme mentální mapu města a místa, kam rádi chodíme, tak Hrad jsme si vyzmizíkovali, protože nebyl důvod sem chodit.“

Většina detekčních rámů sice zmizela z kontrolních stanovišť už v pondělí po obědě, následovat by ale podle expertky měly další změny, i když nejspíš v delším časovém horizontu.

„To, co za minulého prezidenta přibylo, je vrstva nevkusu, alespoň tak to vnímám,“ říká architektka, podle které jde i o detaily, jako je třeba nepromyšlené značení pro turisty nebo ošklivé budky obalené igelitem, ve kterých kontroly probíhaly a které zatím v prostoru kolem Hradu dál zůstávají. Stejně tak zatím nezmizí ani oceloví ježci na silnicích.

Jako příklad nevhodné práce s veřejným prostorem ukazuje také na tři kusy mobilního plotu. Zřejmě už delší dobu tu stojí na místě, kde z chodníku vypadlo několik dlažebních kostek. „Je drobnost to vyřešit a díru zaplnit, ale předchozí správa Hradu to vyřešila plotem,“ popisuje Anna Beata Háblová.

Podobná situace s přenosnými zátarasy se opakuje i na náměstí U Svatého Jiří nedaleko III. nádvoří Pražského hradu. Carratiho kašna je obehnaná kovovým plotem, prý má být už delší dobu v rekonstrukci, nic se kolem ní ale neděje. Kovový plot tu přesto stojí, podle pracovnice z úklidové čety už déle než rok a půl.

Podle Háblové by Pražskému hradu slušelo více umění. „Mně by nevadilo, kdyby se tady měnily výstavy uměleckých soch nebo nějakých přístupů, kdyby to kladlo nějaké otázky,“ rozhlíží se architektka po Jižních zahradách Pražského hradu. „To propojení s kulturou, s uměním je podle mě cesta, jak Hrad otevřít ještě víc, jak ho nechat reprezentovat ještě jinou, hlubší rovinu,“ popisuje.

V Jižní zahradách se ale bude muset řešit ještě jeden problém. V letních měsících se totiž přehřívají. Jižní fasády i travnaté plochy kumulují teplo. Úkolem pro nový tým kolem externího architekta Pražského hradu Josefa Pleskota tak bude vymyslet, jak v jeho venkovních prostorech pracovat s vodou.

„Kam umístit nějaké prvky, kde by byla voda přístupná. Nebo současným jazykem pojednané fontány, které by zároveň nevyžadovaly velkou údržbu, aby nedocházelo k tomu, že tady potom budou prázdné a obestavěné dalšími ploty, protože nebudou fungovat,“ popisuje architektka Háblová, která byla do expertního týmu Josefem Pleskotem přizvána.

Právě jméno Josefa Pleskota jako prezidentem Pavlem vybraného externího hradního architekta vzbudilo v odborných kruzích diskuzi, zda by si takový post nezasloužil veřejné výběrové řízení, ze kterého by vzešel architekt s nejlepším návrhem na úpravy hradního komplexu.

Sama Háblová v této otázce jasno nemá. „Je důležité, aby tam byl osobní vztah zadavatele a architekta, aby spolu souzněli, aby nedocházelo ke zbytečným bitvám jenom proto, že si nesednou. Z tohoto pohledu to chápu,“ říká a zároveň dodává, že vnímá i potřebu transparentnosti a otevřenosti.

„Soutěže jsou nesmírně potřeba. Ale tohle je taková specifická situace, kdy určitá osobní vazba na toho architekta je potřeba,“ uzavírá architektka a urbanistka Anna Beata Háblová s tím, že Pleskot podle ní nebude stavět na Hradě vlastní pomníky. A doporučuje, že řešit by se měla spíše udržitelnost.

V podcastu 5:59 se dále dozvíte, jestli je možné skloubit roli historické a architektonické památky, symbolu státnosti a turistické atrakce. A také co teď Pražskému hradu podle architektky Háblové nejvíc chybí. Poslechněte si audio v úvodu článku.